Skupina s dosti pozoruhodným názvem a obrovskou zálibou v americké odrůdě HC. To je ve zkratce představovačka německé pětice, která se zhlédla v dřevorubeckých riffech, vokálech plného skandování a jedovatého rapu. Když byste album „Paycheck“ jen tak letmo projeli, nebo si poslechli jen krátké útržky, nepřišla by vám hudba HARM/SHELTER možná nikterak zajímavá. Vždyť už na počátku devadesátých let nějak takto trýznily ušní bubínky posluchačům kapely typu BIOHAZARD, SICK OF IT ALL, MADBALL a další. Tehdy byl New York prostě zákon a metalová hudba jím dostala do vínku další rozměr.
Proč však ale německá skupina chce znít až takhle zatraceně „americky“? Myslím, že tato otázka je skutečně nasnadě a nejednoho posluchače napadne. Ale jak jsem už výše naznačil, HARM/SHELTER nejsou jen marnými plagiátory, ale poměrně solidními pokračovateli, jež se nebojí do „klasiky“ naroubovat nezvyklé (nikoliv neotřelé) prvky. Hodně mě zaujalo, že většina ze skladeb není jen o přímočarých tempech, ale i o metalových vyhrávkách, které jsou následně zvýrazňovány těžkotonážními kytarovými riffy. Navíc v tomto týlu prakticky vůbec nefigurují zpěvy, což je při „vyprávěcím“ způsobu prezentace a síle sdělení, jev vskutku netradiční.
Dalším pozitivem je ale i fakt, že se kapela nezakopala pouze v „běžném hard core režimu“, ale dokázala do své tvorby vložit prvky z jiných žánrů, ovšem aniž by bylo výrazněji narušeno primární řemeslo. Tak např. v „Mr. Brown“ jsou ke slyšení takřka deathmetalové úryvky, řekněme dosti podobné těm, jež se nacházejí na pozdějších albech kultovních OBITUARY. Když se HARM/SHELTER pustí do konfrontace s metalových thrashingem, finále je vpravdě dosti extrémní a úplně se bojím domýšlet, co se asi musí dít pod pódiem, když to Němci rozpálí na plné obrátky. Ostatně fotky z divokých koncertů tvoří základ velmi vkusně zpracovaného digi-packu, který má podobu pouzdra. Abych se ale ještě vrátil k těm nejzásadnějším nevšednostem… Tou vůbec nejvýraznější je hip-hopový track „Vom schatten ins nights“, kde se kluci snaží přesvědčit, že i v německých ulicích může být po půlnoci rušno. Němčina je v tomto provedení fakt bizarní, ale budiž. Jednoznačnou pochvalou však mohu zahrnout zejména dva závěrečné songy („Satans Breed“, „Mind Control“), jejichž struktury mi přijde ještě o píď variabilnější, především houpavá tempa působí jako ticho před pádem laviny. HARM/SHELTER zkrátka umějí gradaci skladeb dost dobře načasovat, čímž jejich hudba dostává potřebný bonus k dobru.
„Paycheck“ je na první pohled zcela běžné album, v zásadě nikterak nevyčnívající z řady. Těžko se mu podaří do svých pařátů zachytit posluchače mimo hardcoreové chutě, avšak úplně opačně by mohl materiál zapůsobit na většinu zasvěcených. A ještě jedna pikanterie. Všech jedenáct tracků, byť jsou odděleny technicky (dle displaye), jsou do sebe vzájemně zapuštěny, takže materiál na oko působí tak, jako kdyby na něm byla pouze jediná skladba. I díky tomuto „vynálezu“ má nahrávka obrovský spád, jenž se tímto zdá býti ještě mnohem intenzivnější. HARM/SHELTER stvořili pekelný stroj na bedrech běžnosti, ovšem i tak se se svým prvním velkým albem trefili do černého. Návdavklem dodávám, že desku lze sehnat i ve vymazlené vinylové verzi. FIGHT!!!
ALL
https://bdhw.bandcamp.com/album/paycheck