„Nám samotným nevadí, když naši hudbu někdo přirovná k někomu jinému, ale naštvalo by nás, kdyby nám někdo předhodil přílišnou podobnost s minulým albem“, říká Krusty v následujícím rozhovoru. Domnívám se, že více není netřeba dodávat. Snad jen to, že se na stránkách R.U.M.u brzy objeví komentovaná biografie všech nahrávek FORGOTTEN SILENCE. Rozhodně si ji nenechte ujít! Ale nyní už má slovo Mr. Krusty!
FORGOTTEN SILENCE se na scéně pohybují už pekelně dlouho. V poslední letech vždycky tak trochu zmizíte, aby jste se posléze vynořili s novou nahrávkou, která vždycky každého rozcupe 🙂 Je pro tebe osobně výhodnější vydávat alba se značným časovým rozestupem, anebo bys raději tvořil a tvořil…
Ahoj….máš pravdu, jsme tady už skoro dvacet let – což mi přijde jako naprosto neuvěřitelné (smích). A díky za kompliment ohledně kvality těch občasných nahrávek (smích). Nedovedu přesně popsat co by pro FORGOTTEN SILENCE bylo výhodnější či nikoliv, ale je jisté, že bychom raději tvořili/nahrávali/vydávali trošku častěji, ovšem i tahle naše frekvence je fajn a realitě celkem odpovídající. Ale spousta věcí uspíšit prostě nejde a tak jsme rádi i za jedno album za šest let (smích). Zase se snažíme vše dotáhnout do nejlepšího možného konce…což se nám povedlo….si myslíme (smích).
Domníváš se, že je dnes vůbec možné, aby si kapela, jež vydává desku každým rokem, udržela vysoký kredit nejen u posluchačů, ale také u žurnalistů? Je vůbec možné se ve své podstatě neopakovat?
Myslím si, že pokud jsi megaproduktivní a extrapotentní – hrozí nebezpečí, že se omrzíš a okoukáš. Zvláště pokud je hudba tvojí obživou a ty prostě MUSÍŠ komponovat, nahrávat, vydávat….. Zákonitě se musíš opakovat. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že se svým způsobem opakovat chceš, neboť proto si tě lidi platí a kupují (smích). Tím pádem ztrácíš kredit. Jsi nudný a předvídatelný. Klasickým příkladem jsou „zábavovky“ ála ALKEHOL, ŠKWOR….(dosaď jakoukoliv kapelu jezdící v této společnosti koncerty). Naopak naprostou výjimkou je UMBRTKA, která to solí rok co rok….ale mě osobně zatím nenudí, ba naopak (smích)
FORGOTTEN SILENCE je kapela, kterou nikdo nikam netlačí, jste zkrátka pány svého času a možná i díky tomu jsou vaše nahrávky tolik propracované. Ovšem…dokázal by sis představit, že bys skládal hudbu pod tlakem, který by na tvou kapelu vytvářela samotná firma?
Představit si to asi dovedu, ale nechtěl bych to zažít. FORGOTTEN SILENCE nemůžou skládat hudbu na objednávku, to prostě nejde. Nebo by to šlo, ale výsledek by byl hrozný kompromis. Každé další album by bylo podobné tomu předešlému více než je zdrávo a nám by k srdci přirostlo spíše až každé třetí album v pořadí… Ale k tomu nikdy nedošlo a nikdy nedojde.
A ještě jedna taková obdobná otázka… Z vašich desek mám pocit, že si na nich necháváte vždy maximálně záležet. Ve své podstatě to vnímám tak, že byste do světa nechtěli nikdy pustit polotovar, anebo materiál o jehož kvalitách nejste dostatečně přesvědčeni. Existuje nějaká kapela, kterou jsi před časem hodně poslouchal a posléze se ti jejich hudba přestala líbit v podstatě z výše uvedených důvodů?
