Letošní ročník festivalu BRUTAL ASSAULT je za námi. Na všech možných úrovních už probíhají diskuze na jednoduché téma: JAKÉ TO VLASTNĚ LETOS BYLO? Ani RUM zine tímto nezůstane stranou. Zároveň ještě dodávám, že naše názory jsou pouze subjektivním vyjádřením nás samotných…

ALL říká:

↑ existence této dnes už monstrózní akce (přes 7000 lidí, to už je sakra porce!)
↑ prodejci CD (letos se jich sešlo ještě více, než v minulosti a mám takový pocit, že hodně lidí odjíždělo ze Svojšic úplně švorc. Včetně mě )
↑ zahraniční a především „velké“ kapely přilákaly také početnou fanouškovskou základnu ze zahraničí (proto jsme moli narazit na Rakušany, Litevce, Poláky, Estonce, Lotyše…a takhle bych mohl pokračovat. Uvidíme, jaké budou jejich festivalové postřehy!
↑ a teď to nejdůležitější! Které kapely vlastně potěšily a byly ty NEJ?:

ČTVRTEK
Těšil jsem se na ORPHANED LAND. Dle referencí z koncertu PARADISE LOST jsem čekal opravdu něco „extra“. Výsledek uspokojivý, nikoliv však vynikající. S FEAR FACTORY jsem zavzpomínal na staré časy, a protože tahle kapela patří mezi mé letité oblíbence, vystoupení jsem si opravdu užil. Burton C. Bell byl v koncertním provedení vždy „falešný“ až běda, ale dle mého soudu to na Brutalu ještě šlo ustát, nehledě na fakt, že zbytek kapely předvedl vskutku parádní výkon.

PÁTEK
Nadšeným vystoupením rozhodně zaujali lesní black metalisté TROLLECH, kteří se tak dočkali překvapivě hodně velké odezvy od fans. Totéž se dá tvrdit o folk metalistech SKYFORGER, ukázalo se, že jsou u nás opravdu hodně populární..Totálním vrcholem festivalu byli pro mě „Frantíci“ CARNIVAL IN COAL! Myslím, že ukázali všem přítomným, kterak se dělá osobitá hudba. Největší festivalový „kotel“ předvedli SICK OF IT ALL! To bylo peklo! Sympaťáci každým coulem! Nikde ani špetka jakékoli arogance nebo hraní si na „rockstars“. V pozdním večeru ještě zazářili holandští TEXTURES. Škoda, že zahráli tak krátce.

SOBOTA
Sobota byla dle mého soudu úplně tím nejslabším článkem festivalu, ale jsem stále v kategorii plusů, takže bych chtěl vyzdvihnout především koncertní set holandských legend GOREFEST, celkem dobře se poslouchali NEGLECTED FIELDS a nečekané divadlo předvedli MAYHEM, o kterých si sice myslím své, ovšem poslední nahrávky jsou překvapivě hodně progresivní a nápadité, a tak nebylo od věci celou tuhle maškarádu shlédnout bez nejmenší újmy. Profi show prý předvedli ještě NAPALM DEATH, kteří mě však příliš nezajímali, a proto jsem je z důvodu odpočinku vynechal Totéž mohu tvrdit o EPHEL DUATH, rád bych si je sice poslechl, ale v hluboce pozdní hodinu jsem už na ně neměl vůbec náladu. Proč byla takováhle kapela zařazena až na samotný konec???

MÍNUSY:

↓ Organizace silně vázla. Několikahodinová fronta před začátkem byla fakt šílená. Naštěstí jsem od přírody tak přidrzlej, že jsem se vetřel dopředu a viděl všechny kapely od začátku. Sorry, lidi! Myslím, že Čurby a jeho Obscene Extreme fest nabízí řešení, kterak tyhle nekonečné fronty anulovat a nic na tom nemění ani letošní rekordní počet fanoušků
↓ Areál. Je 100x lepší, než lom ve Hvozdu, ovšem na takovou mega-akci nestačí. Domnívám se, že tenhle bod organizátoři silně podcenili.
↓ Sociální a hygienické zařízení prakticky nulové. To byla opravdu hrůza…
↓ MEGA-BORDEL A SMRAD! Lidi, jste fakt prasata! Příště si opravdu rozmyslím, jestli strávím tři dny v bordelu a odpadcích.
↓ Vosy! Ty KURVY byly všude!
↓ Opět chyběl člověk, který by kapely uváděl a nějakým způsobem komunikoval s fanoušky. Na podobných velkých akcí by to měla být samozřejmá věc…
↓ Hodně moc kapel. Domnívám se, že by bylo mnohem lepší, kdyby vybrané soubory dostávaly mnohem více prostoru. Kvalita festivalu by pak šla jednoznačně nahoru.
↓ VELKÉ kapely, MALÉ podium! Ne, že by to úplně vadilo, ovšem mám pocit, že většina zahraničních kapel na tak malém prostoru už dlouho nevystupovala (mám namysli samozřejmě open-air akce).
↓ Zvuk byl špatný….nebo lépe řečeno, většinou byl špatný.
↓ A které kapely zklamaly? Většina přítomných se jistě shodne na DIMMU BORGIR! Největší lákadlo festu a opravdu velký průser! Příšerný zvuk, nasazení žádné. Skladby z navoněných desek znějí „živě“ naprosto unyle. Nafoukané hvězdy si tenhle večer prostě a jen odpracovaly. Je mi moc líto všech těch fanoušků v jejich mikinách. Tuhle kapelu už nechci nikdy ani vidět. Velmi chladným vystoupením se prezentovali také finští AMORPHIS. Nový pěvec nebyl rozhodně ve své kůži, čistý zpěv mu dělal opravdu velké starosti, a to i přesto, že nové skladby z alba „Eclipse“ by měl mít už řádně zažité. Proto většinou zpíval „growlingem“, a to znamená, že na mnoho čistě zpívaných pecek z předešlého období se nedostalo. AMORPHIS paradoxně nesklidili vůbec žádný aplaus. K smíchu (nebo spíše v tu dobu k pláči) byla také hodinová příprava MORBID ANGEL, kteří pak nakonec stejně vylezli a měli naprosto otřesný zvuk. Totální hluková koule, která se nedala poslouchat. Legendy to sice drhli jak to šlo, ovšem poslouchat se to nedalo.

