V PAYO webzinu jste si mohli v krátké minulosti přečíst anketu, jenž se zaměřovala na komentáře zásadních metalových alb, které se vždy vztahují k jednomu metalovému žánru. Nyní předkládám svůj „metal průzkum“ v trochu rozšířené verzi. Dvacet BLACK METALOVÝCH alb komentuje Fastred (leader webzinu MORTEM) a Asura z kapely TROLLECH. Příjemné čtení!
IMMORTAL – Pure Holocaust
Fastred: Immortal není nic víc než kapela, která tvořila hudbu v letech, kdy nebylo moc konkurentů, jenž by se jí mohly postavit. Ale zároveň je to i uskupení, které dokázalo, že i svým posledním albem, v době, kdy „protivníků“ bylo moře, umí posouvat hranice black metalu dále. Ale je to logické; vždyť stáli u zrodu, proč by nemohli stát v popředí neustále. A co se týče jejich reunionu? Škoda mluvit, je lepší nechat tlít mrtvolu osázenou květy, než ji oživit a zničit tak její harmonii… „Pure Holocaust“ je jedna z mých dvou nejoblíbenějších desek (první je „Blizzard Beasts“), a nikdy na ní nedám dopustit, i když je pravdou, že jsem ji už více než rok neslyšel.
Asura: Pro mě jsou IMMORTAL srdcová záležitost. Když jsem poprvé slyšel tuto desku, totálně mě posadila na prdel… Jedna z nejbestiálnějších nahrávek v ranku BM. Krátké, rychlé a úderné skladby, které mají velmi „osobitou“ atmosféru. I když má tato deska 30 minut, naprosto zabíjí.
MAYHEM – Grand Declaration of War
Fastred: Absolutní experiment, který jsem v době jeho vzniku vnímal pomíjivě. Na jednu stranu to je album plné technických fines, pokusů, a dalších hopskoků. Nicméně… řekl bych, že pokud nějaký „pokus“ od MAYHEM, tak spíše „Ordo Ad Chao“. A víte, co si myslím? Že Blasphemer je opravdu jediným členem MAYHEM, který hudbu, kterou tvoří, bere od srdce.
Asura: Tak tuto desku jsem již jednou komentoval a shodou okolností také pro Payo (teda pokud to pro Payo je, protože ty píšeš i jinam) a tuto desku mi pod nos strčil Blackmoon. Já nevím, ale tohle už nejsou MAYHEM. Chybí mi tam taková ta jejich ponurá a chorobná atmosféra, která je na „De Mysteriis Dom Satanas“. Ta deska je jako slabý vývar… MAYHEM už to neměli dávat dohromady…
MANIAC BUTCHER – Krvestřeb
Fastred: „Píseň černých vran“ je neskutečně neoposlouchatelná skladba. Mám MANIAC BUTCHER rád, i když se mi nelíbí zdaleka vše, co stvořili, a ani jsem vlastně vše neslyšel, nejsem magnetofon. „Krvestřeb“ je ale zřejmě album, které si poslechnu nejraději; výborný zvuk, vokál a hlavně má každá skladba důležitý moment. Je to hodně zapamatovatelný materiál plný zásadních událostí, zvratů a nepřestane bavit.
Asura: Z mého pohledu asi jedna z nejzajímavějších desek této smečky. Dost kvalitní matroš. Vadí (vadil) mi Barbarüdovo vokál, ten se mi nijak obzvlášť nelíbil. Jinak nemám výhrad. Dostatečně syrové, hrubé, nekompromisní album.
MASTER’S HAMMER – Jilemnický okultista
Fastred: Možná teď založím plamínek nenávisti v očích jistých „znalců“ black metalu, nicméně MASTER’S HAMMER pro mě nejsou AŽ TAK výjimečnou kapelou. Ano, hodně rád poslouchám „Rituál“, občas si pustím i Okultistu, ale mám v oblibě mnohem více jiných kapel. Nikdo MASTER’S HAMMER nevezme, že je to pilíř, nejznámější česká BM kapela ve světě, ale já stojím tak trochu mimo. Hlavně proto, že jsem ta devadesátá léta jako posluchač nezažil. Nemám co k albu říci, opakoval bych tisíckrát vyřčené a nic objektivního neřekl.
Asura: Co dodat ke kultu této kapely… Okultista je naprosto famózní dílko, které jsme snad slyšel tisíckrát a asi ještě uslyším, neboť se tam vždy něco nového objeví. Štormovo texty – to je prostě paráda. Originalita každým coulem a to ve světovém měřítku, prostě tato deska nemá konkurenci.
