V rámci putování za metalem se nyní zastavíme v Kanadě za kapelou HARROW, jejímž nejmenovaným lídrem je zpěvák a kytarista Ian Campbell, metalový umělec tělem i duší. Čím mě ovšem tvorba HARROW zaujala nejvíce? V jednoduchosti se dá říci, že jinakostí. Na jedné straně Kanaďané nepopírají blackmetalové kořeny, ovšem ve stejné míře se věnují i dalším pikantním elementům, které do své tvorby dokáží chválihodně zapustit. Velkým vliv pak mají na hudbu HARROW i přírodní zázraky, jejichž krásy do jisté míry ovlivnily i poslední řadové album „Fallow Fields“, resp. EP „River“.

Posílám pozdravy na velkou vzdálenost! Jak se vám v současnosti vede?
Ahoj! Za kapelu HARROW vás zdraví Ian! Myslím, že se nám teď daří opravdu dobře. Děláme si zkrátka co chceme, co nás baví a zároveň tak trochu trpíme neskutečnou vlnou horka, která se v současné době nad Cascadii usadila.

Kde se vlastně vzalo vaše pojmenování? Čí to byl nápad? Mimochodem… to vaše logo je opravdu skvělé!
Kapelu kdysi pojmenoval náš první basák, který původně přišel se slovem „harrowed“. HARROW se nám však zdálo o něco jednodušší a navíc má mnohem víc významů, které zapadají do konceptu kapely. Co se týče loga, tak to bylo tenkrát vypracováno mým středoškolským kamarádem Yannickem Vernicem.

HARROW hrají poněkud atypický black metal. Bylo to přesně to pravé, co jste chtěli produkovat od samého začátku?
Myslím, že ano. Vždycky jsme se snažili míchat do sebe všechny možné žánry, které se nám libí. Tak tomu bylo od začátku. Navíc si myslím, že přesně nyní jsme dosáhli bodu, kdy můžeme naši hudbu pojmout mnoha způsoby, můžeme použit věcí, které skutečně fungují a nejsou trapné.

Jaká jsou základní témata poslední řadovky „Fallow Fields“? Kde jste sebrali většinu inspirace?
Svým založením se vztahuje k cestě osamělosti, kdy je člověk nucen neustále přemýšlet a díky tomu objevuje v mysli nové ideje. V tomto případě pochází inspirace přímo z mé životní zkušenosti. „Fallow Fields“ je v tomto ohledu hodně introvertní album.

Jak se nové album liší od vaší předchozí práce, pokud tomu tedy tak je? Cítíte sami, že se neustále posouváte a aktuální nahrávka pro vás představuje i nový začátek?
Tak trochu obojí. Je to nový začátek v tom, že byla zaznamenána novou sestavou. V mnoha ohledech jsou HARROW trochu jsou kapelou v porovnání s úplnými začátky. Hudební evoluce je ale myslím stejná. Jen se neustále zlepšujeme ve vytváření toho, co sami slyšíme ve svých hlavách.

Tou nejčerstvější novinkou je nedávno realizované EP „River“, které bude pravděpodobně koncepčním dílem, nemýlím-li se?
Ano. Nahrávka je založena na poznání řeky, jedná se vlastně o takovou metaforu. V případě první skladby je řeka popisována jako povznášející a romantické místo, následně jako místo, jež v budhistické kosmologii znamená něco jako prostor pro rozpuštění a znovuzrození v cyklu samsáry. Předlouhou je potom mrtvý losos, jedna z dalších perfektních metafor. Losos je tady na západním pobřeží běžnou stravou a zároveň i mytologickou bytostí v rámci zdejších tradic, stejně jako cyklická obměna zvířat, která se vracejí zpátky přesně tam, kde se původně narodila z položených vajíček. Přes smrt a následné znovuzrození. Poté následuje další znovuzrození přes potěr, jež je základem dalšího cyklu.

Hudba HARROW vyniká tajemností, působí dostatečně náladově, atmosfericky a také se v ní objevují prvky folk metalu, okultního rocku, doom metal nevyjímaje. Jak jste se k tomuto vyznění v průběhu let dopracovali?
Myslím, že je to asi takhle – žijeme na velmi krásném a divokém místě, obklopeni Tichým oceánem. Je zde plno lesů, hor, řek, jezer, hemží se to zde zvířaty všeho druhu. Navíc se tu najde ještě hodně míst, která neviděla lidskou stopu a i na těchto místech můžete strávit tolik času, kolik budete chtít. Na našich začátcích jsme tohle všechno chtěli vyjádřit vlastní hudbou. V průběhu dalších let, kdy se tady stal život složitějším, jsme uznali důležitost spojenou s bojem za ochranu krás přírody, a to proti duchovně mrtvým subjektům, které zajímá jen hmotný zisk. Proto jsme se ještě víc ponořili do duchovních tradic a obyčejů. K tomu se pak přidala i zkušenost spojená s láskou, ztrátami, smrtí, otázkami spojenými s Bohem. Jednoduše řečeno: naše hudba vyjadřuje to, co prožíváme na tomto místě a v této době.