KONEČNÝ VÝSLEDEK: festival splnil do jisté míry mé očekávání, ale těch mínusů je skutečně nepováženou. Pokud příští rok nebude ještě o kapánek lepší výběr kapel, hodně lidí si další účast rozhodně rozmyslí… Každopádně buďme za tenhle festival rádi! Patří už ke klasikám srpnových dní. Takže RESPEKT k organizátorům je jistě na místě…

ALL

Gory říká (vypráví :-)):

Na letošní Brutál jsem se těšil opravdu hodně.. Dramaturgické obsazení vypadalo z programu vážně nabušeně a tak jsem se předem smířil s tím, že prostě všechno, co bych chtěl, neuvidím, nebo že mi něco unikne.. Teď si to vyčítám, ale stát tam celej den, opravdu nešlo.. A řekl bych za daných podmínek už vůbec ne. Totiž nohy mi moc nesloužili, protože posledních 14 dní jsem prakticky nechodil, nestál, neběhal, vzhledem k rekonvalescenci hloupě zraněného kotníku, v pozdních nočních hodinách už to byla kolikrát nesnesitelná bolest a křeče do lýtek.. Ale přežil jsem :-). Ale hlavně jsem meškal kapely kvůli nekonečnému hledání úlovku v shopech.. To je nemoc. Nekonečné hledání a vybírání, člověk je jak v transu, že si ani nevšimne, že tam místo plánovaných 20minut promešká třeba i přes hodinu a uteče mu tak i to, na co byl zvědavý.. No a další prostoje vznikly stáním ve frontičkách a následnou konzumací občerstvení, případně výletem do kukuřice položit hnědého vetřelečka.. No a protože jsem tím pádem několik kapel neviděl/neslyšel, je následující výčet jen komentář k těm, které jsem viděl a nějak, ať už negativně či pozitivně, na mě zapůsobily.

čtvrtek
Přijíždíme letos velmi brzy, zhruba kolem jedné, rozbalujeme ležení u auta a pomalu jdeme na prvního pivosaura.. Jenže ouha.. U vrat je fronta až do alelujá a stále roste.. Zkoušíme druhý vchod nahoře, kde ale stojí ochranka a že tudy teda ne. Díky ALLově lsti se dostáváme do fronty poněkud neférově, Payo díky přednosti akreditovaného novináře vyráží v předvoji pro piva.. Když už vychutnáváme první zrzouny a obhlížíme první stánky, u vstupu je fronta až do stanového městečka.. Což mi přijde v době, kdy na pódiu začíná hrát první kapela, docela průser a nejeden fanoušek může být zklamán, ne-li nasrán. Kšeftů se stuffem je tu letos o několik více, náměstí je ponechané větší, dokonce obchody jsou oproti loňsku po obou stranách. I občerstvení přibylo. Mimo klasického BA stánku je tu i přívěs s palačinkami a nějakými dobrotami, vedle kterého griluje mladík luxusní cigárka. Oproti loňsku je tu i druhý pivní stan, vlastně třetí, protože pípy jsou i nahoře na poli u horního kempu.. Dole v areálu brzy přicházíme na to, že jeden stan jede z tanku a druhý ze sudů, což v důsledku znamená, že z tanku je pivo lepší a také studenější, nejsme však jediní a tak jsou v něm i delší fronty. Za jedním ze stanů je další novinka – přívěs s čínskými nudlemi. Podle zájmu a front se obsluhující Šárka Vaňková se sestrou snad za ten víkend nezastavila. No a za druhým stanem je klasika – vegebufé – s veganbagetou a vegefalafelem.

V dlouhé, leč rychle ubíhající frontě na žetony měníme tvrdou měnu za stravenky a jdeme mrknout na pódium. Později vidím, že frontu jsme mohli značně obejít, neboť prodejních míst s žetony je několik a my stáli u toho nejvíc na ráně, tudíž s největší frontou.. Z hlediště zmizely lavičky, zřejmě kvůli očekávanému návalu fanoušků, ovšem později si mnozí tyto lavičky přinesli zpoza plotu, kde byly jen odloženy. Na pódiu rozjíždí svůj grind česká parta JIG-AI. Řadovka, navíc prej zničený kabel kytaristy způsoboval otravné praskání v reproduktoru. Jen snad grindová dvojpísnička – Pec nám spadla/Skákal pes, mě rozesmála.. CRASHPOINT neznám z CD, ale z lavičky u pivního stánku zněli energicky, zazněla i pro mě jediná známá z mp3 – Nápek, která zněla hodně hodně metalověji než na mp3, což mě ve výsledku trochu mrzelo, scratche a samply jako by nebyly slyšet.. Ovšem moje očekávání patří později vystupujícím kapelám. Nezdá se mi moc zvuk v areálu, později zjišťuju, že v kotli je docela na H, zatímco klasicky u zvukařů se to dá a ve svahu vlevo za hledištěm to taky ujde. MORTIFILIA sice vrže pěkně po švédsku, ale nedočkaví Payovci, tedy i já, korsujeme nekonečně u stánků. To pro mě neznámí THE OCEAN zněli z dálky natolik zajímavě, že jsem si našel cestu na plochu pod pódiem a stálo to za to.. Zajímavé, ale zřejmě vinou špatného zvuku pro mě dost nečitelné.. Možná kdybych znal z CD, mohl bych porovnávat.. CENOTAPH jdou mimo mě, tečka.

