V době, kdy se diktátor Lukašenko znovu usadil na svém trůně, v době, kdy hrstka padlých politických andělů v Česku upozorňuje na tento škraloup Evropy, tak přesně v této době se konečně dostávám k albu kapely INFESTUM, jež nese název „Ta Natas“. Dlouhou dobu mi leželo v šuplíku a ne a ne se k němu dostat. K promo materiálům jsem kromě biografie obdržel dopis a po jeho přečtení se zkrátka nedalo neposlechnout.
INFESTUM se sami označili za velký talent a nezapomněli přidat poznámku o tom, že jim svět bude brzy ležet u nohou. Těžko říci, jestli tohle všechno myslí INFESTUM vážně, každopádně album vydané u německého labelu Blood Fire Death Productions je dobrým základem k úspěchu a já jsem opravdu zvědav, jestli kapela na svá silná slova v budoucnu naváže. Současnost totiž zatím není „nic moc“. Stylově se formace pohybuje na úrovni škatulky, kterou vymysleli IMPALED NAZARENE v době vydání alba „Latex Cult“. Ačkoli chtěla deska znít inovativně, fackuje ji povětšinou nuda s nezáživností. Některé momenty skladeb mají sice dobrý základ, ovšem chybí jim kvalitnější realizace.
Přijde mi, že INFESTUM mají velmi dobrou představu o tom, co chtějí tvořit, ovšem zatím se jim příliš nedaří svou teorii přivést do praxe. Když se objeví nějaký nosný motiv, roztahující skladbu jako vějíř, rázem se dostaví také slepá ulička, často končící „sypačkou“ bicích a zkresleným křikem (tedy vokálem). Rovněž mi příliš nesedí zvuk kytar. Ono pracovat s „chemicko-nucleární“ zastřeností není žádná legrace.
A to teprve když chcete, aby to nějak důstojně znělo. Kapele by rozhodně pomohl nějaký šikovný (chtěl jsem napsat světový, ale to asi těžko) producent. Přijdeme mi, že INFESTUM jsou tak trochu zahleděni sami do sebe a tu „svou kárku“ si z kopečka valí s držením i bez držení – hlavní je, že to stále jede. „Ta Naste“ není rozhodně deska pro všedního posluchače. Dalo se z ní však vytáhnout mnohem víc. Třeba se to kapele povede na nahrávce příští, kdo ví. Takhle jde zatím o lepší průměr – z pohledu spotřebitele jde o CD, které si ze zvědavosti pustíte, dáte mu jednu nebo dvě šance a uložíte ho k ledu. Celkovou útěchou a zároveň pochvalou může být vkusné ztvárněné obalu, skvěle korespondujícího s hudbou. Pro úplnost ještě dodávám, že CD obsahuje video stopu s klipem. Nucleární exploze tedy zatím zůstala ležet ladem. Když už tedy „něco“, tak rozhodně „latex“ od IMPALED NAZARENE.
ALL