Blackie se čas od času vytasí s nějakou tou pozoruhodnou nahrávkou a já sám si vlastně až teď uvědomuju, že jsem od něho nikdy neslyšel matroš, který by mě nějakým způsobem zklamal. To spíše naopak. Nicméně s aktuálním počinem „Kurvy, chlast a black metal“ jsem potíž z počátku měl, ovšem až ryzí CD disk mi ve všem udělal tak nějak jasno. I v notně extrémních otáčkách se dá Blackieho rukopis rozpoznat docela snadno a českého příznivce může těšit i element nepřenosného nadhledu a vtipu. Ten je primárně součástí textů, ale nepochybně i obrázků, jež jsou zde taktéž k vidění. Přesně takový je ten nový BLACKOSH. Jsem rád, že si na mě Blackie po čase znovu udělal čas…
Blackie, krásná otázka na úvod. Součástí metalového kolotoče jsi dlouhé roky, nemluvě o stovkách poskytnutých rozhovorů. Jak tohle kolem vlastně bereš? Nutné zlo, nezbytnost propagace, nebo vždy rád poklábosíš s člověkem, který se o tvoji hudbu zajímá? 🙂
Spíš desítky, ale jsem mizerný řečník a nemožnej brepta, takže ty lidi, co to se mnou museli dělat v radiích a TV, upřímně lituji. Vzpomínám, jak se ještě dělaly rozhovory přes pevnou linku, to bylo fajn. Písemně to zabere víc času, takže ne vždy je na to nálada. Raději dělám jiný věci. V dnešní době FB spíš lidi koukají na obrázky, a baví se u krátkých a vtipných statusů. Nejsem si jistý, jestli je to až tak nezbytné. Prakticky stačí udělat jeden-dva rozhovory a pověsit to tam. Tiskoviny už asi nikdo moc nekupuje a webové stránky mají bídnou návštěvnost. Skvělým řešením jsou podle mě články a s tím spojený hudební stream – skladba v přehrávači.
Když s tebou někdo dělá rozhovor, předpokládáš, že má tvoji tvorbu pečlivě nastudovanou? Mělo by to tak podle tvého soudu opravdu být?
Jinak je to prostě o hovně, takže rozhovor odmítnu, nebo doporučím uveřejnit jiný, který už byl dělaný pro jiný server.
Už se ti za ta léta stalo, že tě nějaký novinář opravdu naštval a vytočil? Můžeš případně uvést, co bylo tím důvodem?
Je to možné, ale na nic si opravdu nevzpomínám.
Přijde mi, že v současné době si nijak velkou hlavu s promem neděláš, nicméně recenze na tvoje produkty se stále objevují na všemožných zahraničních webech. Máš stále spoustu kontaktů ven? I třeba ještě z doby, kdy jsi působil v ROOT?
No samo od sebe se to tam neobjevuje, dělali jsme na tom společně s labelem a dalšími promotéry. Hodně lidí z undergroundu, co tyhle věci provozovali už od 80-90 tých let, to vzdalo, ale dost jich v tom ještě pořád jede, nebo jsou tu stovky nových. Nevím, nemám žádné kontakty. Maximálně emailové adresy, kam rozesíláme info, když něco vyjde. Buď to zveřejní nebo ne. Jiní tak činí sami od sebe, což je nejvíc v pořádku. Ovšem se spoustou lidí z labelů atd. se známe už třeba víc jak 20 let.
Dráhu čistě profesionálního kytaristy jsi už před časem zavrhnul. Nemrzí tě to trochu zpětně? Vůbec si nedokážeš představit, že bys byl třeba půl roku z domu a objížděl svět křížem krážem? Jaký máš vůbec vztah k cestování?
Co jsem tak zaslechl od známých, tak ti muzikanti se tím stejně neuživí a jezdí do zblbnutí i s dalšíma kapelama, nebo to mají v práci tak zařízený, nevím. Cestování mě opravdu moc nebaví, jsem v tomhle ohledu už dost jinde a po smradlavém tour busu vůbec netoužím. Samotný živý hraní mě taky nijak obzvlášť nevzrušuje, a spíš mě sere ten kravál a plno zpocených ožralých lidí.