Zajímavý dotaz…..ale pár kapel mohu jmenovat. Jsou to víceméně všechno kapely, které se hudbou musí živit, nejsou nejmladší a jsou kultem kvůli svým ranným deskám. Třeba SLAYER už nevěřím, dále DESTRUCTION a neslyšet poslední KREATOR, tvrdil bych to i o nich. Tyhle bandy už nemohou/nechtějí experimentovat. Nové album prostě musí do určitého data natočit a vydat a dají na ně to, co se od nich očekává… Dnešní doba není nejpříhodnější pro hazardování se zažitým jménem. FLOWER KINGS – ti jsou z jiného ranku, ale je to nuda, nadprodukce, předvídatelnost…(u těch ale neplatí každoroční vydávání nového alba, na druhou stranu jejich členové figurují ve spoustě progrockových kapel ze Švédska, z nichž všechny znějí téměř totožně). Jsou tu ale i kapely u kterých nám monotónnost a opakování se vůbec nevadí, ba je za to víceméně glorifikujeme: MOTORHEAD, AC/DC, STATUS QUO…. Tak ti nevím…(smích)
OK, nyní bych se přece jen více zaměřil na vaše novinkové album, jež nese název „La Grande Bouffe“ dle stejnojmenného snímku a rovněž některé filmové úryvky jsou na nahrávce k zaslechnutí. Mě by ale zajímalo, ve kterém stádiu rozpracování desky jste se rozhodli pro spojení onoho filmečku s vaší produkcí? Anebo jsi měl už od samého začátku zcela jasno?
Jasno bylo v době, kdy byla zkomponována asi polovina hudebních nápadů. Hledal se nějaký jednotící námět, koncept, který nebude nijak omezovat. Dlouho, předlouho to vypadalo, že album bude opět a zase o městě…stejně jako „Kro Ni Ka“, což ale nikdo z nás nechtěl. Pak jsme si vzpomněli na „Velkou žranici“ a bylo nám to jasné…. Ostatní se přizpůsobilo a podle nás vše zázračně docvaknulo do sebe jako skládačka. Ale rád bych na tomto místě uvedl na pravou míru to „prolnutí“ s filmem: my neudělali soundtrack či nezhudebnili děj filmu. Pouze jsme jím zastřešili letošní „koncept“. Z nahrávky jsme cítili podobnou auru jako z Ferreriho snímku…tak snad proto. Jsme taky takoví pánové, užírající se k totálnímu sebezničení (smích).
Album vyšlo v opravdu luxusním kabátku, především LP je naprosto parádní, nemluvě o tom, že obsahuje i vložené CD. Osobně mám dojem, že jste tak nějak citlivě vyhodnotili současný stav s ohledem na prodej hudebních nosičů. Myslíš si, že právě tudy vede ta správná cesta spojená s uspokojením potřeb skutečných fans, přičemž ti ostatní si budou moci vaše skladby stáhnout z internetu? Já osobně se domnívám, že právě malé edice parádních nosičů mohou být pro posluchače tou správnou motivací k jejich zakoupení…
Přesně tak, shodujeme se. Raději nižší náklad, ale promakaný artefakt obsahující nosič. Pokud někoho zajímá pouze hudba, chce kapelu jen tak namátkou zkusit – je samozřejmě hloupost ihned kupovat plnohodnotný nosič a raději si hudbu stáhne z netu pár dní po vyjití. Pokud se hudba zamlouvá, proč nepodpořit kapelu koupí nosiče….ale i já osobně budu mnohem více potěšen nabušeným digipakem než plastovým jewel-boxem s dvoustránkou bookletu. A vinyl – to je už zase jiný level. Krásně zpracované LP je potěchou každého opravdového fanouška – pokud tedy ve vinylech jede. A to vložené CD je pozornost pro ty skalní. Občas se to praktikuje, má to takto LACUNA COIL, KRISIUN nebo TOM WAITS. Příjemný bonus do auta (smích).
Jasně, jediná nevýhoda vinylu je, že se nedá pustit v autě :). LP vyšlo v limitované edici 250ks. Kolik kousků máš ještě k dispozici? Dovolil bych si tvrdit, že tenhle počet prodáte úplně s přehledem, ale třeba mě z toho vyveď…
Myslel jsem si, že tento počet je až až… Uvidíme, jaká budou čísla v srpnu, kdy dojde k jakési inventuře. Co se týče prodeje CD, tak jsem byl celkem skeptický. Ale už jenom na společné šňůře s DYING PASSION se toho prodalo dos. Přes pult jdou i vinyly – což nás těší, poněvadž jsme se na vinyl moc těšili. Přesná čísla zná vydavatel a já jsem celkem rád, že se o to nemusím moc starat (smích)
K velkému překvapení jste CD/LP vydali u Shindy Pructions. Jak asi každý ví, Shindy se už do tohoto druhu činnosti příliš nehrne, a tak mě zajímá, kterak k vaší dohodě vlastně došlo? Můžete se kromě samotného vydání spolehnout na další Shindyho pomoc, např. z hlediska promotion, anebo se o tyto záležitosti staráte pouze sami?