BIRDFLESH jsou grindeři srandisti, hrající v buzna sranda kostýmech se zpívajícím bubeníkem.. Jako sranda dobrý, těch 30 minut nebo kolik měli prostoru bylo ale pro zábavu tak akorát.. Ostatně na řadě je GOJIRA a pro mě jeden z taháků festu.. S úlevou zaznamenávám snad poprvé poslouchatelný zvuk a užívám si vystoupení, které mi dává jasně za pravdu, že bylo na co se těšit.. Ocean Planet hned ze začátku, paráda. Francouzi zřejmě v euforii z mistrovského titulu Tonyho Estangueta z minulého týdne na MS v Praze 🙂 napumpovali do lidí tolik energie, že nejedna makovice lítala vzduchem a ve tvářích lidí byla vidět vazba nadšení – nadšení.. Tím myslím, že diváci jsou očividně nadšení z vystoupení muzikantů, ti jsou potom nadšení z toho, že mají úspěch, což je vidět a tím jsou zase diváci víc a víc nadšení a tak se to stupňuje, až musí přijít to zklamání a „the last song for tonight“.. Teď už nemělo být slabší chviliky, dalšími v pořadí mají být totiž izraelci

ORPHANED LAND. Vystoupení rozhodně patřilo k tomu nejlepšímu na BA, ale čekal jsem možná maličko víc. Totiž v omezené sestavě, sice se samplovanými etnoprvky, to bylo takové moc nařezané. Kdesi se poděla ta mystická atmosféra jako na desce. Všechno znělo příliš přímočaře a našláple.. Ne že by se mi to nelíbilo, u jiných kapel naopak tohle přesně xci, ale Orphaned jsou pro mě o něčem jiným.. Hodně se mi líbilo, jak prožíval koncert kytarista po pravé ruce zpěváka.. Co chvíli si přebíhal ke kolegům a rozdával do všech stran úsměvy. To zpěvák v arabském pyžamu mě nemile překvapil, nebyl si tak jistý v melodických vyzpívavačkách jako na desce, a působil na mě maličko arogantně, když přišlo oznámení od pořadatelů, že se má končit.. Je logické, že když kapela má díky skluzu v programu zkracovat playlist, nasere to každýho, ale ten výraz, jakým to bylo učiněno, se mi moc nezamlouval.. No, nevím, co jim řekl, tak snad v pohodě, sám jsem byl rád, že hráli dál, takže to nechám být… Orphaned Land mě nezklamali, ale dech mi tedy taky nevyrazili…

To FEAR FACTORY mě tady zklamali.. Nebo spíš to řeknu jinak. Burton C. Bell mě zklamal.. Už ALLik mě sice varoval, že na koncertech zpívá falešně, ale tohle jsem fakt nečekal. Přitom z CD je mám fakt rád, jak novou, tak starší tvorbu, která patří k mým základním hudebním kořenům. Jako zbytek kapely se nedá hodnotit jinak, než totálně kladně.. Bomba, nášleh, vymlaskaný kopáky jak z cukrárny, kytarová hradba neprostupná jak čínská zeď.. Ale ten zpěv :-(. Ve řvaných pasážích no problem, ale jak mělo přijít na melodickou vyzpívávku, to bylo něco.. Za prvé evidentně zpíval dost potichu, asi aby ho nebylo tolik slyšet, ale hlavně ten první tón byl skoro dycky mimo a pak i ten výzpěv kolikrát utíkal uplně jinam, než asi měl.. Přitom na nových deskách je těchto zpívaných (a dost vysoko zpívaných) pasáží požehnaně.. Možná i proto zaznělo poměrně dost starších skladeb.. Což jsem ale nakonec přivítal, rozhodně jsem totiž nečekal, že zazní snad 5 štychů z oblíbené Demanufacture, nebo dokonce Scapegoat z první fošny Soul Of a New Machine. U těchto profláklých hitů se vyplatilo poslouchat spíš zpěv fanoušků než pana frontmana, který navíc pauzy mezi písničkama prokládal hurá kecama.. Pro mě je to ale hlavně o hudbě a ta byla super.. Takže spíš jsem byl nadšenej, než zklamanej.. A jestli jsem si ještě před poslední písničkou nebyl jistej, tak závěrečná Replica mě jasně utvrdila, že FF byla pecka! Po FF přichází pauza na pivosaura a krátká návšetěva na SEVERE TORTURE. Krátká, protože jsem na ně nějak neměl chuť.. Nabouchlý detmetál mě v pozdních hodinách nelákal, to bolavé nohy mě spíš lákaly do spacíku a žízeň do pivostánku.

Domlouváme se s ALLikem a Kakátorem, že počkáme přes nikterak výrazné MOURNING BELOVETH na Corňákův SOLFERNUS a půjdeme spát. Loni se mi moc nelíbili, ale Tomova hra je fakt zážitek, tak jsem si chtěl udělat obrázek, co se od loňska změnilo.. K lepšímu nic, i latexový obálek na zpěváka je stále tentýž a tak jdeme asi po druhém songu definitivně na kutě.. Z dálky pak slyším ještě NCC, což mě trochu mrzí, že jsem neviděl přímo, ale stane se.. Tělo a hlavně nohy si žádají své…

pátek
V pátek vstáváme docela pozdě, ranní deštík ignorujeme, a tak přicházím do areálu až na poslední dva songy Fredíkových SMASHED FACE.. Takhle v rychlosti nemůžu hodnotit, jen čeho si všímám hned, jsou zahuhlané bicí (zřejmě průser otvírající kapely – odfláklá práce zvukaře) a velmi barevné Fredovy kanály.. Škoda že jsem nestihl dřív. A co jsem po návratu slyšel z CD, není to jediný posun. Ale o tom až v recenzi..

X-CORE pro mě znamená pivo k snídani za poslechu nějakého česky burcovaného HC, prokládaného nějakými burcovacími hovadinami.. To zrovna nemusim. Řvát na fanoušky, že tohle je HC a HC je životní styl, mi přijde poněkud zbytečné, ne-li trapné, můj názor.. DEADBORN je asi můj největší průser.. Totiž až do TROLLECH jsme nakupovali a tak jsem je vůbec nevnímal.. Ještě teď si rvu vlasy, protože pozdější ohlasy od ostatních říkaly něco o zrychlených Necrophagist apod.. Sakra, to jsem posral, prosral. Při Trollech mě pobaví v kotli pár nadšenců, kteří na své oblíbence hrozí s větvičkami stromů v ruce.. Samotné vystoupení lesních blekoušů má jedno velké mínus a jedno obrovské plus.. Mínusem je, že po odchodu Johannese je zvuk jen s Morbivodovou kytarou takový plošší, prostě druhá kytara je druhá kytara.. No a to plus je v tom, že na BA vystupovali Trollech s živým bubeníkem, což je oproti tomu automatu jako balzám. Zadupal jsem si s rachotem hromů a odebral se opět na občerstvení..

