Nejprve jsem chtěl nové album zrecenzovat, ale nakonec jsem se rozhodl pro článek, který i tak můj postoj k BURZUM přiblíží. Velmi dobře si pamatuji na dobu, kdy se v Norsku naplno rozhostil boj s křesťany, resp. jejich kostely. Násilím opřené skutečnosti přišli na řadu rovněž, ale co s tím český metalový nadšenec? Přiznám se, že i přes tyto události jsem na black metalovu scénu nezanevřel. Asi bych byl blázen, abych vyházel všechna CD jen proto, že můj oblíbenec je vrah s podivnými názory na svět, které koneckonců deklaroval v nejedné knize. Vargovým zatčením se uzavřela jedna kapitola norského black metalu. Jak bylo často uváděno, scéna se rozdělila na dvě části. Jedni Varga tvrdě odsoudili a ještě více začali inklinovat k MAYHEM ( z mého pohledu dalším lidem, kteří nejsou úplně v pořádku, stačí jen číst rozhovory, a nebo spíše poslouchat rozhovory – jeden takový mě napadá. Objevil se v metalovém dokumentu „Global Metal“ od režiséra Sama Dunna. Kdo viděl, nechť si udělá názor sám) a druzí začali vytvářet nový kult osobnosti. Třeba ruská webová stránka o BURZUM informovala snad při každém Vargově „štěku“, nehledě na fakt, že zprostředkovávala dotyčnému otázky od fanoušků přímo za katr. Odpovědi byli následně publikovány. Ale opět stejná otázka: „co my s tím tady v Česku?“.

Jediné, co mě teď napadá je vzpomínka. Je to cca. deset let zpět, v kladenských hospůdkách se velmi často setkávám s Oldou z kapely REALM OF ALGOL (tehdy MENTALLY BLIND) a často s ním diskutuji o atmosféře nahrávek BURZUM. „Kurva, vždyť na tom nic není? Jenže ten chlap to dokáže nějak udělat, že tě to zkrátka baví poslouchat. Je to nejlepší black metal…“. Ano, nějak takhle jsme se vybavovali a návdavkem se sázeli, jestli Varg ještě někdy vyleze z vězení, jestli bude hrát black metal a co třeba ta jeho ambientní tvorba?

Čas však nehorázně utíkal, Varg se několikrát pokoušel z vězení uprchnout, dokonce se i objevila zpráva o jeho smrti, ovšem „železný Zekon“ metalu všechno přežil a hezky v klidu si to zamířil na venkov za svou rodinou. V té době nebylo vůbec jisté, jestli se do muzicírování vrhne ve stejném duchu jako tomu bylo v minulosti. Brzy však probleskly zprávy: Varg přece jen něco chystá! Netrvalo dlouho a byl tu ohlášený comeback. Český fanoušek tak zažil hned druhý otřes srdce, jelikož obdobnou misi prodělali také legendární MASTER´S HAMMER. Dětinské by bylo si myslet, že v jakémkoliv comebacku není skrytý alespoň minimální finanční podtext, nehledě na vracející se hudební pojmy, které toho v minulosti tolik dokázaly. Mám pocit, že i návrat BURZUM je poměrně promyšlený marketingový tah, ale i přesto mi nedělá žádný problém si desku koupit. Jestli si Varg s peněz postaví nový bazén, a nebo je použije na úhradu škod, které způsobil na počátku devadesátých let, to mě věru vůbec netrápí. Pro mě je směrodatná hudba! A ta po čase opět nezklamala! I když… ta samá otázka jako před lety. „Sakra, co na tom všem je ?“

Album „Belus“ je v podstatě nástupcem legendárního alba „Filozofem“. Hudba BURZUM zkrátka pokračuje tam, kde před lety skončila. Dost možná, že i toto album se stane úspěšné samo o sobě, a to i bez ohledu na jeho podstatu. Z nových skladeb totiž paradoxně není cítit žádné instrumentální zhoršení, ale ani zlepšení. Varg zkrátka oprášil materiál, který už dlouho ležel v šuplíků a dost možná ho doplnil o nové věci. Deska má opětovně skvostnou atmosféru, možná ještě nakažlivější než kdy dřív, zkrátka tady je cítit, že pan „Veliký“ se vrátil. Možná, že onen ryzí půvab stylu je v těchto ústředních persónách jaksi zakódován natolik, že pak stačí už jen několik málo riffů a příznivci padají na kolena.

„Belus“ je prosté album, žádný experiment, žádný posun, ani náznak progresivity. Je však ztělesněním ducha! Lační příznivci všech nahrávek BURZUM tak dostali povedený dáreček. Varg je šílenec, radikál, blázen, nacionalista, rasista…bla bla bla. Je to pro posluchače směrodatné? Pro mě ne, už mi zkrátka není sedmnáct, abych tohle řešil…a nebo škoda, že mi sedmnáct není. A tak přijměte návrat „Burzum-mana“ v plné parádě…

ALL