Od příštího roku už nebude fungovat web magazínu PAYO. Rozhodnutí vzešlo od dlouholetého šefredaktora a zakladatele Pavla „Payo“ Merkla, který s tímto médiem prošel dobré i zlé a především ho na začátku milénia povýšil na legitimní tištěný magazín, jenž byl na metalovém poli jasnou jedničkou v naší malé republice. Jelikož jsem i já osobně přispíval do PAYA svými články, rozhodl jsem se, že „své věci“ zařadím do archívu R.U.M. zinu a tím tak zachovám jejich životnost. V příštím čase se tedy budete setkávat s krátkými zprávami, které budu upozorňovat na právě vložený příspěvek umístěný do archívu podle časové posloupnosti…

A zde kus historie:

PAYO magazín započal svou dráhu v listopadu roku 1996 jako xeroxový fanzin formátu A5, podporující tuzemskou + zahraniční metalovou scénu. Za pomoci rozhovorů, reportáží, úvah, článků a anket se od svého počátku snaží mapovat a podporovat nejen kapely, ale i vydavatelské firmy, kolegy fanzináře, distra, zkrátka všechny zainteresované. Nedílnou součástí je i množství recenzí na CD, dema, EP, videa, ziny. Od čísla 6 (červenec 1998) je PAYO kompletně tištěné ofsetovým tiskem a má křídovou obálku. Od čísla 10 (říjen 2000), ve kterém jako příloha vyšlo „I. UG pexeso na světě“, je obálka již plnobarevná. Stále se však jedná o neperiodickou tiskovinu. V tomto ohledu nastal zlom číslem 11 (květen 2001), kdy časopis vychází už jako oficiálně registrované periodikum s čtvrtletní periodicitou a přechází na velký formát A4. Počet stran se od čísla 12 (srpen 2001) stabilizuje na 60-ti. Počínaje číslem 15 (červen 2002) přechází časopis na čtyřměsíční periodocitu a plnobarevná křídová obálka se vylepšuje polaminováním. Od čísla 17 (březen 2003) je časopis obohacen barevným plakátem formátu A2. Číslem 20 (březen 2004), ve kterém se nachází speciální dárek v podobě originálních hracích karet na „prší“ od mistra Deathera, se uzavírá tištěná verze časopisu. Od léta 2004 začalo PAYO fungovat jako metalový web…a to až do dnešních dnů…

ALL