INGROWING je už klasika, kolikrát jsem je viděl hrát, si netroufnu odhadnout.. Nikdy mě nezklamali, ale už po nich neprahnu.. Přesto se na dva songy jdu podívat přímo a jako jo.. Následující RASTAmani mě moc nebavili. Všichni ve stejných vlastních tričkách, s pařícím klávesistou a kytaristou bez jedné struny to sice valili, že se kotýlek zahýbal, ale mě osobně to moc neříkalo. To technický brutálek VISCERAL BLEEDING zní o poznání lépe. DAGOBA nedorazila, místo ní vystupují krumlovští LOCOMOTIVE. Ti drtí to svoje už nějakej pátek.. Už ani nevím, kdy jsem je viděl naposled, ale bude to pěkně dlouho a jako by se nic nezměnilo. Valivý trash/HC, sympatické vystupování a sem tam prasovtipné texty na fanoušky však i po letech působí, já si stojím opodál a zazpívám si v duchu jen Vítej v prdeli.

BORN FROM PAIN jsem zase něgde proflákal, na SKYFORGER pak sprintovali pagani ALLik s Kakátorem. Mě fousatý Viking a vedle něho stojící dudáko-píšťalo-bůhvíco ještě hráč trochu rozesmívají, nic ve zlém, ale vyhledávám jinší kapelky. Ikdyž atmosféra by byla asi jiná, kdyby dostali prostor za tmy s podporou světel… Zřejmě tou dobou rozbalují Textures distro a tak kupuju a kupuju.. Až mi z toho uniká ROTTEN SOUND a tak si rvu další vlasy, že jsem blb prosral… CARNIVAL IN COAL patřili k ALLikovým tahákům a narozdíl od Skyforger mu musím dát tentokrát za pravdu.. Mix všeho možného metalového i nemetalového v kombinaci se zajímavou vizáží (prošedivelý vlasatý zpěvák vypadal snad na 50 let, házel obličeje, úsměvy, prostě užíval set každou částí těla, klávesák pařil jako o závod apod.) si publikum získal již během prvních songů. Když zpěvák oznamoval, že „we have no bananas“, Sokol rozesmál všechny včetně kapely tím, že pohotově v kapse svého leteckého úboru našel sváču a mrštil banán na pódium.. Bomba! Došlo i na cover Flashdancem proslavené Maniac od Michaela Sembello. Tu hrají i Evergreen Terrace a v jejich podání je snad nejlepší z těch 3 verzí, které znám.. Každopádně Carnival In Coal je pro mě další z vrcholů letošního Assaultu.

Po luxusu a stylové mazanici v podobě Carnival In Coal přichází čistý NY-HC v podání SICK OF IT ALL. Pro mě to byla první koncertní zkušenost s tímto tělesem a musím říct, že velmi pozitivní. Energický old school HC klepec, bez zbytečných kudrlinek, čistě nátlak.. To vše podpořeno až neuvěřitelným nasazením muzikantů a burcovacími hláškami zpěváka, kterému hlas ke konci už sotva stíhal, jak moc do toho šel. A když začal dirigovat rozjívené publikum k Wall Of Death („metálisti na jednu stranu, hcčkáři na druhou a až řeknu teď, tak se do sebe rozběhnete“), honem jsem se zapojil do předních řad a rozběhl se vstříc osudu.. A v kotli jsem pak zůstal až do konce setu.. I po rukách jsem se projel, jen nějaký hovado mě vší silou zatáhlo za vlasy, což dost dobře nechápu, vidět kdo to je, asi bych mu dal kopačku do xichtu, čuráčkovi.. Teda kdyby to zrovna nebyla nějaká pokérovaná HC vazbička s výrazem divokýho prasete.. Ale takoví nemají většinou zapotřebí anonymně se vyžívat na lidech užívajících si koncert. Ty prostě jdou a když je něgdo nasere, na férovku si to vyříděj.

Uřícenej tedy opouštím areál hlediště, neboť ještě před vystoupením dalších v pořadí AMORPHIS bych rád doplnil tekutiny. Sice jsem si vystoupení Amorphis prožil celé, ale rozhodně mé očekávání nebylo naplněno. Nový zpěvák má sice krásné dlouhé dready a upotat pozornost umí, ale nezvládá tolik melodické party, a přestože snad i díky tomu se hraje dost starých songů, kde bylo přecejen víc těch drsnějších pasáží, nějak mi přijde vystoupení sterilní.

Další na řadě byl průser..Tedy DIMMU BORGIR. Nigdy mě Dimmu nesebrali ani z CD, ale sem tam si je dám.. Baví mě pozorovat sličné dívky, oblečené do gothic a black oděvů, v tričkách Dimmu, jak postávají u pódia s naprosto shodnými výrazy ve tvářích, jako když 14 leté fanynky vítají na letišti Milana Baroše po návratu z nějaké repre akce. A velmi často jsou to potom právě tato děvčata, od kterých potom slyším posměšné výrazy jako „dimmu děti, to je hudba pro mimina apod..“ Každému co jeho jest a co se mu líbí.. Tady to ovšem platí dvojnásob a tak to nechávám fakt těm, kterým se to líbí.. Zvučení probíhá snad hodinu, a když začínají hrát, řikám si, jestli zvučili, nebo si jen užívali to očekávání a hrození fans, kterých se u pódia během té hodiny tlačilo pohustu. Neskutečná koule, přeboosterovaný zvuk, vypadává mikrofon.. Na to kašlu a jdu si sednout dozadu na kopec.. Po chvíli se to trochu mění, ale mění se to tak, že zvukař zřejmě pochopil, že kromě Hellhammera na koncert všichni kašlou a tak vytáhl bicí do takové výšky, že byli slyšet hlavně ony. Za dané situace to byla snad i výhoda.. K tomu strnulé postoje a pózy hráčů na podiu a já se dívám na hodinky, kdy už kurwa tyhle ovárci bubácký vyklidí podium pro to nejlepší co tu na festu má hrát..

