Undergroundový umělec DAGON alias Juraj Sloboda zůstal R.U.M. zinu věrný a na recenzi zaslal i svůj debut „Temná rieka“. Ve svém hudebním snažení se opětovně opřel pouze o své síly a přesně totéž se dá říci o skromném přebalu. Jak ovšem už DAGON deklaroval, se svým projektem nemá nikterak přehnané ambice, snaží se prostě tvořit hudbu pouze pro své vlastní potěšení, což je i s ohledem na zvolené hudební odvětví věc celkem logická. „Temná rieka“ je relaxačně-temná dávka melancholie, srolovaná do pěti kompozic, ve kterých instrumentální velikost rozhodně nenajdete. Naproti tomu si však můžete hrábnout na dno vlastních osobností, zvláště pak tehdy, pokud chcete prožít večer plný přemýšlení se sklenkou vína v ruce. Heslo „nevhodné pre kolektívne počúvanie“ pak opětovně nabývá své účinnosti.
Pravda, někdy je toho smutku a děsu opravdu dost a dost, hotová dekadence. Na druhou stranu „Oblaky“ přinášejí záblesk jakési „naděje“ (alespoň tedy můj mozek si ji vytvořil), jako kdyby tento druh ambientu ani nebyl opřen o revír blackmetalový, spíše se zdá jakoby čerpal ze své vlastní prehistorie. Velmi těžký kalibr však nasazuje hlavní protagonista ve třetí položce („Temná rieka“), čítající dlouhých čtrnáct minut! Tohle jedno abstraktní dobrodružství je skutečně pouze pro otrlé, nicméně právě v tomto dlouhatánském opusu je nejspíš zakleta primární podstata tohoto kompletu. Třetí díl řeky je pak znovu mírně „nadějný“, ačkoliv…tohle si musí každý jedinec vyhodnotit sám!
Takžééé: kterak vyjádřit emoce minimalistickým způsobem, aby to mělo alespoň nějaký smysl? Dost možná, že obdobné hudební půtky pokouší občas každého, ovšem jen někteří jedinci dokáží zůstat oběma nohama na zemi. Je proto sympatické, že DAGON se netváří jako největší světový umělec, tvoří si hezky v klidu pro své vlastní potěšení, a kdyby náhodou měla nějaká spřízněná duše zájem, nechť se sama ozve.
DAGON je dekadentní samo-umělec a já osobně každému takovému člověku tleskám! Opravdu není nic silnější, než ze sebe vybít všechny negativní vibrace a ještě si je zaznamenat na CD nosič. Vůbec se nedivím, že si obdobná hudba opětovně nachází cestu na luxusní vinylové placky. Jurajovi bych obdobný počin skutečně moc a moc přál. Třeba právě v součinnosti s nějakou blacmetalovou kapelou by DAGON mohl naprosto spolehlivě fungovat.
ALL