SATYRICON – Volcano
Fastred: „Volcano“ si užívám už sakra dlouho. Tímhle albem dle mě začala nová éra SATYRICON, která se ještě více vystupňovala právě „Now, Diabolical“. A říkám jasně; nová tvář SATYRICON sluší! Kdyby kapela chtěl, zahraje klasický a provařený black metal, ale vždy bude o krok vřed před masou. Naštěstí se vydali jinou cestou a právě ty rockovější a skočnější pasáže jsou to, co dělají Satyricon Satyricon. Volcano má vynikající zvuk, skvostnou produkci a co se týče melodií, různých invencí a podobně, zaslouží si absolutorium. No, a jinak, doporučuji WONGRAVEN, Satyrův ambientní projekt.
Asura: Od Satyricon mám nejraději jejich desku „Nemesis Divina“, tato deska byla pro mě takovým zvláštním překvapením. Ne špatným ani dobrým, ale vyloženě jsem od Satyricon tohle nečekal. Jednoduché skladby s masívním „spodkem“ výborně nahrané, dost dobrý bicí a totálně hnusně chladný zvuk. Není to vyloženě má krevní skupina, ale ta deska má něco do sebe. To se musí nechat…
DIMMU BORGIR – Enthrone Darkness Triumphant
Fastred: Stará alba mám vcelku rád, několikrát jsem si sám od sebe pustil i „Death Cult Armageddon“, ale nikdy mi nepřišlo, že by DIMMU BORGIR byli kapelou „dlouhého trvání“. Dle mě jsou přeceňovaní. A nové album? Jeden velký soundtrack, žádné výrazné a zapamatovatelné místo… Nicméně, právě album tebou zmíněné patří ještě k těm lepším a „black metalovějším“.
Asura: K DIMMU se vyjadřovat nebudu a zvlášť k této desce, kterou považuji za dost nudnou. Nejlepší desky jsou „For all tid“ a „Stormblast“. Ne ne ne… to rozhodně není nic pro mě… Po prvních tónech této desky jsem byl zklamaný…
MARDUK – Nightwing
Fastred: „Nightwing“ je nervy a nitro drásající mašinérie. Je neuvěřitelné, jakou sílu kapela do tohoto alba vložila. Hrozně jsem si právě na tomto albu oblíbil Legionův vokál, je nezaměnitelný, ale přesto bych mu často (ne na „Nightwing“) něco vyčítal, ale to tak v black metalu bývá. Myslím, že tohle album jen dokončilo to, co započalo „Heaven Shall Burn… When We Are Gathered“.
Asura: Když se řekne MARDUK, tak si představuji totální rachot, který má hlavu i patu. „Nightwing“ nepovažuji za nic převratného a asi to není nejlepší album od MARDUK, ale je to rachot se vším všudy. Technicky na vysoké úrovni, sypec, mazec, kvalita to vše v sobě má „Nightwing“…
EMPEROR – IX Equilibrium
Fastred: Je asi paradoxem, že pro mě nikdy nezůstane překonáno „Emperial Live Ceremony“. Je to můj nejoblíbenější živák a zároveň i nejoblíbenější nahrávka od EMPEROR. Jak zvláštní, nikdy jsem v to ani sám nedoufal, jenže… Stalo se. „IX Equilibrium“ prezentuje tvář EMPEROR kdesi na rozhraní. Dělí kapelu na „Emperor před IX Equilibrium“ a „EMPEROR po IX Equilibrium“. Všechna alba jsou něčím výjimečná, ale když si poslechnete právě „Prometheus“ a „Anthems to the Welkin at Dusk“, nikdy Nory nepochopíte bez znalosti „IX Equilibrium“. JE to zřejmě jediná kapela, která mě nikdy nepřestane bavit a kterou ze srdce miluji.
Asura: Nepatřil jsme nikdy k fans EMPEROR. Dost náročná kapela na poslech. Extrémní ve všech směrech. EMPEROR jsou páni muzikanti, sice máme toto CD ve sbírce (CD je přítelkyně), ale nijak často po něm nesáhnu. Nejvíc se mi líbí song „Curse you all men“. Já vím, zní to dost divně a někdo z toho asi nebude chápat, ale EMPEROR mi nikdy k srdci nepřirostli. Nehaním jejich tvorbu, je naprosto ojedinělá, dokážu obdivovat techniku hraní, jen prostě jejich hudbě „nerozumím“.