Já vim, zní to trochu nekriticky, ale TEXTURES jsem měl předem jako vítěze.. A jejich vystoupení to jen a jen potvrdilo. Zvučení netrvalo nijak dlouho, řekl bych oproti ostatním spíš krátce. A co přišlo pak? Technická metal hc meshu smršť. Hrálo se z posledního alba Drawing Circles, jež jsem před chvílí koupil.. Totiž již nějaký čas jsem ho měl v mp3, ale chtěl jsem originál a čekal jsem, jestli nepřivezou kluci nizozemský s sebou tu edici s DVD.. Basák Dennis nám ale před koncertem vysvětlil, že DVD edice je po obchodech a že oni už jí nemají, že je vyprodaná.. Kuwa, tak jsem koupil aspoň obyč verzi.. Nové album bylo kritiky přivítáno s vlažnějšími ohlasy než debut Polars.. Pro mě to je jednoznačně megapecka, kterou si dávám snad každý den.. Vážně.. Užívám si s borci v kotýlku, který z velké části tvoří opravdoví fajnšmekři a muzikanti, každý tón, každý výkřik zpěváka.. Nasazení 200%, Dennis letos sice neprovádí svoje otočky jako vloni, ale opět paří jako blázen.. Chlápek u samplů Richard paří u pultu jako magor, až se mi zdá, že jak mlátí hlavou, musí si prostě dát o ten pultík před sebou. Ovšem jakmile vždy narovná hlavu k mikrofonu, vidím, že mu čelo nekrvácí, takže to má asi změřený :-). Mega mega mega.. Nemá cenu se tu rozplývat v superlativech, ale tak nějak to na mě zapůsobilo.. Zvuk i v kotli čitelný a nařachlý. Z debutu zní megahitovka Swandive a kotel i kapela zdá se být v plném varu.. Když ale Eric oznámí poslední song večera, nevěřícně čumíme a říkáme, že si snad dělá prdel, ne? Neuběhlo snad ani 20 minut a už jdou ven? To není možný.. Ale je to tak.. Ještě jedna a pak díky bohu aspoň přídavek, ale stejně jestli hráli Textures dohromady 28 minut, je to hodně.. Vinu za to dávám bubákům z Dimmu, protože ti hráli hodně dýl než měli v časovým plánu.. Jasně, normálka, že se dostane show během tolika kapel do skluzu, ale proč to měli odnést zrovna Textures?? Zvlášť když loni získali tolik kladných ohlasů a tolika lidmi byli pasováni mezi top 5 BA2005? To mi přijde jako průser.. Škoda že v tuto chvíli Crew ztratili soudnost a racionalitu a nenechali odehrát malinko víc, když už zbývaly „jen“ 3 kapely, a v podstatě Textures z pódia vyhnali.. Kurwa do hajzlu jsem byl fakt nasranej.. To vedlo k tomu, že jsem nadával u piva, místo abych čučel na DISAVOWED. Od nich mám doma album Perceptive Deception, které si mě ovšem moc nezískalo, hlavně díky zpěvákovu nesrozumitelnému „Ke ke ke ke ke deeke ke kekee“, takže jsem jim nevěnoval moc pozornosti. Od vegestánku ale však zněli dobře, bicmen to tam hrnul jak na běžícím pásu.. Asi se poohlédnu po novější nahrávce, která má podle slov zpěváka vyjít snad za měsíc..

DEPRESY hrajou na Brutalu každý rok a každý rok předvádí prakticky totéž. Tak jsem letos dal přednost spaní a huhlavému poslechu ze spacíku.. Ale prý jsem udělal chybu, protože jejich set údajně nebyl až tak ve starých kolejích a zazněla nějaká slibná novinka.. Uvidíme, možností vidět Depresy bude určitě ještě víc. Třeba za rok na Brutalu :-).

sobota
Sobotní dopoledne trávím tak nějak ne uplně poslechem a věnováním se kapelám.. Potřebuju totiž hodit do bankomatu a tak se tak nějak točím kolem Milana, který musí odjet domů, aby mi neujel dřív.. Vidím tak akorát otvírající SACRIST, kde působí druhý kytarista z Oblomov. Následující WASTEFORM vidím jen seshora z valu za hledištěm skrz plot, kterak si obtloustlý frontman podmaňuje publikum svým brutálním kanálem.. Nafasoval jsem promo na recenzi, tak jsem zvědavý..

UPRISE, nový to spolek na scéně vzniklý z kamenů Ahumada a u mikráku běsnícího Putiho z Contrastic, jsem už neviděl, ale prý je to docela šleha, což zejména na koncertech může být zajímavé. Vracím se z Městce z bankomatu právě když hraje OBSCURA a kromě hezkých tvarů kytar obou kytaristů v trikách Atheist a Pestilence a nášivkou na popruhu Suffocation mě na jejich vystoupení nic neupoutává.. Jdu tedy na pivo a pochlubit se ostatním s úlovkem z České Spořitelny.. Následně trávím dobu vystoupení téměř 5 kapel mezi stánky.. Ufff. Jsem to ale nerozhodná sračka.. Ne že by nebylo co kupovat. Právě naopak.. Vybrat si v té kopě věcí, co bych z toho nejradši, to je boj. Promeškávám díky tomu větší část vystoupení nabušených COLP a hlavně mých oblíbených CEREBRALů, kteří před nedávnem zničili (v pozitivním slova smyslu) poloprázdnou kralupskou Ponorku.. Omlouvám se, kluci, mrzí mě to :-). Po nákupu roštujeme alespoň pár ukázek u auta a odpočíváme, díky čemuž meškám i FLESHGORE nebo TISÍC LET OD RÁJE, které mě ale ani nemrzí, že jsem neviděl.

Po dalším nákupu mířím rovnou do sektoru hlediště, neboť zvuky, které produkují ARSEBREED mě vysloveně tahají na poslech.. Energický brutálek s dvěma se doplňujícími zpěváky mě chytá. Navíc holohlaví zpěváci po pódiu běhají, podle přelévání svých vokálních partů předstupují jeden před druhého apod.. Snad jen na levé straně pódia stojící kytarista na mě působí jako ovar, který špulí do diváků svůj pysk a stojí jako by čekal, kdo mu ho přeblafne.. Poněkud mi mezi divoký zbytek kapely vizuálně nezapadal.. Po Arsebreed přišla na řadu tak trochu stálice Brutal Assaultu, lotyši NEGLECTED FIELDS, kteří letos vydali rozdílně přijímané album Splenetic.. Pro mě novinkou byla změna v sestave – marně jsem vyhlížel u basy fousatého Sergeje. Neglected Fields jsem viděl naživo celkem 3x, letošní vystoupení se mi i díky zahuhlanému zvuku líbilo nejmíň, ale stále nad hranicí průměru.. Poněkud strnule působící vystoupení nezachrání ani nějaký bubák nebo paroháč do obecenstva. Teufelswerk v živém podání něco chybělo, cover Breathe od Prodigy, byť už nikoho nepřekvapí, funguje na rozhoupání hlav zaručeně.. Jako propadák bych to neviděl, ovšem těšil jsem se víc..

