Kopřivnický JERUZALEM hraje black metal klasického českého střihu. Je to takový ten model, jenž se drží lokálního pojetí a nesnaží se o simulaci skandinávského vzoru za každou cenu. To je, řekl bych, asi největší plus této nahrávky. Jinak kapela s nikterak osobitým názvem funguje od roku 2006 a člensky je propojená zejména s dalším podzemním spolkem STAROSLOVENSKÁ PITKA. Mimochodem, právě tento název je něco, co se mi z hlavy hned tak nedostane. 🙂 Ale k tomu snad někdy příště…
Nyní pojďme k CD „Utrpení, oběti a kati celibáti“, na němž jsou přítomny skladby s žánrově prostšími strukturami, jež působí jako oslí můstky směrem ke konkurenci. Co si budeme vyprávět, je zde obsaženo přesně to, co tuzemský black metal definoval už před dvaceti lety. Myslím, že to ale kluci takto chtějí, zřejmě se ani za každou cenu nikam necpou. Samozřejmě tematika čarodějnických procesů na našem území, včetně úryvků z filmu Kladivo na čarodějnice, je v tomto kontextu pochopitelná a působí poměrně důvěryhodně, vlastně se k black metalu hodí tak nějak sama. Osobně bych však pro dnešní dobu hledal méně vyčerpané téma, i black metal dnes vyžaduje citelně originálnější uchopení, neboť takto logicky musí zapadnout.
Podobně je na tom zvuková stránka. Klasický black metal nikdy nestál na čistotě soundu, ovšem problém je v tom, že v roce 2025 už ani ten „špinavý“ se nedělá jen proto, aby byl špinavý. Tady působí zvuk spíš průměrně než účelně, byť objektivně nejde o žádnou katastrofu. Asi jde o to, s čím tuto nahrávku budeme srovnávat. Ale teď to pozitivní: album se poslouchá „v pohodě“. Jako „bezbožný“ základ uspokojivě postačí. Kytary mají zmáknutý severský rukopis, vokál je dostatečně surový – v tomto ohledu je vše na svém místě. Méně zhýčkaný posluchač, jenž sbírá všechny tuzemské „blacky“, se třeba i zaraduje, neboť si bude moci zařadit do sbírky další „černý“ opus. Grafika digipacku navíc vypadá velmi dobře – tohle se opravdu povedlo.
Jak už bylo výše zmíněno… JERUZALEM předkládají solidní základ, ale pokud budou chtít mít jakoukoli šanci zaujmout i mimo okruh svých přátel a regionálních sympatizantů, musí přidat ve všech směrech. Bez alespoň částečného posunu – především tematického – se nedočkají ani dílčího úspěchu. Kdyby tohle bylo demo s nálepkou roku 1998, nadšeně zatleskám. V roce 2025 už je laťka jinde.
Skladby: Rozsudek, Obětován bolesti nejvyšší, Utrpení nebohého Mirácia, Černokněz, Bolesti časů ve středu věků.
Sestava: Chcípák – zpěv; Libor Štěpán – kytara, baskytara; Meydan – kytara, Miguel – baskytara; Hozly – bicí
ALL