Zkoušeli jsme více labelů, i v zahraničí, ale naší podmínkou byl formát LP a do toho se nikdo moc pouštět nechtěl. Shindy byl odvážný (smích). Na nějakou promotion z jeho strany také dojde, ale on je zaneprázdněný samozřejmě hlavně BRUTAL ASSAULTem…. S tím jsme do toho šli. Promotion se ponejvíce snažíme dělat sami…
…a když už jsme u tohoto tématu. FORGOTTEN SILENCE jsou specifičtí také tím, že vystřídali v podstatě všechny tuzemské firmy, jenž patří (či patřily) mezi absolutní špičku naší UG scény. Obscene, Epidemie, RedBlack, nyní Shindy…to už je hodně solidní počin, kterým se snad ani žádná jiná tuzemská formace pochlubit nemůže. Bereš tohle všechno spíše jako raritu, anebo i důkaz toho, že vaše hudba je zkrátka tak „dobrá“, že je o ni stále zájem?
Nevím, jestli to má co dělat s kvalitou hudby. Spíše je to náhoda a důkaz toho, jak jsme dlouho spojeni s tuzemskou scénou. U Obscene jsme začínali, poněvadž Čurby byl blázen do doomem načichlé hudby, vydával kompilace a sedmipalce a zachoval nám přízeň i v novém tisíciletí, když v reedici vydal náš debut „Thots“. Epidemie je nám dobrým partnerem pro naše netradiční projekty, jakým bylo třeba rozšířené EP „Bya Bamahe Neem“ nebo reedice prvního dema „The Nameless Forever…The Last Remembrance“ a jsem si jist, že naše spolupráce bude brzy pokračovat dalším netradičním neřadovým diskem. RedBlack – to byl dravec na naší scéně. Sebral pod sebe všechny nadějné kapely a tvrdě makal na propagaci, zvláště tuzemské. Pak se ale sloučil s X Production a to je už úplně jiná písnička a scéna, které já naprosto nerozumím. Letošní upsání se Shindymu nebylo naší první spoluprací – už kdysi nás vydával na kazetách. To naše cestování po labelech je důkazem v jak malém rybníčku se pohybujeme….a možná taky jak schizofrenní naše produkce je. Vždyť každý ten label je vlastně stylově jinde.
Naskýtá se otázka spojená s „přestupním lístkem“ k nějakému zahraničnímu labelu. Kuje se v tomto ohledu něco do budoucna, anebo jste nad těmito záležitostmi dávno zlomili hůl?
Nic se nechystá a hůl byla zlomena (smích). V současné situaci, kdy si každý label těžce vybírá hlavně mezi koncertně aktivními muzikanty je víceméně bezpředmětné se o něco snažit. Možná je to zbytečně předčasné házení flinty do žita…kdoví. Pro nás by nemělo cenu vydávat album u labelu XY z Kolumbie nebo YX z Holandska. To raději zůstaneme na domácí půdě, ale na všechno si dohlídneme a zkontrolujeme. Megalabely jako METAL BLADE, NUCLEAR BLAST nebo i SEASON OF MIST preferují jiná hlediska. A i kdyby nám napsali METAL BLADE, že nás berou….co si pak počít s dvouměsíční koncertní šňůrou a dalším albem za rok a půl? Scéna se změnila a o nějakém přestupu ven se dalo snít před deseti lety.
Teď možná taková bulvární otázka, ale nemohu si ji odpustit. Váš tehdejší kytarista Jirka Kučerovský (též ANIMÉ) se nyní koupe v moři úspěchu coby pobočník Tomáše Kluse. Co ty míníš o jeho cestě mezi celebrity? Dokážeš si představit sám sebe na jeho místě?
Sám sebe si představit naprosto nedovedu. Tohle může dělat jenom schopný a adaptabilní muzikant – a to já nejsem. Jiřík je skvělý kytarista a svoje sny si plní s ANIMÉ. Vystupování s Tomášem Klusem je pro něj povolání, které jej navíc i baví, takže proč ne? Asi je to lepší než se zahrabat jako profesionální muzikant v bezejmenném orchestru na pražské muzikálové scéně (smích). Jirka je povoláním muzikant – tedy tím, po čem polovina scény touží. A ono není jednoduché najít práci ve svém oboru, která tě uživí…. Takže vzkaz všem: konec snění a hybaj do normálního zaměstnání….a ve volném čase hrát to, co opravdu chcete!
