Žijí ve stínu slavnějších, ovšem nezoufají si. Své publikum jejich hudba má, a to i navzdory konkurenci, která je ve skandinávských zemích stále obrovská. Jsou ovšem švédští IN MOURNING vnímáni jako „druholigoví“ oprávněně? Zasloužili by si trochu více pozornosti? Odpověď dost možná naleznete na novince „Garden Of Storms“, kterou vnímám jako dílo neobyčejně reprezentativní a svým způsobem i funkční.
Obsahem v pořadí pátého alba je sedmička velmi zajímavých kompozic, jejichž žánrové zařazení vnímám jako „progresivně deathmetalové“. Experimenty všeho druhu ovšem nečekejte. Spíše kompozice zdravě „provzdušněné“ střípky odjinud. Těch je tu ale kupodivu hodně. Jsou ovšem natolik precizně zakomponovány do „tradičního základu“, že nad jejich početností ani nebudete stíhat přemýšlet. IN MOURNING se zároveň nesnaží posluchače inzultovat desítkami líbivých melodií (jako je tomu např. u INSOMNIUM), spíše sází na postupnou rozpínavost příběhu prostřednictvím těžkotonážních riffů. Valivá, temná, naléhavá, propracovaná… taková je aktuální tvorba IN MOURNING. Nejedná se o death metal střižený maximální brutalitou, ovšem death metal to ještě stále (nejspíš) je. Moc krásně se to poslouchá, fakt, nelžu – tohle je skutečný „velvet“!
Kdyby snad PINK FLOYD opravdu hráblo a chtěli by si vyzkoušet „něco jako death metal“, pravděpodobně by dali dohromady obdobnou kolekci. „Garden Of Storms“ totiž představuje nejvyšší možné stádium deathmetalové progrese. Jedná se o nahrávku skutečně VELKÉ kapely a osobně Vám ji vřele doporučuji. Pro mě (zatím) překvápko letošního podzimu!
Skladby: Black Storm, Yields of Sand, Hierophant, Magenta Ritual, Huntrees Moon, Tribunal of Suns, The Lost Outpost.
Sestava: Tobias Netzell – kytara, zpěv; Björn Pettersson – kytara, zpěv; Tim Nedergård – kytara; Joakim Strandberg-Nilsson – bicí; Sebastian Svalland – baskytara.
ALL