SKINLESS předvedli, co je to hutnost amerického brutálku s HC vlivy. Musím si sehnat novější tvorbu, protože jejich vstoupení, přestože jsem větší část zase promeškal, mělo sílu. To ROOT jsem vynechal zcela záměrně a odebral se do stanového městečka uložit poslední úlovky nákupu. Navíc se to hodilo i jako schovka před deštěm. Ale už mě to prostě nebaví, tečka. Takže nehodnotím, neviděl jsem. Na GOREFEST jsem se těšil, před lety patřili k mým favoritům a nové album, zejména úvod, je chytlavý.. Nezaměnitelný křaplavý vokál i na Brutálu začal tím, že tu máme muziku pro masy.. Joo, to znělo fajně.. Nakřáple, vrzavě, jak jsem u těchto holanďanů zvyklý. Ovšem po chvíli mě nějak začaly bolet nohy a tak jsem si šel odpočinout k vegestánku a vychutnával jejich vystoupení v dešti zpovzdálí, alespoň mi Kakátor přinesl nepromokavou bundu, ta se ve studeném večeru bude dnes obzvlášť hodit..

Na tomtéž místě jsem zůstal i na německé trashery DESTRUCTION.. Měl jsem možnost je vidět před 3 lety na X-mass festivalu, kde mě jeden z jejich fanoušků brutálně sral tím, že stál asi 2m přede mnou a otočený zády k pódiu celý jejich set proheadbangoval směrem ke svým zřejmě buznakámošům :-).. Tenkrát se mi Destruction moc nelíbili, nebo spíš mi po pár písních jejich hudba i podiovka splývala.. A na BA to bylo prakticky totéž.. Schmier stále během songu obchází mezi mikrofony, tentokrát je však měl osazené lebkami, stejně tak plachtu přes aparát zdobil motiv lebky. Čekám tedy dál na následující MORBID ANGEL, které jsem nikdy neviděl, přestože patří mezi ikony death metalu.. Těšil jsem se, že si tedy doplním mezeru, trpělivě s bolavýma nohama postávám uprostřed betonového plácku snad hodinu a čtvrt, než se pánové, a hlavně Sandoval za bicími, vyřádí a nazvučí si svůj aparát.. Trapně mi potom je, když po zahájení hry jen strnule stojím, neschopen rozpoznat, co je to za písničku.. Nechutný bordel, jednolitá koule hluku zůstává však i nadále, i když trochu změna k lepšímu je tam po několika minutách znát. Napadá mě, jestli tohle jsou ty hvězdy, na které tu je tolik lidí natěšeno, jestli tohle má být teda jako ono.. To teda potěš prdel.. Místo abych si užíval tóny kytar, přemýšlím nad tím, jestli zpívající David Vincent má bejt jako schválně oblečenej jako buzna v latexovém tričičku s červeným pentagramem, nebo jestli to je sranda, a nebo zda-li Azagtoth a Sandoval mají stejného kadeřníka :-). Snad jen pro mě nejzažitější pecky z alba Domination Dominate a Where The Slime Live si trochu vychutnám, ale i u nich mě obtěžuje nevýrazný zvuk bicích, nečitelná sóla pana Azagtotha a k tomu ohromná bolest nohou, podpořená křečí do lýtka.. Uááá, tak to ne, jdu, belhám se pro pivo a na lavičku, odkud sleduji z povzdálí spíše podprůměrný set deathmetalových velikánů.

To od následujících NAPALM DEATH jsem nečekal nic víc, než předvedli.. Při poslední zastávce v Roxy mě totiž přesvědčili, že stále a furt umí.. Nemám už sílu jít do kotýlku, tak si s Payem užíváme nabušený grindík ostrovanů až na kopci vzadu, kde je vše nádherně slyšet.. Barney běsnil jako blázen, běhal po podiu a rozdával xichty do hlediště.. Shaneův proužek na hlavě se stále rozšiřuje, ale tempo zvládá s výborným Dannym za bicími s přehledem. Bicí, panečku, to byl zvuk.. Napalmáci mě i přes brutální únavu a bolesti nohou zase dostali.. Následovala opět delší zvučící pauza, tentokrát možná i prodloužená instalací visícího loga nastupující kapely a nějakým ukřižovaným čunětem, které přišlo pověsit na pravou stranu podia a pod ním byly rozprostřeny plachty.. Chystají se MAYHEM a já si se smíchem říkám, co to bude za šaškárnu s tím ukřižovaným netvorem.. Zůstáváme vzadu na svahu, odkud bylo dobře slyšet, zdravím se se spolužákem, už inženýrem Filipem K. a pomalu to vypadá, že se bude hrát.. Intro, bum, rána jako z děla a z prasete na kříži cosi vyhřezlo v oblasti břicha. Bléé, to bylo jako všechno? Crew odklízí za prvních tónů plachtu a přichází postava zahalená v pytlovině s kapucí na hlavě a vypaseným tělem a hrbem jako Quasimodo s větví v ruce.. Hellhammerovi bicí sekají vzduch v areálu na kousíčky, do toho chladně severský zvuk kytary a nelidský křaplák Quasimoda Attily.. Hraje se poměrně hodně pro mě neznámých skladeb, z mého nejoblíbenějšího A Grand Declaration Of War zní snad jen A Time To Die. Attila se mezi písničkami potácí na pódiu jako šílený, křičí do mikrofonu, sténá, výkřiky střídá neskutečné úpění, až se musím smát.. Nebo když lechtá to ukřižované čuně po roztrženém podbřišku větvičkou, chcípám smíchy. Během setu sundá i kapuci, pod níž je zmalovaný a nějak plasticky zprasený jako blázen. Dojde i na melodický zpěv, nebo spíše výkřiky.. K mému překvapení by mu přesnost tónu mohl Burton C. Bell závidět.. Mayhem rozhodně potvrdili svou kvalitu, jako vyslovenou pecku bych je ale neviděl.. Ta totiž měla přijít až na závěr samého festu..

