Čekání to bylo dlouhé. Poslední album slovenských DEPRESY, jemuž se přezdívá prachsprostě „Pentagram“ (viz originální přebal, pravda, z dnešního pohled nepříliš praktický), vyšlo před třinácti lety. Matadoři scény ovšem zůstali i tak zcela v klidu. „Až album bude, tak bude. Ale jednou určitě bude,“ dozvídali jsme se z rozhovorů. A je to tu! „Psycold“ je v pořadí čtvrté řadové album skupiny, jež bezesporu patří do zlatého fondu CS death metalu, to už jí nikdy nikdo neodpáře. Ovšem o to větší jsou nároky fans, předně tedy těch, kteří pamatují DEPRESY na začátku milénia.
Možná, že si posluchači dokázali během posledních pár let najít nové oblíbence (jak jinak), avšak prostřednictvím „Psycold“ vrací impérium DEPRESY úder s neuvěřitelnou grácií. Než si však album pořídíte, měli byste vědět několik důležitých věcí: neočekávejte od nahrávky něco jako návrat k „Sighting“, ba co víc, neočekávejte ani mysticko-okultní death metal, jímž nás Dirrt a spol. dlouhá léta okouzlovali. Model DEPRESY 2022 je úplně jiné „letadlo“. Předně po zvukové stránce se kapela posunula úplně do jiných vod, řekl bych, že spíše blackmetalových, a to i navzdory opuštění od démonizující atmosféry a čarovných orchestrací. Pánové z DEPRESY opustili peklo, neboť už tam nikdo nezbyl, a vrhli se na zcela obyčejnou temnotu povrchu zemského.
Harmonie, překrásné kytarové vyhrávky a tradiční Vesperův vokál, to všechno jsou svým způsobem jistoty, na něž se můžete těšit. Překvapením, a pro mě jednoznačně plusovým, je celá řada takřka rockových vsuvek, jimiž jsou jednotlivé tracky okořeněny až po střechu. Zcela zásadní síla pak pramení z naprosto precizního propojení s metalovými proudy a „cold“ atmosférou. Přestože je kolekce evidentně mimo výseč minulosti, stále jsou v produkci kapely jasně rozpoznatelné stopy starých dobrých DEPRESY. Ono by to ani nešlo jinak, neboť ústředním skladatelem zůstal pochopitelně Dirrt. Teď je jen otázkou, jestli posluchač přistoupí na tento nový přístup, jenž navíc není jen o hudebním zacílení, ale také o emocích.
DEPRESY natočili CD, které ani v nejmenším není na první poslech. Účelně však reaguje na vývoj metalového světa a zároveň neupozaďuje základní atributy, na nichž byla tvorba kapely postavena. Mnoho zvučných part zůstává na svém, bojí se zariskovat, a tak jsme v podstatě každý druhý rok svědky naprosto totožných děl. Toto v případě DEPRESY naštěstí nehrozí. Jsem moc rád, že si kapela vybrala tu trnitější cestu. Některé posluchače pravděpodobně ztratí, ale nové s určitostí získá. Osobně však chválím nejen přístup, ale předně brilantní provedení. Titul hodný jména DEPRESY!
Skladby: Psycold, Escapism, Desirable State, Self Ignition, Tribute to Melancholy Day, Rehab Triplet, Visions, Thanatocenosis
Sestava: Dirrt – kytara; Vesper – zpěv; Michael – kytara; Gabriel – baskytara; Gianna – klávesy, zpěv; Hoyas – bicí
Hosté: Ivoš (ADOR DORATH) – zpěv (3,7); Prcek – (ADOR DORATH) – klávesy (1,5)
ALL