Teď mi asi neodpovíš, ale stejně se zeptám. Dostal jsi někdy nabídku od nějaké opravdu známé evropské kapely, do které kdybys naskočil, tak by byl tvůj současný život úplně jiný?
Ne, já jsem umělecká individualita. Nemám zapotřebí hrát s někým věci od jiných autorů. Nic mi to neříká.
Jak v současnosti vlastně řešíš vydávání LP/MC/CD? Ozývají se ti labely s nabídkami na realizaci nahrávek? Je pro tebe nějakým způsobem přínosné, když nahrávku vydáš např. u menšího labelu v zahraničí?
Nikdo se ti neozve sám od sebe. Hudebníci musí vyvíjet vlastní iniciativu, jinak se nedočkají. Jasně že je mnohem přínosnější být u západního labelu.
Jaký jsi vlastně hudební posluchač? Dokážeš si ještě dnes vychutnat svou oblíbenou nahrávku? I třeba na úkor toho, že svůj nástroj (e) na chvíli odložíš?
Ty věci musím poslouchat stokrát dokola, když je nahrávám a potom mixuji, takže už je nikdy neposlouchám, jakmile jsou dokončeny.
„Kurvy, Chlast a Black Metal“ je název tvého „velkého“ debutu pod značkou BLACKOSH, na kterém ses vrátil k prapůvodu black metalu. Plánoval jsi podobné album už v době, kdy ses intenzivně věnoval CALES? Z aktuální tvorby mám dojem, že ti „dělá hrozně dobře, když se nemusíš patlat s různými kudrlinkami a všechno podáš tak nějak bez okolků a natvrdo“. Je přesně tohle taková ta emoční vlna, na které se nyní pohybuješ?
Těžko říct, dělám to prakticky pořád stejně. Jenom nepoužívám tolik umělých počítačových zvuků. Všechno je víc hrané a kytarovější.
Svou aktuální tvorbou tak nějak mezi řádky říkáš, že se ti nejlépe tvoří při nějaké té lahvince alkoholu. Je tomu opravdu tak? Co si ke skládání hudby nejčastěji naléváš za dobrůtky? 🙂
No jasně že. Dělá to snad někdo jinak? Co vím, tak ve studiu všichni chlastají o sto šest. Nikdy jsem tam nepotkal nikoho úplně střízlivýho, a když jo, tak to byli mizerní hráči, kteří se na to museli soustředit s čistou hlavou, aby podali alespoň nějaký přijatelný výkon, ale stejně to za ně pak nahrávají ožralí kytaristi, kterým to jde líp.
„Kurvy…“ nejprve vyšly na kazetě, přičemž do Pařátu jsme z tohoto nosiče obdržely stopy v mp3. Musím se přiznat, že výsledný zvuk mě fakt docela odradil od poslechu, ovšem CD je po zvukové stránce úplně jinde – alespoň takhle mám naštolované uši. Jsou verze na obou produktech skutečně shodné?
Jasně, na kazetě jsou nějaké spíš pracovní verze bez masteringu. Na LP zase jenom s lehčím masteringem a na CD už to pořádně řeže.
Zejména norské kapely přinesly do black metalu punc vážnosti a serióznosti, nikde ani památky po humoru. Jaký máš na tato „žánrová pravidla názor?“ Kolik lidí jsi už dokázal přivést k nepochopení tím, že v klidu používáš fotky Švejka (ten je fakt parádní!), vlka ze seriálu Jen počkej zajíci atd.? Je v tom z tvé strany trochu té cílené provokace? A je to vůbec provokace? 🙂
Jo, pár ortodoxních polomozků nedokáže vydejchat tu svobodu. Svoboda v umění prostě musí být, přes to nejde vlak, tak ať mě vyhulí prdel. Já se prostě skvěle bavím. Ne jen já …
Musím říct, že mě až překvapilo, s jakým nadhledem přistupuješ ke všem těm krásným klišé, která zejména black metal nabízí. I s ohledem k tomu, že stáří není žádná zásluha, nepoukazuješ i tak trochu na to, že ti „dnešní mladí zkrátka nemohou tušit, o čem ten starý black metal“ v prvopočátku byl?