Italoví multižánromíchači EPHEL DUATH byli nevím proč zařazeni na samý konec. Jediný pochopitelný důvod se mi jeví, dát je v závěru jako pomyslnou třešničku na dortu. A to se povedlo dokonale. Ephel opět přilákali k pódiu do kotýlku ty největší fajnšmekry, včetně Paya s chromou hnátou, kterou mu přivodili Mayhem tím, že při nich tak strnule stál ve svahu bez pohybu kotníku, že se mu v něm po 3denní únavě nějako natáhl vaz či co a mohl sotva chodit.. Muzikanti jako víno předstoupili před publikum, za bicími seděl jakýsi koncertní bubeník, dlouhovlasý mladík. Poprvé v životě jsem viděl na vlastní oči odehrát bubeníka koncert přímo z not!! Neskutečný. Do košile s kravatou oděný kytarista už podle zavěšení kytary kdesi vysoko dával tušit že budou ke slyšení ty krásné eskapády a sólíčka jako na albech. Basák si jen tak při zvukovce brnkal všemi možnými způsoby a v takové rychlosti, že se dalo tušit očekávané… Po Textures jednoznačně nejlepší vystoupení letošního Brutalu.. Zpěvák sice není svým hlasovým projevem nikterak výjimečný, ale snaží se to dohánět podiovkou a kecama.. Ovšem ne vždycky se mu to povedlo.. Několikrát po písničce se ptal, jestli chceme slyšet další „real music“.. Trochu mi to přijde, jako by doteď vystupující kapely měly hrát něco jiného, nebo co? Lití vody z PET lahví do lidí v půl druhý ráno za slušný zimy bych ještě skousnul, v kotli to stejně vařilo.. Ale hodit plnou PETku do lidí obloučkem a navíc do části publika, kde už ne všichni jsou tak bdělí, mi přijde jako zhovadilost.. Při debilní souhře náhod, kdy by se zrovna ten, na koho to dopadne, otočil a nečekal pád lahve, a láhev by se natočila tak blbě, že by mu uzávěrem rejpla do oka.. No nechci si domýšlet zbytek.. Abych ho ale jen nehaněl, líbilo se mi jeho zůstávání stát jako socha, když zrovna neměl zpívat.. Nebo že se nechal publikem nosit po rukou, přestože v jednu chvíli vypadal trochu nejistě, jak to dopadne.. Pokud bych ale nechal mluvit jen hudbu, což je vlastně to nejdůležitější, nemělo to chybu.. Pecka. Konec. A po přídavku jsme zklamaně odcházeli, tedy někdo se spíše odbelhával :-), do spacíků. Ráno jen prospat deštík, sbalit věci a hurá domů, na trénink a balit na soustředění do německého Augsburgu, kam odjíždíme zítra dopoledne..

Tolik bylo o kapelách a dramaturgii a teď pár postřehů k festivalu a jeho průběhu. Něco si můžete přečíst na Payu, kde jsem byl taky požádán o příspěvek. Po návratu z festivalu jsem hned další den odjel pryč a přijel v pátek.. Co jsem pak četl na diskusích metalových webů, mě často překvapilo, jindy jsem musel souhlasit. Hodně lidí si tam, ale i v průběhu festivalu stěžovalo na vosy.. Ostatně mě taky nebyly nikterak příjemné, ale žít s tím vydržím, je to příroda. Možná by to vyřešila nějaká specializovaná firma, ostatně se divím, že to již nevyřešila, neboť svojšický areál se využívá k podobným účelům snad celé léto. Pro alergiky typu Payo se může zdát můj pohled zlehčující, ale nedostal jsem za celý 4dny jediný pigáro a v hledišti jich taky moc nebylo.. Spíš tak kolem bufetů a jídla.. Mě osobně spíš dost vadí ten bordel, smrad a s tím související chování některých fanoušků. A i jinak mě někteří dementi lezli krkem. Areál není nafukovací, řekl bych, že organizátoři, přestože udělali spoustu věcí pro to, aby se tam víc jak dvojnásobek posledního ročníku vešlo (více možností nákupu širšího sortimentu jídel, dva pivní stany namísto jednoho, Gambrinus areál s dalšími pípami a zábavními atrakcemi v horním kempu..), utrpěl celkový dojem přílišnou návštěvou v areálu.. Lavičky, které zřejmě vyklidila organizační služba z hlediště, aby se tam ta větší návštěva natlačila, se stejně během dne dostaly zpět tam, kde jsou všem daleko příjemnější – do hlediště.. Biohajzly letos snad ani jednou nepřetekly, čistící auto jsem zahlédl několikrát. Rakety byly sice ve svahu, ale kromě trochu nepohodlí a pro opilé možná problémy s rovnováhou, to neznamenalo nic špatného.. Beztak spoustu lidí (chlapů) chcalo, kde se dalo.. A kukuřice taky poznala své.. Lidem vadí žetony a fronty na ně.. Mě žetony přijdou v pohodě, zrychlují odbavení a že se na ně stojí fronta, to je blbost.. První jsem si teda jako trotl vystál, ale pak jsem pochopil, že celkem zbytečně, neboť objektů s prodejem žetonů bylo v areálu hned několik.