Z toho všeho mi ještě mi vypadla jedna otázka spojená s obdobným tématem. Byl bys ochoten přijmout třeba i lukrativní nabídku od nějakého populárního umělce či interpreta? Apropó, dostal jsi už někdy podobné „lano“? Třeba 10 z DARK GAMBALLE mi vyprávěl o tom, že jednu dobu ho kdosi lákal do nejmenovaného muzikálu… 🙂
Ne, ne, ne….žádné seriózní lano nikdy nebylo nebo o žádném nevím. Možná je to dobré pro osobní popularitu odskakovat jinam, hostovat atd., ale já osobně budu vždycky „ten, co hraje v FORGOTTEN SILENCE“ (smích). Nahrával jsem kdysi dávno basu na TRIBUTE TO PINK FLOYD s projektem ZIZLILA, ještě dřív jsem nahrával basu na demáč kapely SUNSET, kdysi se povrchně hovořilo o mém účinkování na albu DESPISE, kdysi se stavěly vzdušné zámky s naším nynějším kytaristou Hyenikem a rootovským Ashokem, ale vždy všechen čas sežrali FORGOTTEN SILENCE (smích). A tak je to asi dobře!
Aktuální novince předcházelo velmi pikantní album „Kro Ni Ka“, které ne všichni posluchači pochopili (s tím jsi asi počítal 🙂 ). Odrážela chuť vytvořit obdobnou desku vášeň pro nemetalové umělce, které jste v oné době poslouchali? Tak trochu mi připadá, že vás v období „Kro Ni Ky“ přestal metal bavit, ovšem po několika letech jste znovu dostali tu správnou chuť na razantní album…
Hm….možná na tom něco bude. Ale my to tak máme, album tvrdší, album měkčí a zase a zase. „Ka Ba Ach“ bylo taky oproti „Senyaan“ celkem nářez. Asi jsme se více naštvali na svět kolem, asi jsme poslouchali tvrdší muziku, ale hlavně se nám nechtělo vydat „Kro Ni Ku č.2“. Nám samotným nevadí, když naši hudbu někdo přirovná k někomu jinému, ale naštvalo by nás, kdyby nám někdo předhodil přílišnou podobnost s minulým albem (smích).
Když si posluchač sesumíruje vaše nahrávky, zjistí, že většina z nich byla inspirována nějakým filmem či stěžejní myšlenkou, jenž ten či onen snímek provází. Existuje ale film, který považuješ za geniální, ale přesto by sis nedokázal představit jako podpůrný koncept pro hudbu? Případně můžeš i zmínit i ty filmy na jejichž interpretaci se v budoucnu chystáte… 🙂
Ano, nás kultura všeobecně celkem dost inspiruje, ale to je asi normální…To jsou vlivy okolí, kterým se ubránit nedá. Rozhodně se nemohu nazývat filmovým znalcem a myslím ani nikdo z kapely, ale leccos jsme už viděli. A dobrých filmů je dost a dost. A je i spousta filmů, jejichž „zhudebnění“ by bylo asi dost obtížné. Nebo si jej spíše nedokážu představit. Třeba „Hledám Amy“ nebo “Clerks II“ od Kevina Smithe…pro mne kultovní snímky, ale jak je zhudebnit? Jak je vůbec použít na albu? Tyhle filmy jsou natolik vážné a zároveň humorné, že netuším jaký hudební podklad by byl pro jejich recyklaci vhodný. Nebo takový „Manhattan“či „Září“ od Woodyho Allena…. Třebas u Allena je použitá najazzlá hudba natolik definující, že cokoliv jiného by byl průser jak mraky (smích). Žádné další filmy TEĎ neplánujeme, protože je příliš brzy, ale donutil jsi mě přemýšlet co vše by se dalo použít a znásilnit pro případné album… „Mechanik“, „Saló“, „Sedm“ nebo „Ztraceno v překladu“ (tam ale evidentně slyším Necrocockův NIGHT VISION jako dokonalý soundtrack)…
Pamatuji se, že cca. v devadesátých letech se v tuzemských fanzinech rozebírala otázka spojená s konkurenceschopností českých kapel vůči zahraničí. Spousta lidí tehdy prorokovala: „jednou to vyjít musí“. Nicméně uteklo dvanáct let a já osobně mám pocit, že se toho příliš nezměnilo. Na druhou strany ale vyšla celá řada kvalitních alba, za které se naše scéna rozhodně stydět nemusí. Jaký tvůj pohled na tento začarovaný kruh?
