Je to fakt zajímavé, ale během několika dní tu máme další ruskou kapelu s německým názvem. Na rozdíl od STERBEFALL však debutující EISFLAMMEN nepoužívají němčinu jakožto vyjadřovací prostředek – vlastně v jejich případě jde pouze o název, jež má za cíl navodit patřičnou atmosféru. V této souvislosti se musím zmínit i o dosti netradičním grafickém zpracování obalu, především tedy centrálním obrázku, na kterém je vyobrazen astronaut ztrácející se v mrazivém a sněhem zavátém universu. Asi takhle by vypadal vesmír, kdyby tmu nahradila sněhová běloba. Jednoduché, ale rozhodně pikantně zpracované téma, jen co je pravda. „Bílému albu“ tedy patřičná image nechybí. Po této stránce je vše v naprostém pořádku.
Hudební složka, jak se dalo víceméně očekávat, svou osobitostí až tolik originálních prvků nenabízí, nicméně o žádný průšvihový materiál se taktéž nejedná. Hudba EISFLAMMEN má bezesporu obstojnou atmosféru, a přestože většina skladeb spíše splývá v jeden celek, nachází se v hudbě EISFLAMMEN hned několik velmi příjemných úseků. 
Abych byl ovšem konkrétní… Rusové se na svém debutu prezentují jako pagan/blackmetalové komando, v jehož tvorbě je cítit východoevropský feeling – zkrátka to magické „něco“, co je součástí tvorby kapel, jako jsou DRUDKH či KRODA. A právě k druhým jmenovaným bych tvorbu EISFLAMMEN přirovnal určitě nejvíc, byť hudba Rusů neobsahuje až tak výrazné folkové motivy a ve své podstatě si i vystačí s klasickým nástrojovým obsazením. Na druhou stranu vokál je pohříchu hodně poplatný žánru, jedná se o takový ten klasický hysterický skřehot, kterým jsou kapely z východu pověstné.
I navzdory tomu, že se kapela prezentuje německým názvem, lyrika je záležitostí mateřské ruštiny a v tomto ohledu je všechno v pořádku, neboť celá produkce vyznívá přirozeně a uvěřitelně. Kladně lze ovšem hodnotit i solidní zvukovou kvalitu nosiče, což není u čistě undergroundových kapel zas až tak častý jev. Co se týče těch vůbec nejlepších skladeb, tak tady opravdu příliš sloužit nemohu. Jak už jsem výše uvedl, skladby se od sebe příliš neliší, žádná z těch sedmi položek nikterak nevyčnívá, což je asi největší problém nahrávky. Ano, tvorba EISFLAMMEN rozhodně nepůsobí nikterak podbízivě, ale osobně se domnívám, že větší členitost by jednotlivým skladbám neublížila, přestože po stránce atmosféry mě hudba ruských mladíku víceméně oslovuje. Na debutovou desku tedy hodně slušný počin. Pokud však budou chtít EISFLAMMEN scénou alespoň trochu zatřást, budou se muset příště pochlapit o něco víc. Ono porazit všechny „o parník“ dnes není vůbec jednoduché. Chvála tomu, že nové kapely stále vznikají a motivace hudebníků neklesá…
ALL
http://eisflammen.bandcamp.com/