S projektem DARKTRANCE se při příležitosti alba „Pessimum“ podíváme do ukrajinského hlavního města, ve kterém bydlí i jistý Mr. Deimos, hudební workoholik tělem i duší. Vždyť považte! Kromě DARKTRANCE se věnuje ještě dalším dvěma metalovým projektům (COLD RESISTANCE, DARGOTH) a ani v jednom případě se nespoléhá na pomoc spoluhráčů či externistů. Všechno je zkrátka upečeno v teple domova a rovněž třetí album projektu DARKTRANCE vzniklo v podstatě úplně stejným způsobem.
I přesto, že starší tvorbu DARKTRANCE znám pouze zběžně, usuzuji, že právě album „Pessimum“ může být v budoucnu zásadním milníkem v hudebním počínání, jehož součástí je poměrně citlivý odklon od black metalu směrem k post-metal/rockovému horizontu. Ostatně nemálo skupin se v současnosti kloní k této vývojové alternativě, těžko předjímat, jestli se jedná o nějaký novodobý trend či spíše úkaz spojený s odlišným přístupem ke komponování hudby. Nicméně i když je album „Pessimum“ nekonfliktní a svým způsobem i emoční, nelze ho označit za lehce stravitelné, nebo dokonce účelové.
Jedenáctka skladeb je načichlá celou řadou metalových či nemetalových odrůd, přičemž za stěžejní linii bych označil ústřední doomovou valivost zastřenou do prapodivně vykonstruovaného soundu. Pomalejším či středně rychlým skladbám pak vévodí dva druhy vokálu, hrubší/čistý a právě v důsledku vlastních schopností se hlavnímu protagonistovi otvírá mnohem širší manévrovací prostor. Dokonce se v některých sekvencích lze setkat s ryze rockovými party, jejichž výsadní symbolikou budiž má zmínka o jisté známce „písničkovosti“. K tomu je však ještě třeba připočíst celou řadu monotonních úseků, jež nemají daleko k čistější formě ambientu.
Zkrátka album „Pessimum“ toho nabízí opravdu dost a dost. Milovníci kapel CULT OF LUNA, FDK, BLINDEAD, HEIDEN…atd. budou dost možná nadšeni z objevu nového objevu :), ovšem sám za sebe mohu říci, že mi na „Pessimum“ přece jen něco chybí. Onen důvod lze spatřovat v jakési snaze přitáhnout do post-metalové roviny něco málo z death/doomové „staré školy“, což mě osobně příliš nevoní. Na druhou stranu však přiznávám, že proniknutí do takto komplikovaného materiálu není úplně jednoduché, protože každá druhá skladba nabízí něco PRO a druhé PROTI. Chybí mi tu však potřebné „nakopnutí“ či pomyslná přesvědčovací chuť, která by mě přiměla k častějšímu poslechu. Komplexně je však „Pessimum“ nahrávkou vskutku zajímavou, jméno DARKTRANCE je třeba si poznamenat.
ALL