Na úvod recenze mě napadá tento příměr: „Některé kapely vydávají desky. GLOOM vydávají důvod, proč se k nim vracet.“ Mám to tak zatím s každou jejich řadovkou a jsem moc a moc rád, že toto můžu říci i o novince „Reflexions“. Slovenští GLOOM podle mého názoru dlouhodobě představují absolutní špičku gothic rocku na česko-slovenské scéně. A pokud k tomu připočteme jejich charakteristickou severskou auru, melancholii, temnější atmosféru a především schopnost napsat zatraceně chytlavou skladbu, není vlastně příliš o čem diskutovat. GLOOM prostě svůj žánr umí.
„Reflexions“ je teprve čtvrtým albem kapely. Na první pohled by se mohlo zdát, že šestiletá pauza mezi deskami je až příliš dlouhá, jenže při poslechu novinky začínám mít pocit, že právě tady může být zakopaný pes. GLOOM totiž nejsou kapela, která potřebuje každý druhý rok vyprodukovat další album jen proto, aby byla vidět. Skladby nechávají uležet, vyprecizují je a teprve potom je pustí ven. A je to znát. V gothic rocku ostatně není jednoduché vymýšlet stále něco nového. Základní ingredience jsou známé. Temnota, melancholie, výrazný vokál, atmosféra, kytary a silný refrén. Jenže právě v takové situaci se ukazuje, kdo umí psát písně a kdo pouze skládá žánrové kulisy. GLOOM patří jednoznačně do první skupiny. Jejich největší devízou totiž není snaha za každou cenu experimentovat, ale schopnost vzít osvědčený základ a vytěžit z něj maximum. A především umí napsat silný a nápaditý song.
Martin Pazdera je na novince znovu ve vynikající formě. Jeho vokál má přesně tu barvu, kterou hudba GLOOM potřebuje. Nepůsobí násilně, netlačí na pilu a přesto má dostatek výrazu. Jako by přesně věděl, kde ubrat a kde naopak skladbu pořádně nakopnout. Pro tento druh hudby se zkrátka narodil. Výraznou roli tentokrát dostala také hostující zpěvačka Marcela Jurčenková. A musím říct, že tohle spojení funguje velmi dobře. Není to jen jakási povinná ozdoba nebo host do počtu. Marcela dostává dostatek prostoru a s Martinem Pazderou vytváří velmi příjemný kontrast. Její vokál navíc otevírá některým skladbám trochu jinou emoční rovinu.
A potom jsou tady samotné písně. Album startuje skladbou „Beloved“ a GLOOM rozhodně neztrácejí čas. Silná melodie, výborný refrén a přesně ten typ atmosféry, který od kapely očekávám. Jenže pokud bych měl ukázat na skladbu, která má podle mě ještě větší hitový potenciál, pak je to „Nevermore“. Její ústřední motiv se vám totiž dostane do hlavy prakticky okamžitě. A přesně takhle má dobrý gothic rock fungovat. Emočně pak album podle mě graduje ve chvíli, kdy přichází „Lies“. Ostřejší, důraznější skladba dokáže posluchače vytáhnout z melancholického rozpoložení a zároveň nepřestává být typickým GLOOM. Hned po ní přichází „Unspoken“, takřka electro rocková popová balada. Právě tady je vidět další zajímavý posun. Kapela se nebojí ubrat na kytarové razanci a pustit do své hudby více elektroniky a popové melodiky.
Nejvýrazněji to podle mě funguje v „Black Butterflies“. A pozor, tohle už je skoro pop. A vlastně proč ne? Je to pravděpodobně nejjemnější skladba v historii GLOOM. Přesto zní přirozeně a nemám pocit, že by se kapela někam tlačila jen proto, aby byla jiná. Naopak. Zdá se mi, že si jednoduše dovolila ukázat další tvář své tvorby. Osobně bych ale nerad přešel „Shiver“. To je naopak skladba, která mě vrací přesně tam, kde GLOOM očekávám. K výraznějšímu gothic rocku, gradaci a refrénu, který má sílu. Právě tady kapela podle mě nejlépe ukazuje svou tradiční tvář. Zajímavým osvěžením jsou drobné elektronické nuance, které se objevují napříč deskou. Nejsou samoúčelné a nesnaží se přebít základ kapely. Spíše jednotlivé skladby decentně dochucují. A právě tohle se mi na „Reflexions“ líbí. GLOOM nemění svůj rukopis, jen ho lehce rozšiřují. A potom je tu ještě jeden bonbónek pro majitele fyzického CD. „Karty sú už rozdané“, původně od slovenských MODUS, dostaly v podání GLOOM jejich vlastní kabát. Slovenština samozřejmě skladbě dodává trochu jiný výrazový profil, než na jaký jsme u GLOOM zvyklí, ale právě proto mě tenhle bonus baví. Není to žádná překážka, naopak příjemné zpestření.
Co tedy říct závěrem? GLOOM jsou zatraceně spolehlivá kapela. A myslím to jako kompliment nejvyššího řádu. Když se objeví jejich nová deska, vím, co dostanu. Zároveň ale nikdy nemám pocit, že dostávám totéž.„Reflexions“ není album, které se snaží revolučně překopat gothic rock. Ani nemusí. GLOOM velmi dobře vědí, kde je jejich místo, a hlavně vědí, jak z něj vytěžit maximum. „North Gothic Rock“ jim sedí neuvěřitelně dobře a kapela v něm dokáže kombinovat temnotu, melodiku, hitovost i emoce. A těch šest let čekání? Po poslechu desky mi vlastně připadá, že to bylo správně. GLOOM nemusí chrlit desky. Potřebují pouze dobré písně. A „Reflexions“ jich má dost.
Skladby: Beloved, Nevermore, Vanisher, Lies, Unspoken, Sweet Fall, Shiver, Black Butterflies, Reflexion, (skrytá skladba)
Sestava: Martin Pazdera – zpěv, klávesy; Miroslav Malcovský – baskytara, klávesy; Tomáš Petrík – kytara, akustická kytara; Lukáš Trón – kytara, klávesy, bicí (ve skladbě „Black Butterflies“), Radoslav Priputen – bicí
Hosté: Marcela Jurčenková – zpěv; Katarína Pazdera – zpěv („Sweet Fall“); Martin Tomášik – kytara („Vanisher“); Martin Gábor – kytara („Shiver“)
ALL