Fronty na pivo se dělali jen po stranách stanů, protože ne každý chápe, že na více píp připadá víc výčepních míst. O to víc mě pak dráždí, že si něgdo dovolí si stěžovat.. Na ostatních místech nějaká ta frontička vždycky byla, ale 7000 lidí je docela kotel, a tak je logické, že člověk si chvilku počkat musí.. Pokud se nešlo přímo po nějaké kapele, tak se to v klidu dalo ty dvě minutky vystát.. Cena piva je docela vysoká, ne však jiná než to na podobných akcích bývá zvykem.. Trochu mě zaráží vodovost piva, ne a ne se dostat k alkoholu. Ikdyž až tak moc mi to nevadí, chuťově to nebylo hrozné a dokud bylo pivo z tanku a šel proud, tak chladit se taky stíhalo. V zeleném stanu se sudy to bylo horší, teplejší. Další propíraná věc jsou umývárky a sprchy.. Sprcha mi přijde docela luxus, do sobotního rána jsem vůbec netušil, že něco takového tam má být.. Před umývárkou s lavorem dávám přednost vlastní zásobě vody na parkovišti, ale řekl bych, že i to by bylo vcelku dostačující.. Nebýt toho nejhoršího.. A to myslím celkově nejhoršího aspektu celého festivalu – dobytků.. Čím jezdím na podobné akce déle, je mi to víc a víc trapné a nechutné. Smrad, odpad a bordel, to je můj letošní největší zážitek z BA. V sobotu si jít pro pivo do stanu, to bylo na plynovou masku.. Smrad chcanek, blitek, zbytků jídla a rozlitého piva mě vždy donutil k rychlé akci – nádech-pro pivo-útěk-výdech. A ten nepořádek všude v areálu.. Hnus.. Koše odfláklý, navíc málo a k tomu na ně všichni serou.. U laviček hromady odpadků se zbytky jídla, že ten, kdo přišel později, už na jídlo neměl snad ani chuť.

Hnus, hnus hnus… Jako čuňátka. Nejen že to je nechutný samo o sobě, ale navíc je to bezohledný k ostatním.. Ekologický poplatek za pytel se tak trochu minul účinkem. Naopak přijde mi, že narozdíl od minulých let, kdy se každé ráno aspoň v hledišti uklidilo, letos pořadatelé všechno nechali na ten ekopytel a konec festu.. A ty 4 dny se tam válejme střeba ve sračkách. Je jedna věc uklidit po sobě, když opouštím areál, ale druhá věc je udržet za tu dobu, co v areálu budu, trochu kulturní a obyvatelné prostředí.. Ale to by chtělo právě špetku respektu a ohleduplnosti k ostatním. Jsem slušňák? Jsem šampon? Možná.. Prakticky od dubna (května) do října trávím téměř všechny víkendy pod stanem, nebo pod širákem.. Jezdím na týdenní soustředění „na socku“ kdy spíme kde se dá a stravujeme se jak se dá.. Nepotřebuju mít pohodlí jako doma, nepotřebuju sprchu tak nutně, ale nemusím dýchat a čichat sračky.

Na závodech ve vodním slalomu často bývá k dispozici na závodišti 1-3 Toi toie pro 300 závodníků plus doprovod a diváky a celý víkend se vše udrží v použitelném stavu. Proč to tady alespoň trochu nejde.. Přece jdu, vyseru se do otvoru, kam se srát má, utřu si prdel a jdu pryč. Nechápu, co tam dělají ti, co nechávají budku v nepoužitelném stavu.. Hovno na strop se přece samo nevystřelí. Co si tím kdo dokazuje? Asi to, co ten idiot, co jsem ho viděl zvonit na zvonek u domu naproti vstupu, co zazvonil a pak teatrálně utíkal ke svým kamarádům.. Hovádko. Trocha rozumu, slušnosti, ohledu na ostatní, to je spoustě asi cizí.. Ale to bych chtěl od fanoušků kamarádů metálistů moc.. Cožpak je normální ve 3 hodiny ráno pouštět ve stanovém městečku hlasitě nějaký brutál? Byť by to byla sebelepší muzika, ve 3 ráno se prostě spí a když tam ostatní spí, snažím se je nerušit.. Ne tak hodně z nás, kolegů, metálistů, „kamarádů“.. Chápu když si někdo za bílého dne pustí, co právě nakoupil.. Už méně racionální mi přijde odrhovat jeden brutál za druhým a drtit to s ostatními na parkovišti, když jsem na koncertě a opodál mi hraje živá hudba. Ale co mi přijde vrchol bezohlednosti a howadství, je otravovat celé stanové městečko ve 4 ráno nějakou sračkou za doprovodu simulace zpěvákova chrapláku doprovázeného hurónským smíchem. Není to letos poprvé, sere mě to každý rok, a tak to zase zmiňuju.. Stejně tak jako nešvar všech podobných akcí – hovada co hážou do kotle pivo.. Co to má sakra znamenat? To jako že jste tak dobří, že na to máte zahodit kelímek do lidí? Nebo to vás tam něgdo tak rozčiluje, že musíte trefit i fůru ostatních okolo a nedokážete si ho na férovku vytáhnout? Fakt, lidi, jste hnus tohoto festivalu a znechucujete nám, neboť stále věřím, že čuňata a zmrdi nejsme všichni, jinak krásný zážitek z hudebního a kulturního svátku, čímž pro mě festival rozměru Brutal Assaultu bezpochyby je. No nic, to jsem se do toho zase zamotal..

Ještě bych chtěl říct, že mě dostala ochranka u vstupu, když nepouštěli lidi dovnitř s obojky a stahováky, prý kvůli bezpečnosti. Přitom jsem uvnitř viděl nejen chodit lidi v takovýchto a často větších doplňcích, nebo párek vodící se na vodítku nebo člověka na krku s pentagramem jako poklopem od kanálu. Ale obojky s různými špičáky se daly koupit přímo uvnitř areálu.. Nevim, zase je to o tom přemýšlení no.. Já bych si sice nigdy takovou sračku nekoupil a nenosil, ale respektuji, že to lidi nosí a chtějí nosit.. No nic, už to utnu, určitě jsem na mnoho věcí zapomněl, ale to se stane.. Nejsem profi novinář, jen píšu svůj názor.. Každopádně, Shindy a spol. patří opět velký dík za přípravu takovéhle akce, přestože ne všechno se povedlo podle představ.. Ale jak jsem již říkal, ne vždy to bylo vinou organizace. Jsou věci které se ovlivnit nedají, jako nepřítomnost Ill Niňo, nebo porucha v dodávce elektřiny nebo vody do areálu. Daleko víc negativ pro mě ale plyne z diváků samotných. No nic, za rok přijedu zase, zase budu unešenej z kapel, zase nakoupím za nechutný prachy a zase budu určitě o něco víc nasranej z lidí…

Gory