Atmosférický black metal bývá často spojován s chladem, melancholií, zastřeným zvukem a dlouhými kompozicemi, které se pozvolna rozvíjejí v nekonečných kytarových plochách. Indonéský one-man projekt AS BRIGHT AS THE STARS však na svém debutovém albu „Celestial Ascension“ ukazuje, že ani v tomto žánru není nutné spoléhat pouze na osvědčené postupy. Přichází totiž s kvalitní a překvapivě nápaditou nahrávkou, která si navzdory melancholickému vyznění zachovává nečekaně hřejivou atmosféru. Při prvním poslechu mě napadlo, jako by někdo propojil indie rock s black metalem a výslednou směs obalil do snového oparu shoegazu a post-rocku. Jednotlivé vlivy se zde přirozeně prolínají a vytvářejí celek, který dokáže být zasněný, naléhavý i dostatečně syrový. Právě kontrast mezi jemnějšími melodiemi a blackmetalovou intenzitou patří k největším přednostem alba.
Inspiraci francouzskými ALCEST nelze přeslechnout. Ještě bližší paralelu však osobně vidím v AMESOEURS, projektu spojeném s Neigem, který dokázal působivě propojit blackmetalové kořeny s post-punkem a alternativním rockem. AS BRIGHT AS THE STARS se pohybují na podobném území, přesto jejich hudba nepůsobí jako pouhá napodobenina. V některých pasážích se navíc dostávají až na pole post-metalu, kde se přímo nabízí srovnání s velikány, jakými jsou CULT OF LUNA. Všechny tyto vlivy jsou poměrně zřetelné, rozhodně však nepředstavují překážku. Podstatné je, že s nimi autor dokáže pracovat tak, aby výsledná hudba měla vlastní atmosféru a především fungovala jako celek. A právě v kompozicích tkví jedna z největších předností „Celestial Ascension“. Zatímco řada žánrově spřízněných kapel sází především na opakování motivů a pozvolné budování nálady, AS BRIGHT AS THE STARS nabízejí dostatek nápaditých kytarových linek, které se posluchači snadno vryjí do paměti. Skladby mají melodický tah a jejich jednotlivé motivy se dokážou připomenout i dlouho po doznění posledních tónů. Atmosféra zde neslouží pouze jako působivá kulisa, nýbrž tvoří přirozenou součást kompozic. Výsledkem je hudba, která si zachovává potřebnou hloubku, ale zároveň neztrácí na přístupnosti.
Zajímavým prvkem je také vokální projev. Hlas je většinou zastřený a poněkud upozaděný, jako by se ukrýval za vrstvami kytar a dalších nástrojů. Čistý zpěv vystupuje do popředí o něco výrazněji, zatímco hrubší vokál se více slévá s instrumentální složkou. Nejde však o nedostatek, který by nahrávce ubíral na účinnosti. Naopak, vokály dobře zapadají do celkové koncepce a podtrhují snovou, lehce melancholickou náladu. Není ostatně nutné, aby byl každý prvek dokonale oddělený a neustále se hlásil o posluchačovu pozornost. Velmi solidní je rovněž zvuková stránka. Jednotlivé nástrojové vrstvy do sebe dobře zapadají a nahrávka si zachovává potřebnou čitelnost, aniž by přišla o svou atmosférickou hloubku. Kdybych album slyšel bez jakýchkoli předchozích informací, jen stěží bych odhadoval, že jde o dílo jednočlenného projektu z Indonésie. Výsledný zvuk působí vyzrále a přesvědčivě, což jen podtrhuje dojem, že autor má poměrně jasnou představu o tom, čeho chce svou hudbou dosáhnout.
AS BRIGHT AS THE STARS přitom fungují již od roku 2019, na svůj první dlouhohrající počin si však posluchači museli počkat až do roku 2026. Pokud hlavní protagonista během této doby postupně sbíral nápady, hledal vhodnou podobu jednotlivých skladeb a nechával materiál uzrát, rozhodně to nebylo marné čekání. „Celestial Ascension“ nepůsobí jako narychlo sestavená kolekce žánrových cvičení. Naopak, jednotlivé skladby drží pohromadě, mají vlastní charakter a zároveň přispívají k soudržnému vyznění celého alba. Samozřejmě, posluchače, kteří mají atmosférický black metal a jeho příbuzné žánry důkladně naposlouchané, asi jen tak něco nepřekvapí. Inspirace zavedenými jmény je zde patrná a samotné propojování black metalu s alternativním rockem či shoegazem už dávno není ničím novým. Jenže originalita nemusí vždy spočívat v hledání dosud neprobádaných hudebních území. Někdy stačí známé ingredience správně namíchat, přidat dostatek vlastních nápadů a především napsat skladby, které mají co nabídnout i při opakovaném poslechu. A přesně to se AS BRIGHT AS THE STARS daří.
„Celestial Ascension“ je zkrátka velmi příjemnou nahrávkou, která dokáže oslovit jak svou atmosférou, tak melodickou nápaditostí. Nepřináší revoluci v rámci žánru, ale nabízí poctivou a přesvědčivou kolekci, v níž se blackmetalová naléhavost přirozeně potkává s jemnějšími odstíny alternativního rocku. Pokud máte rádi ALCEST, AMESOEURS a nevadí vám ani post-metalové nálady CULT OF LUNA, tohle album by rozhodně nemělo uniknout vaší pozornosti. Je to hudba, která se nesnaží za každou cenu ohromovat, ale o to snáze si k ní člověk najde cestu.
Skladby: A Lost Shadow, Twillight Grey, Void of Light, Untouched, Eyes of Dawn, Crystal Light. Celestial Ascension
Sestava: Bangoen – hudba, zpěv