Na úvod této recenze musím vyložit karty na stůl a pevně věřím v to, že mi kapela mou upřímnost odpustí. Před nějakými třemi lety jsem se seznámil s jejich debutem „Lead – Not Follow“ a pokaždé, když jsem ho poslouchal, musel jsem si kousat spodní ret, abych to celé vůbec dokázal ustát. Kapele jsem tehdá nevěřil vůbec nic, nehledě na protivnost, kterou pro mě debut představoval. Jenže čas běžel, a jak se říká, ti co věří ve své konání, vydrží i přes počáteční bolesti. Jasně, jsem jenom člověk a rozhodně můžu přiznat i to, co třeba někteří recenzenti tiše tají – i k novince „Rebel Against Me“ jsem přistupoval značně rezervovaně a vlastně jsem si ani nepřipouštěl, že by mě mohli CRUADALACH něčím výrazným rozstřelit.
Ovšem… takřka se stalo a jestliže jsem v současné době z nových skladeb kapely mile překvapen, příště můžu být definitivně zválcován. CRUADALACH zkrátka učinili obrovský pokrok prakticky ve všem a zároveň se zbavili všech předepsaných žánrových šablon a klišé, kterými předchozí tvorba do jisté míry překypovala. Na „Rebel Against Me“ ale nic takového slyšet není, všechny skladby jsou dostatečně pestré a vůbec proto nehrozí, že by se vám deska slila do jednoho chuchvalce. Tohle ale není jediné vítězství. To další plyne hlavně ze schopnosti vytvořit chytlavou skladbu s poddajnými riffy, případně příjemnými melodiemi kytar a houslí. Zároveň je rozhodně dobře, že se CRUADALACH zbavili veškerých předepsaných šablon a pokud se dá v jejich podání stále ještě hovořit o folk metalu, je to jen takové hodně zdánlivé zaškatulkování.
Aktuální tvorba má v sobě totiž spoustu dalších i dost možná nesourodých prvků vůči základu, ovšem výslednému vyznění to nijak neodporuje, viz. např. titulní skladba „Rebel Against Me“, ve které se lze snadno dopátrat hardcoreových vlivů, dokonce bych si dovolil tvrdit, že právě tenhle kousek mohl být klidně inspirován starší tvorbou FAITH NO MORE (ostatně pod recenzí si můžete zapnout klip právě k této skladbě). Podobně tomu však je i v hned prvním tracku „Revolt without a Name“, jež je sice postaven na styčných folkmetalových vyhrávkách, ovšem zbylé opevnění je už výhradně o hardcoreové zlobě a také o několika thrashmetalových brejcíchala METALLICA v období desky „Master Of Puppets“. V „Shiva World Dance Party“ je poté kapelou představena poloha, jenž nemá daleko k prvním deskám od SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, čili pokud máte rádi houslové party „obkreslující“ hru kytar, připravili pro vás CRUADALACH naprosto dokonalou sbírku příjemných
Kapele ovšem nesluší jen středně rychlé skladby, ale rovněž i ty výživnější a brutálnější („Earth Café“ s částečně českým textem, „Life-Worshipping Bastards“). Pokud bych však měl k výše zmíněným skladbám vybrat ještě dalšího „krále“, rozhodně by jím byl chytlavý song „Satyros“, ovšem paradoxně i hypnoticky laděná elegie „Ziemie Niczyje“ protéká takřka ambientním tempem a vlastně by ani nemusela být označena coby bonus track. Na úplný závěr je to totiž velice příjemná tečka. CRUADALACH si tedy za své druhé album mohou rozhodně gratulovat, navíc i obal a vůbec celkový námět, jež vzpomíná především na historicky významné osobnosti, působí naprosto svěže a neotřele. „Rebel Against Me“ je moc fajn deska! Pestrá, zábavná, romantická i dostatečně rozpustilá. Aktuální sestava kapely má pořádný švih! Tak snad to nějaký ten pátek vydrží…
ALL