Už se hezky dlouho nestalo, aby debut deathmetalové smečky vzbudil takový ohlas, jako je tomu u vyškovské trojice HELLYUM. Ale je to vlastně ještě death metal? To ví jen Ten Nejvyšší, jež opečovává duše vůdců a jejich poslušných pobočníků, kteří podlehli této nefalšované formě tvrděmetalového ozáření. Desed (ex-DARK, DARK GAMBALLE)-zpěv, Menša (ex-MELANCHOLY PESSIMISM, ex-HYPNOS) a Otyn (PIGSTY) – svatá trojice a fiktivní Bůh kAramba, vládce říše „Fantaziare“, jenž také odpovídal na mé zvídavé dotazy.
Můžeš objasnit, jak se nesvatá trojice dala vlastně dohromady? Pracovali borci společně na celém materiálu, anebo jsou základy skladeb mnohem staršího data?
Když se Luna protne s Quadrasfúzem, potkají se dvě v minulosti násilně oddělená siamská dvojčata Otyn a Menša, kteří spolu po té nezávazně džemují a vzniká cosi zvláštního, jeden by řekl, že výjimečného. Aby toho nebylo málo, povolají do zbraně Deseda a otevřou skříň šílenství, ze které mrazí, ale zároveň se přistihneš u toho, že si podupáváš víc a víc. A najednou jedeš jak píst formule jedna a baví tě to.
Domnívám se, že deskou „Fantaziare“ se vám podařilo vytvořit opravdu osobité dílo, které by nemělo zapadnout ve stovkách ostatních nahrávek. Byla právě snaha po největší osobitosti jedním z primárních motivů HELLYUM?
Líp bychom to nenapsali, a že se umíme pochválit. My se hlavně o nic nesnažili, jen jsme si hráli a představovali „Fantaziare“.
Máte už nějaké reakce od „konkurence“? HELLYUM mi nyní připadají jako takový predátor, který se nečekaně vetřel na deathmetalová území a dle mého nabízí něco, co už tady dlouhou dobu nebylo… (byť tedy vaše hudba není jen o death metalu, ovšem právě v tom je asi ukryt ten rozpor…).
Pokud bychom přistoupili na hru konkurence a podobných nesmyslů, tak reakce skupin jsou zatím jen pozitivní. Jen se nám občas škytá a vytahujeme si třísky z očí. Spíš se na nás dívají jako na důchodce, kteří jim na kolečkovém křesle ujeli s obědem.
Podle tvého názoru: Mají dnes šanci zaujmout posluchače kapely, které sice hrají skvěle, nelze jim nic moc vytknout, ale ve své podstatě nabízejí „pouze jakousi běžnost“? Jak je tomu ve tvém případě?
Ti, co nabízejí běžnost, to mají v globále asi jednodušší, protože co posluchač zná, toho se nebojí. Máme raději ty dobrodruhy, podivíny, démony, neokoukané pičovinečky. Avšak ne všechno, co je divné, je hodno poslechu. Někdy je hovno prostě hovno. HELLYUM je jako čokoládový bonbón s certifikátem ryzosti. Delikatesní a podávaný s nevšední ledabylou osobitostí.
Jedním z primárních znaků „Fantaziare“ je rozhodně prazvláštní image, korunovaná Desedovým „gamballským jazykem“, který si přenesl ze starších nahrávek své domovské kapely. Bylo vaším společným přáním, aby měla deska takto „picasovskou image“, nebo jste texty a veškerý koncept nechávali právě na něm?
Tak zase podezřívají Deseda, ale ne! On je v tom nevině. Velká část divnosti hudebních, tak i image, spadá pod kontrolu jeho Veličenstva Otoslava Otyna Hrubého. Na image spolupracoval s Maestro Massakem. Jejich Svět je kombinací gandža halucinací a filmů, do kterých dělal hudbu Liška. Takže ano, tohle vše je Otynova promyšlená a řízená exploze, se kterou Menša a Desed nemají problém.
