Nechtěl bych vůbec tvrdit, že by DESTROYING DIVINITY na minulých počinech nevytvořili nic zajímavého, ovšem lhal bych, kdybych napsal, že se mi jejich disky točí v přehrávači často (nebo dokonce občas). Kapelu mám zaškatulkovanou ve slušeném průměru, jenž se dá víceméně vždy uhájit bez ohledu na mnohonásobnou konkurenci. Tohle všechno už je ale nyní minulost! DESTROYING DIVINITY totiž natočili brilantní desku světových kvalit a to vůbec nepřeháním! Jsem si naprosto jist, že při poslechu „Dark Future“ byste rozhodně netipovali českou kapelu…
I přesto, že je „Dark Future“ značky „Old School“, nic to nevadí v jeho smrtonosném pádění. Pod záštitou „toho co bylo“ tu totiž stojí moderně znějící komando, jenž propojilo své dokonalé představy o zvuku s podivuhodnou hráčskou ekvilibristikou a skladatelským umem (neřkuli citem). Pokud byli DESTROYING DIVINITY na předchozích deskách poněkud nevýrazní (někdy dokonce nudní), tak na aktuálním výlisku z nich čiší nefalšovaná uvolněnost a především sebevědomí. Sportovní terminologií řečeno – tenhle tým zkrátka nemůže být neúspěšný! Chytlavost všech zastoupených skladeb je skutečně neuvěřitelná a věřte mi – není radno nějakou vyzdvihovat nad ostatní. Rychlost, precizně vykonstruovaná kytarová sóla, ostré riffy a v neposlední řadě parádní přednes vokalisty Erika. Aranžmá? Jedna velká dotažená paráda!
Rouhání chtivé posluchače navíc potěší pekelná sklíčenost! Celé album je vedeno v temné atmosféře, ve které se to Démony či Antikristy jen hemží. Upřímně jsem zvědav, zda ohlášená novinka od legendárních MORBID ANGEL bude lepší…
Jen mi stále vrtá hlavou…jak to ti „Destroying“ udělali, že takhle naráz vytvořili takovouhle desku? Je vidět, že se těch posledních šest let skutečně neflákali a poctivě si připravovali půdu pro svůj třetí příchod. Přiznávám se, nepatřím k velkým fanouškům neustálého vracení se zpátky, ovšem v případě desky „Dark Future“ udělám výjimku z nezvyklou radostí. Album tepe jako srdce nejrychlejšího keňského maratonce, deroucího se do cílové rovinky bez sebemenší známky únavy. Ano, i z DESTROYING DIVINITY čiší čerstvá síla a entuziasmus!
O málo které tuzemské kapele to můžeme tvrdit…tito hoši se v současnosti nacházejí na vrcholu svých hráčských i skladatelských sil a není vůbec divu, že tento matroš vypustil do světa americký label. Mně nezbývá nic jiného, než klukům mnohonásobně poděkovat. V rámci death metalu totiž natočili v podstatě „dokonalou“ desku, která může naší tuzemskou scénu pyšně reprezentovat. Duch starého death metalo nezemřel – byl implantován nový prvek, jež znovu rozpohyboval všechny žíly a tepny! Doufejme, že na další počin nebudeme čekat dalších šest let (i když…co by se stalo). Byla by však škoda nevyužít téhle životní formy k něčemu velkému. DESTROYING DIVINITY si na sebe ušili pořádný bič….
ALL