Pokud chce někdo z Čech „prorazit“ do zahraničí, musí se hodně věcí vzdát – tím myšleno zaměstnání, osobní vztahy, pohodlí a peníze… A musí to udělat sám, mladý, jako pěšák, sólově. A musí začít tím, že vypadne za hranice. Příkladem je Martin Škaroupka. To je super kluk, skromný borec, který se tady na to vybodnul a šel to zkusit a vyšlo mu to. Nikdy bych nevěřil, že můj známý bude hrát na bicí v CRADLE OF FILTH. Úspěch jako kráva!! Hned za ním v pomyslném žebříčku úspěchů našinců za hranicemi jsou SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY u SEASON OF MIST! Uvidíme, co vše tohle spojení přinese… Náš společný pohled je ale jednostranný a omezený styly, o kterých se bavíme. Naše grindové kapely jako INGROWING, PIGSTY, ISACAARUM, MALIGNANT TUMOUR jsou dostatečně úspěšné. Jezdí šňůry po světě….a že je nevydávají NUCLEAR BLAST? Byly by stopadesátou kapelou ve firemním katalogu. Jistě i u nás vyšla spousta kvalitních alb, směle poměřitelných se světem, ale svět to nezajímá. Vždycky bude mít větší šanci neoriginální třetí liga z Německa než první liga z Čech. Spousta lidí se mnou nebude souhlasit, ale věřím, že jistý „rasismus“ tady stále je.
Z vašich nahrávek či dokonce přímo skladeb je patrné, že velmi rád cestuješ. Existuje na světě místo, které tě natolik zaujalo, že by ses rozhodl tam okamžitě zůstat?
(smích) Já bych asi pořád cestoval a měnil místa (smích), ale definitivně se rozhodnout pro jedno jediné místo? To bych si netroufnul zmínit. Super je to v Anglii, v Belgii, v Dánsku, ve Švédsku….ale nikde jsem nebyl tak dlouho, abych mohl tvrdit, že právě tato země a tohle město je TO VYVOLENÉ. Na takovou otázku se nabalují pochybnosti o bydlení, povolání… Já vím, už to beru příliš zodpovědně, ale ono to k tomu patří. Pokud bych ale chtěl dělat nadále hudbu… Anglie? Nevím…(smích). Na druhou stranu, tady má člověk už tolik vazeb, že nevím jak bych se zachoval před nějakou budoucí zásadní životní volbou. Nejlepší je asi opravdu pohybovat se a tu a tam nakukovat za jiné hranice.
Krusty, velice Ti děkuji za rozhovor, pokud máš nějakou aktuální zprávu z vašeho tábora, sem s ní 🙂
Díky za opravdu osvěžující rozhovor…skvělé otázky!!! Přeji ti pevné nervy a nadšení do další práce na webzinu a čtenářům tuny kvalitní hudby, kterou jim bude stát za to jakkoliv podporovat!
ALL
FORGOTTEN SILENCE na festivalu Brutal Assault!
Legenda tuzemské metalové avantgardy působí na scéně již od roku 1993. K jejím vrcholům dosud patří deska „Thots“ (1996) z počátků jejich kariéry. Právě na ní se v plném rozsahu objevily všechny prvky typické pro FORGOTTEN SILENCE – kombinace thrashové syrovosti s doomovou atmosférou, spletitá rytmika, nápadité aranže a nadšené experimentování. FS záhy získali pověst kapely, která se nebojí pracovat prakticky s žádným žánrem – od počátku se v jejich skladbách objevovaly narážky i postupy převzaté (a patřičně upravené) z jazzu, rockové alternativy, progresivního metalu, etnické či folklorní hudby, folku… FORGOTTEN SILENCE jsou obtížně popsatelní a prakticky je nelze přirovnat k žádné jiné kapele u nás ani v zahraničí. Jejich nepolapitelnost a neuchopitelnost je ještě umocněna faktem, že každé jejich další album přinášelo zcela nové hudební modely a více či méně se lišilo od předchozí tvorby kapely. Podle posledních zpráv jsou nyní zcela pohlceni přípravou zbrusu nového materiálu a bude nesmírně zajímavé okusit jejich aktuální tvář naživo. Perličkou pro Brutal Assault by měla být účast zpěváka Bruna (ex HYPNOS KRABATHOR) coby hlavního vokalisty (zdroj http://brutalassault.cz)