GORGOROTH – Ad Majorem Sathanas Gloriam
Fastred: Aff, Zlo… Co říct… Budu stručný. GORGOROTH nikdy nepřekonají stará alba, protože už „Incipit Satan“ je pro mě rozporuplný, zčásti mě přitahuje, zčásti odpuzuje, a následující album mi neříká zhola nic. Je pravdou, že právě na „Ad Majorem…“ se Gaahl a spol. pokusili o jakýsi návrat, jenže je těžké honit něco, co už je dávno vyčerpáno a hlavně už ani nevíte, kudy, kde je ta správná cesta.
Asura: Hmmmm… GORGOROTH… Nikdy mě nezajímali a asi nebudou…
BURZUM – Hvis Lyset Tar Oss
Fastred: Nikdy jsem neměl od BURZUM rád více než pár písní. Možná i proto nechápu obecnou fascinaci Vargem, protože pro mě to je obyčejný človíček, který stvořil atmosférickou, primitivní hudbu a svými činy a názory si nasral na kalhoty. Asi i proto nemám, co bych více k albu řekl.
Asura: Tak to už je jiná… Zdržím se komentáře k vlastní osobě a názorům Grishnackha. Hvis Lyset Tar Oss je bezesporu dost atmosférická deska. Má naprosto jedinečnou atmosféru, která se nedá dost dobře popsat slovy, skladby to vyvolají ve vás sami a Kittelsenovi obrazy tuto „náladu“ ještě dokreslují. Skladby jsou sice dlouhé a svádí k monotónnosti, ale přeci je zvláštní, že nenudí. Tato deska mě vzala… Hlavně překvapení na konci desky v podobě ambientní skladby „Tomhet“.
ENSLAVED – RUUN
Fastred: Úžasná kapela, úžasné album. Čím dál více přicházím na chuť progresivním albům, kapelám, které zacházejí do vod, které místy nemají s black metalem nic společného. Jenže ENSLAVED jsou mezník. Dokáží podat drastickou hudbu na „Frost“ a o 12 let později zcela něco jiného, přesto uchvacujícího. Člověk stále ví, že slyší ENSLAVED.
Asura: Tuto desku jsem ještě neslyšel, nějak unikla mé pozornosti. Ale abych zcela upřímný, nijak zase doslova neprahnu, abych jí měl. Poslechnu a uvidíme…
DARK FUNERAL – In the Sign
Fastred: Tohle jsem nikdy neslyšel, takže nemám co říct… Ale DF nejsou kapelou, kterou považuji za přehnaně skvělou, až na „The Secrets of the Black Arts“.
Asura: Další věc kterou jsem nezaposlouchal. Morbivod mi to pouštěl… Rachot od začátku do konce.. Já nevím, to fakt nemusím…
TROLLECH – V rachotu hromů ( pro Fastreda) / HEIDEN – Era 2 (pro Asuru)
Fastred: Vcelku rozporuplná kapela, tedy co se posluchačů týče. Já osobně si Trollech poslechnu rád, sice ne často, ale pokud je dobrá nálada a člověk má chuť na nenáročné melodie, proč to nezkusit. Copak si je v česku z čeho vybírat?
Asura: Deska která má vlastní „ksicht“, dobrý pokus ze strany HEIDEN udělat něco jiného. Ne že by ta desky byla nějak vyloženě špatná, jen to asi není dotaženo do řádného konce. Velice kvalitní zvuk, ve kterém se neztratil falešný moment při „rozjezdu“ kytar ve skladbě „Vina“. Také dost plochý vokální projev – Kverd má na víc…
1349 – Hellfire
Fastred: Právě jedna z těch kapel, které ještě drží Norsko nad vodou. Ravn má excelentní vokál a celkově si kapela stojí technicky velmi vysoko. Keep on…
Asura: Tak to je masakr – Frostův výkon za bicí artilerií je fakt úctyhodný. Syrový, pekelně rychlý BM. Jaks se lidově říká, je to jako poleno a jede to pěkně od podlahy. Viděl jsem 1349 živě a spadla mi čelist, když začali. Výborná deska!
GEHENNA – WW
Fastred: No to je návrat, co? Hehe… Gehennu jsem nikdy pořádně pochopil; když jsem si pustil „Admirion Black“, dokázalo se mi jednou líbit, podruhé jsem ho nevydržel poslouchat ani do půlky. Novinka na tom není jinak. Gehenna je sice kvalitní, ale pro mě podivnou kapelou. „WW“ na mě působí místy až moc strojově.
