Patnáctileté výročí kapely BRATRSTVO LUNY se nese nejen ve znamení nového alba „Clamare“, ale také kolem trampot dosavadního pěvce Xpíla (Matěj Lipský), který družinu opustil s touhou věnovat se svému novému projektu. Ale protože si BL za velmi krátkou dobu hravě poradili, vznikl svým způsobem docela zajímavý „souboj“, jehož vítězem nemůže být nikdo jiný než posluchač. Pamatuji se, že něco podobného jsem povídal Hiraxovi (dnes RAMCHAT), když opustil domovské LUNATIC GODS. Smál se a říkal mi: „Vidíš, vždyť já to vlastně udělal pro Vás.“ Čas ukáže, jestli toto bude platit i v případě BRATRSTVA LUNY a PROJEKTU XΠl.
Pokud však posluchač ve vztahu k BL tak nějak trvá na gothic rocku (nebo něčemu, co se tomuto žánru přibližuje), bude nejspíše z „Clamare“ rozčarován, v lepším případě zmaten. Marně tápu, co tím vším kluci chtěli vlastně říct, není mi jasné, kam směřují a proč je nahrávka nevkusně heavymetalová. Prvním na ráně je tak trochu nespravedlivě vokalista Bruzs D., jenž souboru sice vytrhl trn z paty, ale takřka obratem mu zasadil nemilosrdnou perdu do zad. V součinnosti s muzikálovými party, v nichž opětovně vládne slovo nad hudbou (viz např. „Superpanoptikon“), se jedná doslova o zbraň hromadného ničení. Hodně lacině vyznívají i přelety rádoby industriální, umělcům evidentně nevlastní. My, Češi, tohle prostě neumíme. Za odvahu bych „Luně“ sice bod dal, ale to je tak všechno.
Nicméně bylo by hodně nespravedlivé, kdybych zde nenašel alespoň něco, co mi bylo alespoň jakžtakž blízké. Předně je to skladba „Prsten moci“, kde si kytarové duo patrně vzpomnělo na svou kooperaci v crossoverových MAGMA HOTEL, povědomé jsou i nu-metalové „smyčky“. Hned jsem dostal chuť si pustit parádní EP „Agora“. Kromě textu se mi vcelku zamlouvá i singlovka „Nuestra Señora“, jež byla prosvícena příjemným hlasem hostující zpěvačky Lucie Jiráskové. Hlavnímu protagonistovi ovšem jeden z posledních gothic záchvěvů vůbec nesedl, je to prosté, tuto hudbu jednoduše nemá v krvi. Ale klobouk dolů za odvahu, málokdo by měl na tohle koule.
Jednoznačně nejlepším opusem je závěrečný „Pochod stromů“, ambientní dark-pop song ve stylu posledních nahrávek ULVER. Tady sedí úplně vše na sto procent, baví mě i text, byť celkově mi námět alba blízký není. Viz citace z tiskové zprávy: „Cílem je varovat před lidožravou“ globální digitalizací a marketingovou „debilizací“ prostřednictvím infantilních reklam, prázdných spektáklů a manipulativních médií. Svým novým počinem burcuje k odporu proti úpadku verbálního projevu i psaného slova jakožto přirozených prostředků lidské komunikace (viz pocta Karlu Čapkovi a Karlu Havlíčku Borovskému).“ Tak snad není úplné zlo, když jsem toto album slyšel nejprve na Apple Music. Pokud má hudba k něčemu „burcovat“, přiznám se, není mi to úplně příjemné. I z toho Dana Landy mám občas strach, když to přežene. A že se mu to v poslední době daří non plus ultra.
BRATRSTVO LUNY pravděpodobně mnoha posluchačům vypálilo rybník. Kdyby mi někdo naservíroval CD bez potisku, marně bych pátral po názvu kapely. Uvidíme, jak si vlastní přerod sestava vyhodnotí s odstupem času. V mých očích se jedná o slepou ulici, z níž by bylo záhodno rychle vycouvat. Ale nebudu chytračit. Závěrem totiž musím pochválit krásně zpracovaný digipack v bílém (ta barva je fakt dobrá), jehož součástí je mnohostránkový booklet s texty a dalšími informacemi týkající se konceptu „Clamare“.
PS: Normálně jsem si v první chvíli myslel, že je na obrázku „maskot“ skupiny LACRIMOSA v detailu.
Skladby: La société du spectacle, Král humbuku, Superpanopticon, Hra o trůny, Digitální démon, Clamare, Rebel K. H. B., Sám proti zkáze, Prsten moci, Nuestra Señora, Pochod stromů
Sestava: Bruzs D. – zpěv; R. X. Thámo – verše a anotace písní koncept, produkce a umělecká supervize; Darkthep – kytara; Šotek – kytara, klávesy, syntezátor, baskytara, zpěv; T.L. – baskytara; Kobdzey – bicí, klávesy, doprovodný zpěv
Host: Lucie Jirásková – zpěv
ALL