Vytvoř nyní prototyp konzervativního metalisty, kterého vaše hudba s určitostí neosloví? Kapely dostávají často dotazy typu: „Koho chcete svou hudbou oslovit?“ Já jsem to teď ale záměrně otočil…
Triko MANOWAR, pod paží si nese nové LP SABATONU na podpis, má asi pět vlasů, ale stále si je udržuje a nechává růst. Vynášet odpad chodí zásadně s mečem, co kdyby ho napadli skřeti. Nesnáší cokoliv, kde jsou klávesy, nebo „neživé zvuky“. Právě klávesy je ochoten prominout pouze skupině IRON MAIDEN na albu „Seventh Son of a Seventh Son“. Nenávidí NIRVANU a šetří na letenku do Seattlu, aby mohl pochcat Cobainův hrob.
Je jasné, že do obsahu textů se jen tak někdo nedostane. Zajímá mě ovšem, jestli mají texty opravdu nějaké významy? Komentují opravdu jen jakési šílené fantazie (viz. název „Fantaziare“), či je za vším třeba i něco víc?
Texty jsou vytříbenou poezií z Desedovi neuchopitelně fantaskní mysli. Takhle se prostě ve Fantaziare mluví. Jsou mixem neotřele vlezlých, malebně se linoucích slov, která ve spojení s hudbou siamských dvojčat, vytvářejí mozaiku evokující námluvy kolibříků. S podporou božsky znějícího mlýnku na kosti.
Ve stejné rovině jsem tak trochu přemýšlel o vašem názvu. Představuje HELLYUM pouze pojem abstraktní? Ono bylo vždycky módní hlásit se k peklu a nadávat na nebe. Samo, že nebe je taky v pohodě, ale čerti mají lepší hadry. Navíc metalisti nosí většinou černou, takže je to jasný. HELLYUM navíc strašně dobře zní a vypadá dobře napsaný. V neposlední řadě si můžeš představovat HELLYUM jako planetu, zemi, nebo jen epizodu seriálu od Quetina Tarantina. To záleží na kolik „fantaziare“ si troufneš.
HELLYUM počtem promo fotografií zrovna nepřekypuje, ovšem ta jediná, která je umístěna v bookletu, ta mě opravdu pobavila. 🙂 Je vidět, že smysl pro humor vám nechybí, avšak něco obdobného se v death metalu příliš nenosí, byť tedy doba postoupila a ortodoxnost ze scény postupně mizí. Jaký je tvůj názor právě na onu hudební ortodoxnost?
V současné době máme nová promo fota, není tajemstvím, že samozřejmě perfektní. Vkus jako máme, to jo. My si jako na oko děláme prdel, že to všechno je sranda, ale jak se zavřou dveře a nikdo nás nemůže vidět, čteme si recenze a onanujeme.
Existuje v tvorbě HELLYUM i ta část, která má sdělení vysloveně vážnější a chtěli byste na ni upozornit?
Ano, ale je neviditelná a natolik složitá, že by trvalo několik životů, tu hloubku pochopit.
Album vám vydala česká firma Bizarre Leprous Production, která po vás skočila prakticky okamžitě, nicméně jsem zaslechl něco o tom, že by nahrávka měla vyjít i někde v zahraničí a možná i na vinylu. Je tomu tak?
Nahrávka byla vydána v kooperaci tří firem. Tebou jmenovanými Bizarre…, českými Maximed Records a polskými Defense Records. Vidina vinylu je zatím pouze vidinou. CD je venku pouze chvíli, takže bych neházel granát do kamen a počkal co přinese čas.
Budou hrát HELLYUM také živě?
To neví ani všemohoucí, jak to máme vědět my?
Přemýšlíte o HELLYUM i v dlouhodobějším horizontu? Dočkáme se pokračování v dalších letech? Pokud ano, lze se ve vaší tvorbě dočkat ještě širší žánrové rozpínavosti?
„Žijeme své dny celebritni,
některé z nich jsou spíš celé řitní.
Nekompromisně lámeme rytmy.
Koho jsi šukal, snad ne Britney?
Nikdy nevíš, u jakého bazénu se probudíš, bejby,
takže žádné přehnané hraní s lejny.
Když bude chuť,
budeme se rozpínat jako státní dluh.
Skončí lidstvo v nebi, v pekle, nebo nás spolkne Al-Ahbar? 🙂
To nevím, zjistím a dám vědět. Tak nějak bych řekl, že ani ty, ani my s tím nic nenaděláme, tak proč si tím zasírat hardisk.
Měj se skvěle a děkuji za rozhovor!
I já děkuji tobě, ať tvá kočka sere kindervajíčka. kAramba.
ALL