Asura: Toto album patří mezi ty, které jsme neslyšel a GEHENNU nevyhledávám, jejich předchozí alba mě nijak neoslovily.
IMPALED NAZARENE – Latex Cult
Fastred: Tahle kapela magorů je jednoznačně mou srdcovkou. „Nihil“ a „Absence of War Does Not Mean Peace“ jsou KULT. „Latex Cult“ stojí někde na pomezí těch alb, která ještě nemají tak silné melodie, ale zase nejsou vyloženě perverzní jako „Ugra Karma“ nebo „Tol Cormpt Norz Norz Norz“ (Mimochodem, tyhle dvě alba vycházejí na jedné kazetě, teda kdysi ano, rozhodně BRÁT!). Impaled Nazarene berou svůj black metal jako prdel, v té době možná ještě ne, kdo ví. Hráčské schopnosti upřít nelze, já neupírám kvality „Latex Cult“, které ale bohužel stojí v mém žebříčku IN lehce mimo…
Asura: Punk nebo mi to tak zní – jako rychleji zahraný punk. Deska která mě nebaví. Byl to zlom v tvorbě IMPALED NAZARENE. Nemám a ani to doma nechci…
ROOT – Hell Symphony
Fastred: Nerad bych čeřil vody… Root jsem nikdy neměl rád.
Asura: Pokud se nepletu, první nahrávka ROOT v angličtině. Na první poslech jsem byl zklamaný – hlavně z angličtiny. Ale zdání klame. Je to nejrychlejší deska ROOT, která se nese v BM a thrash hávu staré školy. Zvuk hodně divný, ale tak nějak k tomu sedí. Herně určitě vyzrálejší než „Zjevení“. Hodně se mi tato deska líbí. Má to „drajf“…
DARKTHRONE – Panzerfaust
Fastred: Stačí dva riffy a dá se stvořit kultovní skladba (Hans Siste Vinter), dá se dohromady 20 riffů a vznikne kultovní album. Darkthrone vždy věděli kudy k posluchači a i když nová alba jsou nehorázné sračky, staré zásluhy jim nikdo neodpáře. A „Panzerfaust“ patří k těm nejlepším…
Asura: Tak toto album mě také posadilo na prdel. Syrovost sama, zvuk totální garáž – tomu jsem rád, vokál přehulený, ale z perfektním zabarvením. Pánové z DARKTHRONE se s tím nesrali a vypustili na svět jedno ze svých nejsilnějších alb. K tomu není co dodat, to se prostě musí slyšet. Jen možná někomu unikla jedna maličkost, že jedna ze skladeb z této fošny se objevila i v projektu STORM. Samozřejmě s lepším zvukem a zpívaná čistým hlasem.
DUB BUK – Idu na Vi!
Fastred: Ukrajině sláva! 🙂 Nemůžu se dočkat nového alba, DUB BUK jsou hodně fajn. „Idu na Vi!“ je taková přátelská, melodická deska na nenáročný poslech. Baví, nutí hýbat hlavou, občas i hrozit, prostě, je z čeho vybírat!
Asura: O této kapele nevím, co si mám myslet – mám na mysli jejich politickou stránku. Dost kvalitní album, nějak si nemohu pomoci, ale pánové balancují na hranici NSBM. Hudba je perfektní, ale postoje kapely mi vadí…
GRAVELAND – Fire Chariot of Destruction
Fastred: To nejlepší na závěr? 🙂 Pokud si poslechnete jednou Darkenovo album, víte, jak bude znít to další. Stará se přeci jen trochu liší, ale i tak je GRAVELAND stále tím samým. Je to kvalitně odvedená práce, přesto by se i do zaběhlého systému měly vnášet novinky, obohacovat. Stereotyp je dobrý, pokud chce člověk usínat klidný, ale proč nezariskovat? Asi se to u GRAVELAND nikdy nestane, ale kdo ví…
Asura: GRAVELAND… Přestal jsem tuto kapelu, kterou jsem mimochodem měl dost rád, naprosto sledovat. Názory Roba je hovno samo. Poslední desku kterou mám od GRAVELAND je „Pravo Stali“ a ta už se mi zdála dost podezřelá. Muzika je naprosto ojedinělá a originální, ale i kdyby Rob hrál jako „pánbůh“ – seru na něj a celý GRAVELAND. Pro mě osobně dost velký zklamání a to hlavně kvůli jeho NS postojům. Tuto desku ani doma mít nechci. Něco jiného je patriotismus a něco jiného náckovina. A to Rob je…
ALL