Dovoluji si tvrdit, že experimentální scénu jako takovou v „Česko/Slovensku“ nemáme, přesto se vždy, tu a tam, něco děje. S Jirkou Balšínkem jsem v kontaktu už pár let a na pražské zastávce MERZBOW mi své demo vrazil ve tmě do ruky a já následně do peněženky. Jak vhodný formát, tenhle malý třípalcový vypalovák. Jednoduchá stránečka s informacemi, osmicentimetrový disk a je to. Dvacetjedna minut o pěti skladbách, plně v režii elektroniky. Koník GM ELECTRONICS vztekle zurčí, závodně frčí, nervózně cvrčí, vzpouzí se v ohlávce, kterou citlivě Jirka řídí svými opratěmi. Zvuky nejsou úplně precizně čisté, ale i přes mírnou špínu jsou čitelné. Slyšíme co se děje vespod, uprostřed i nahoře, vlevo, mezi a vpravo. Plocha malého, roztomilého disku je tak akorát na otestování začátečníka (posluchače), pro osvěžení zkušeného i na vytržení z letargie znuděného. Aktuální produkce je živá, svižná, svým způsobem extrémní a já se ptám : „Jak to bude s živým vystupováním?“ a volám: „Vypusť Demogorgona, chci si lízat své otevřené rány!

RadeK.K