Možná to nezažili v praxi jak my, ale chovají k těm kapelám velkej respekt, což je v pořádku. OK už není to věčný napodobování a lpění na old schoolu, to je prostě debilní a i net se zasírá množstvím zbytečné nepůvodní muziky, která jenom zaclání.
Máš přehled o tom, jestli tvoje hudba láká i to mladší obecenstvo?
Jasně že. Je jich hodně a ty desky, který jsem dělal před dvaceti a víc lety, vychází pořád znova a znova v dalších nákladech. Nekupují to jenom starci, ani ty nový věci.
CALES měl texty výhradně v angličtině, ovšem nyní se vyjadřuješ hezky česky a poměrně přímočaře. Je právě ona hravost i to, co tě v současnosti na tvém projektu nejvíc baví? Někde jsi dokonce uváděl, že jinou hudbu už od tebe nikdy nikdo neuslyší. Vidíš to stále stejně?
Pořád mám spoustu různorodých nápadů, ale není moc motivace cokoliv realizovat, když ve výsledku třeba jen tady prodáš 40 CDs a makáš na té produkci dva roky. Jenom produkce jedné písně zabere desítky hodin času. Co z toho? Mám to pak jen tak z prdele hodit na net ? Nedělám prostě nic, dokud se náklad nevyprodá, což může trvat pěkně dlouho.
V rozhovorech sis nikdy nebral servítky s ničím, co tě vysloveně štvalo, vždycky jsi dokázal vše potřebné adresně pojmenovat. Proto by mě zajímalo, co tě nejvíce vytáčí na současném světě? Jak se stavíš např. k přílivu imigrantů, k tématu, které nyní doslova rezonuje celou Evropou?
K politickým a dalším záležitostem, které nesouvisí s hudbou, se už nějakou dobu nevyjadřuji. Nemyslím si, že by vyjádření mého názoru, co se téhle věci týče, bylo nějak přínosné. Je toho plnej inet, Facebook a TV news, tak proč s tím otravovat ještě tady.
OK, blížíme se do finiše. Jak to v současné době vypadá s novým materiálem? Dočkáme se rovnou dalšího řadového alba?
Nač dělat albáče, který se mi válí pod postelí? Teda prodej LP byl celkem slušnej, ale nemám teď vůbec náladu dělat dlouhohrající album, třeba zase někdy ta nálada přijde, kdo ví…Teď mám zhruba připravené dvě nové skladby, které buď vyjdou na sedmipalci, nebo je nechám v šupleti a už se na vydávání asi vyseru. Je tady dost mladejch hudebníků, kteří mají asi taky co říct.
Velice by mě zajímalo, jak moc bohatý je tvůj archiv se skladbami, které jsi zatím nikdy nepoužil? Vracíš se rád ke starým odloženým kouskům, nebo je pro tebe prioritní pouze současnost?
Nahrávám pořád riffy, ale nemám o tom moc přehled – dokud nezačnu sestavovat materiál pro nové album. Pak se v tom eventuelně přehrabuji, ale spíš je snadnější udělat z fleku novou věc. Teda vymyslet. Pak to dotáhnout produkčně ke zdárnému konci, je poměrně namáhavé, především časově. A to koukání hodiny a hodiny do počítače taky nic moc. Odrovnal jsem si na tom zrak a záda, takže už je to víceméně záležitost, které se pokud možno co nejvíc vyhýbám.
Blackie, díky moc za rozhovor pro Rumzine. Jsem rád, že sis našel čas… Ať se ti daří ve všech ohledech…
Díky.
ALL