„Kráčíte noční ulicí, jen tak si přemýšlíte, vzpomínáte a filozofujete. Dění kolem ani moc nesledujete, i když relativní přehled přece jen máte. Jenže pak! Pak na vás někdo z poza rohu vybafne…“
V rozletu! Ano, jinak ani nejde nazvat forma tuzemských FDK, kteří se během několika málo let dostali mezi tuzemskou elitu. Jestliže se v některých jiných recenzích často objevuje srovnání ke kapelám jako CULT OF LUNA či NEUROSIS, není to jistě od věci. Nicméně FDK si za dobu své existence prošli zajímavým vývojem (kdo si dneska vzpomene na ulítlé začátky a pojmenování FUCK DA KAROT) a jelikož jejich dráhu sleduji od samotných počátků, dovoluji si tvrdit, že se kapela dostala na současnou stylovou úroveň naprosto přirozenou cestou – bez špehování zahraniční konkurence. Ta se totiž drápala na trůn v podstatě ve stejné době jako FDK, jenže… Čeští zástupci měli smůlu už při realizaci debutu (tehdy se čekalo skoro rok na disky, které uvízly kdesi v Polsku) a po hříchu je něco obdobného postihlo i v případě „Earthlinked“. Tentokrát se však problémy týkaly vyhotovení obalů a je pro mě celkem nepochopitelné, proč se tak stalo, jelikož digipack má úplně tu nejjednodušší možnou formu. To jsou tedy ve zkratce všechny problémy, které kapelu vždy tak trochu zbrzdily. Naštěstí skladby na „Earthlinked“ nikterak nevyčichly…
FDK totiž ještě více vsadili na hloubku a emočně grandiózní nástupy, kterým tu a tam sekunduje hrubijánský growling. Příměr „tu a tam“ se skutečně hodí, neboť vokálů skutečně ubylo a třeba ve skladbě „Katla“ ho vůbec nenaleznete. FDK zkrátka všechno obětovali atmosféře, vytvořili si svůj kolosální svět a není divu, že si v něm náramně libují.
Ovládání jednotlivých nástrojů je sice jedna věc, ovšem vdechnout skladbách takovou hloubku, jako to pánové předvedli, to už chce skutečně kus uměleckého umu. V dnešní době označení „post metal“ už trochu zavání, jenže jak nejlépe popsat naprosto svěží a korozi obrněnou hradbu osobitosti? Zkusím to nyní maličko rozlousknout. Pokud se kapela ve svých začátcích výrazně brodila hardcoreovými břehy, tak současnost je už trochu jinde. Nicméně ony výrazné riffy se stále o hard core neobyčejně otírají, byť komplexní hudební projev směřuje do úplně jiných vod, nebojím se napsat vod doommetalových (příkladem budiž skladba „Slurred“). Ale samozřejmě – „kus od kusu“.
Pokud má čtenář FDK neznalý už nyní v hlavě zmatek, přihodím ještě jeden poznatek, týkající se impozantního zvuku kytar, který mi svým zvonivým aroma připomíná novodobé blackmetalové kapely z Francie -např. ALCET či dokonce již neexistující projekt AMESOEURS. Tohle je skutečně obrovská pikanterie, jelikož naši zástupci se do spárů intimity dostali z úplně jiného hudebního konce. Shodu zároveň spatřuji v jistém omotání si posluchače kolem prstu a to i v momentech, jež se dají označit jako naprosto monotonní. Vnitřní náboj skladby však nepolapitelně čeká na sílu gradujícího okamžiku, jenž se rozhoří nástupem ostrého kytarového marastu a silového hrdelního murmuru. „Earthlinked“ je zkrátka delikatesní počin, vývozní artikl z Česka do zahraničí, jestli tady skutečně jsou kapely, jenž mohou mít právem tyto ambice, FDK sem patří na prvním místě.
Dá se zde vůbec vystopovat nějaké slabé místo? Osobně si nedokážu představit, že by tu mělo být něco jinak. Jen si dovolím takový osobní postřeh, týkající se zpěvu. Příště by možná neškodilo, kdyby FDK rozšířili arsenál vokálů, možná by i díky tomu samotná hudba dostala další rozměr. Ale to je jen takové mé „přemýšlení nahlas“. Skutečně vynikající práce!
„ Díváte se z okna jedoucího vlaku. Krajina se míhá a vše končí v cílové stanici. Tohle mi evokuje lidský život. Čím jede vlak rychleji, tím je člověk starší a přeji si, aby vlak zbytečně nepospíchal…“
ALL