Velký krajíc chleba si uřízli jihočeští AFTER RAIN! Vytvořit koncepční dílo k vybraným úsekům II. světové války, to už chce opravdu odvahu a v neposlední řadě i kus umu. Když jsem si před samotným poslechem alba prošel skromný booklet, okamžitě jsem pochopil, která bije a o to větší zvědavost semnou zacloumala (byť přiznávám, že určité pochyby jsem opravdu měl). Z alba „The Sound Of War“ se však nakonec vyklubala až neuvěřitelně příjemná nahrávka, nepostrádající potřebnou hloubku a cit. Jednotlivé kompozice jsou navíc prošpikovány celou řadou chytlavých melodií, zejména pak kytarových sól a ne zcela jednoduchých kytarových vyhrávek. Počítám, že především při samotném nahrávání, se oba kytaristé řádně zapotili. Ovšem pojďme nyní ke konkrétním skladbám…
Úvodní „Before The Storm“ je opravdu tichem před bouří, a proto také skladba začíná klávesovým intrem, jež se posléze přetransformovává v doom/blackovou houpačku, jejíž největší devízou jsou nejen nápadité kytary, ale vskutku nádherně znějící klávesy, vsunuté jakoby za všechny nástroje. Díky tomu, je atmosféra hned v počátku nesmírně imponující, byť mě osobně příliš nesedí onen blackový zpěv. Naopak deathmetalový growling a v neposlední řady i dívčí vokál, jsou přesně to, co hudba AFTER RAIN potřebovala. Následující „They Are Coming…“ pokračuje v rozprostření nastolené atmosféry, přičemž kapela žánrově kličkuje mezi black-doomem a death metalem. Dobrou volbou bylo i zařazení čistého vokálu, čímž je hlasový arsenál ve finále ještě mnohem pestřejší. A nahrávce tohle všechno moc a moc prospívá.
S „The Wings Of A Bird“ pak kolekce prochází dalším pomyslným levelem, jež si znovu bere na paškál součinnost death metalu a blacku. Obdivuhodný je posléze i nespočet dalších a dalších kytarových kotrmelců, které takřka rezignují na vybraný koncept a postupně si začínají vytvářet svůj vlastní svět. „The Country Is Bleeding“ na svém počátku vykazuje známky takřka ambientní, poté se znovu připomíná úplně zbytečný „havraní skřehot“, jenž pocitové skladbě doslova podráží nohy. Dívčí vokál je ale opětovně zárukou kvality a tu a tam posouvá celý ansámbl až k poklidným břehům melodického rocku.
Když se v bookletu desky objeví skladba s názvem „Auschwitz“, rozhodně to nemůže žádného posluchače nechat chladným. Kdo ovšem očekával funerální atmosféru, dost možná bude překvapen symfo-blackmetalovou smrští a burzumovsky znějícími kytarami (ostatně takhle to je ve většině skladeb). Nicméně právě tenhle vál mi nepřijde ničím extra zajímavý a na své předchůdce výrazně ztrácí. „And The Graves Are Forgotten“ následně ukončuje celý příběh naprosto stylově a předně libozvučné kytary jsou jedním slovem dokonalé! I závěrečná skladba se skládá hned z několika zcela odlišných úseků, přičemž nejvýraznější stopy zanechává symfo-black-doomové spojení. Celkově pak album končí poněkud neuceleně, možná mohli AFTER RAIN přihodit nějakou důmyslnou instrumentálku, která by vážnost konceptu ještě zvýraznila. Největší chybou je ovšem absence veškerých textů v bookletu. Pokud chce kapela vyprávět příběh, měla by počítat s tím, že i tato složka je pro posluchače jedním ze základních pilířů prožitku. Přes všechny výtky se však AFTER RAIN za svůj výkon rozhodně nemusejí stydět. Tohle album si i s odstupem času vždycky rád poslechnu.
ALL
Ahoj, moc děkujeme za recenzi 😉 Udělala nám radost!!!