Máš dojem, že je pro kapely důležité, aby do své hudby vkládaly neustále inovativní prvky a udržely tak svou hudbu zajímavou po delší dobu?
Myslím, že to vždycky závisí na dané nahrávce. Existují skupiny, které se drží pořád toho samého. Jejich nahrávky jsou založeny na stejném modelu a stále to velmi dobře funguje. Zároveň se ale domnívám, že počet těchto kapel je opravdu vzácný a moc takových není. Mě osobně nejvíc baví, když se kapela snaží přicházet s novými prvky a nebojí se je do hudby přidávat. Třeba pro HARROW je tohle všechno nesmírně důležité. Já se vždycky snažím hledat nové úhly pohledu na naší hudbu z toho důvodu se vždycky dívám i na ty předchozí staré vzorce. Rozhodně mě nezajímá psaní 4-5 minutových blackmetalových skladeb bez dynamiky.

Jaký je současný stav black metalu v Kanadě? Jste např. v kontaktu s kapelami ze státu Quebec, kde působí opravdu velký počet kapel?
Ve Vancouveru, tj. blízko nás, to v poslední době docela ožilo. Vzniklo hned několik opravdu brutálních blackmetalových kapel, které byly inspirovány původními kultovními formacemi z Ross Bay. Přestože my tenhle druh muziky nehrajeme, některé z těchto kapel jsem měl tu čest poznat. Třeba nedávno jsme hráli na Covenant festivalu, což je taková death/blackmetalová akce konaná ve Vancouveru a v této souvislost musím upozornit na kapely GAROTTING DEEP a RITES OF THY DEGRINGOLADE, které rozhodně doporučuji. Rád tímto způsobem povzbudím každou kapelu, když se někdo na kanadskou scénu zeptá. Myslím, že to dotyčným může pomoci.

Jinak o kanadské scéně, jakožto celku, je opravdu těžké hovořit. Kanada je příliš obrovská země a nemám úplný přehled o všech místech. Z toho, co však vím, tak asi nejvíc se toho děje na západním pobřeží. Třeba v Calgary je docela dost dobrých kapel, taktéž oblast Montrealu je velmi aktivní. O ostatních místech toho moc nevím. Co se týče kapel z Quebecu, tak osobně se s žádnou kapelou neznáme, ale já sám patřím k fanouškům několika z nich (FORTRESSE, GRIS, SOMBRE FORÊTS).

Podle tvého názoru: co všechno musí kapela udělat proto, aby byla úspěšná? Jen to jen o tvrdé práci?
Tvrdá práce, smysl pro detail a taky spousta trpělivosti. To je opravdu důležité. Opomenout ovšem nelze ani faktor spojený se štěstím. Někteří lidé se zkrátka umějí trefit do doby a jejich kapela pak v mžiku vyletí.

Jste v kontaktu s evropskou metalovou scénou? Víte např. něco o metalové scéně v České republice?
Zrovna před pár měsíci se uskutečnil můj úplně první výlet do Evropy. Hrál jsem tam s neofolkovou kapelou NIGHT PROFOUND a měl jsem to štěstí, že jsem se měl možnost strávit nějaký čas s mnoha kolegy hudebníky z různých koutů světa. Postupně jsem procestoval Dánsko, Nizozemsko, Belgii, Francii a Velkou Británii. Z tohoto dlouhého tripu se nakonec vyklubala taková osobní dovolená, když tedy pominu naše show. Navíc jak šly další a další dny, uvědomoval jsem si, že mnoho inspirace si přivezu i pro HARROW. Co se týče našeho dalšího vztahu k Evropě, tak v současné době spolupracujeme s Avantegarde Music, kteří sídlí v Itálii.

Jinak z tvé země mám velice rád hudbu CULT OF FIRE, což je vlastně i jedna z mých opravdu nejoblíbenějších kapel. Zároveň je to i jediná skupina, kterou od vás pravidelně poslouchám. Samozřejmě jsme si ale vědomi i kultu legendárních MASTER’S HAMMER.

OK! Jaké jsou vaše plány pro zbytek roku 2015?
Zatím máme dohodnuto předskakování fantastickým BÖLZER, a to 18. října ve Vancouveru. Následující zbytek roku bude pak o něco klidnější. S největší pravděpodobností budeme pracovat na novém materiálu, jakožto i dalších projektech.

Děkuji ti za tvé odpovědi! Přeji vše dobré!
Děkujeme ti za tvůj zájem o nás a zdravíme všechny vaše čtenáře, kteří si tohle přečetli!

ALL

http://harrowblackmetal.bandcamp.com/releases

https://www.facebook.com/harrowblackmetal