Starý dobrý slovenský ČAD se nám vybarvuje. Tím, že nevydává nahrávky jako na běžícím pásu, nemá našinec plynulé srovnání, ovšem původní garážová rubanice je jaksi tatam. Jak už to bývá, díky pročištěnému zvuku vše získává na přehlednosti. Pro někoho ku prospěchu, druhý ohrne rypák. Podobně jako u mnohých dnešních kapel je těžké stanovit škatulku. Ne snad, že by o to šlo, ovšem pojmenování někomu pomůže. Trojka, vedená „Pištom zo Slovenska“, jak se mi před léty hlásil do telefonu (hehe!), dře svůj ripcore poctivě. Dnešní podoba v sobě zastřešuje thrash metalové kvapíky, hardcore-ové napínáky a špetičku punkového a grindového šafránu. Textově a hlavně výrazem zpěvu(-ů) bych přidal pojem hatecore. Ovšem k přirovnání skladby Zlý (7) k motorheďáckému rokenrolu nepotřebujete mnoho odvahy, podobně k asociaci s acbleskdc v songu Tie nie (12). Slabší nátury a útlocitní jedinci budou rozdýchávat všudypřítomnou nenávist, zuřivý vztek na všechny kurwárny Slovenska. Smutný fakt je, že texty jsou platné nejen pro mé bratry a sestru, kdesi tisíc kilometrů ode mě, ale jakoby zpívali o mnohém kolem mě. Divné? Nemyslím! Hrubozrný bigbít mi bude vždycky blízký, jen ta nahromaděná negativa ne a ne ze mě ven!

RadeK.K.