Estonskou kapelu ECHOSILENCE mám v merku už pěkně dlouho. Talentovaná parta hudebníků žije tak trochu ve stínu LOITS a METSATÖLL, ovšem důvod je prostý. ECHOSILENCE svou hudební pouť berou trošku „halabala“. S propagací kapely si nedělají příliš velké starosti, vše přenechávají firmě Nailboard Records, zkrátka zajímá je pouze hudba. Dalším podstatným důvodem je absolutní „rozlítanost“ všech zainteresovaných členů kapely. Všichni hrají minimálně ve dvou dalších kapelách, přičemž oba kytaristé hostují ještě v dalších různých jazzových projektech, a tak je existence-neexistence ECHOSILENCE značně vrtkavá. Mini CD „Distorted Horizon“ pochází z roku 2005 a od poslední nahrávky jej dělí téměř osm let! ECHOSILENCE zkrátka nikam nespěchají, dost možná ani pro svou vytíženost rychleji pracovat nemohou. Nicméně materiál na „Distorted Horizon“ je jedním slovem excelentní!
Stylově se kapela pohybuje na hranici progresivního metalu, jež má velmi blízko k doom metalu či doom rocku. Dalšími významnými prvky jsou překrásné jazzové motivy, z čehož vyplývá, že celá sestava je instrumentálně více než zručná. Kytaristé využívají širokou škálu kytarových efektů, jeden z nich dokonce připomíná Pavlíčkovo pověstné „kvákadlo“. Všechny čtyři skladby jsou nesmírně košaté a barevné, dokonce bych si tuto partu dovolil přirovnat k tuzemským FORGOTTEN SILENCE. Ovšem s tím rozdílem, že za mikrofonem stojí statná vokalistka Kiva, která je zároveň jediným stálým členem kapely (i když u těchto rozevlátých umělců člověk nikdy neví).
Jistou pikantností je, že Kiva má takřka totožné zabarvení hlasu jako bývalá zpěvačka THE GATHERING, Anneke van Giersbergen. Příroda si v tomto ohledu opravdu zahrála na schovávanou, tyto dvě dámy od sebe zkrátka těžko rozeznáte. Nicméně si nemyslím, že by Kiva chtěla slavnější kolegyni nějakým způsobem kopírovat. Její styl frázování je přece jen poněkud odlišnější, ale pokud bychom opravdu hodnotili pouhou hlasovou podobnost, je toto srovnání zcela na místě. Velké uznání však zaslouží kapela také jako celek. Úvodní skladba „Views On Views“ nabízí ryzí fúzi mezi jazzem a metalem, nejedná se však o žádné rozsypané puzzle, ale naprosto promyšlený komplot. Následující titulní skladba je už mnohem razantnější. Temná atmosféra pojímá jazzové motivy jen jako příjemně plápolající plamínky. Stačí se jen zaposlouchat. Vrcholem mini CD je skladba „Information Intoxication“. ECHOSILENCE zde využívají nejvíce melodií, přičemž kytarové efekty doslova hladí ušní bubínky. Finále s „Human Animal“ je onou pověstnou třešničkou na už tak šťavnatém dortíku.
Těžko říci, kterak by vypadalo legitimní dlouhohrající CD. Můžu říci, že půlhodina s ECHOSILENCE mě naprosto přesvědčila. Nahrávka „Distorted Horizon“ je profesionálním opusem se vším všudy. A to vznikla už před třemi lety! Tehdy ještě stylově podobní TO-MERA stáli na začátku startovní čáry. ECHOSILNECE jsou zkrátka mnohem dál, a to i přes to, že svou kapelu berou jen jako příjemný projekt k odreagování. Těžko říci, kdy se dočkáme další nahrávky. Za dalších osm let? Vůbec někdy?
ALL