U projektu AFTER RAIN jsme si už zvykli na příběhovost, jež vždycky vychází z hlavy Vaška Votruby, metalového všehodruha, který nejenže skládá hudbu, ale rovněž přispívá svými články do různých periodik, včetně R.U.M. zinu. Před několika týdny se ovšem i Vašek ocitl v trochu odlišnější pozici, neboť mi zvídavost nedala a v souvislosti s novinkou „The Funeral Marches“ jsem si ho dovolil maličko vyzpovídat (rozhovor naleznete ve stejnojmenné sekci). Bohužel… o čem přesně vypovídají skladby pojmenované dle určitých dnů (např. „October 7, 1849“, „March 26, 1827“), to jsem se beztak nedozvěděl (texty v bookletu alba nejsou, což je trochu škoda). Pak mi ale došlo, že bych si ta data mohl vygooglit a musím se pochlubit, přišel jsem na opravdu pikantní věci (prozrazovat nebudu, jen si tím projděte také 🙂 ). Tohle se Vaškovi a jeho družině opravdu moc a moc povedlo. Takový druh jinotaje každé nahrávce jednoznačně prospívá, čili první pochvala ještě před samotným zapnutím přehrávače. Ale nyní už k tomu hudebnímu menu…
Album je tvořeno pěti zajímavými kompozicemi, jejichž základ je stejně jako v případě minulých nahrávek death-doomový, ale přesto si dovolím tvrdit, že srovnávat novinku s předchozím počinem „The Sound Of War“ dost dobře nejde. 
„The Funeral Marches“ je více o abstrakci, netlačí tolik na pilu ve směru k death metalu a zároveň se až tak přímo nedere za melodií jako takovou. Pro posluchače je tato záležitost dost možná poněkud komplikovanější, ale jsou to právě takřka ambientní vsuvky a rezonující intra, jež dávají skladbám hloubku a působivost. Ostatně ústřední skladba kolekce je toho důkazem (pod recenzí si můžete klip ke skladbě „February 24, 1989“ hezky prohlédnout). Následující „June 7, 2004“ má potom takřka okultní nádech, čemuž napomáhá prolínání dívčího a mužského vokálu, resp. hlasové zabavení obou hlavních protagonistů. „October 7, 1849“ posléze ještě více zintenzivní náladu svou syrovou povahou a zavádí příběh do lovišť atmo-blackmetalových.
V podobných intencích je ale pokračováno i v „March 26, 1827“, kdy rezonující kytara deklaruje svou příslušnost k blackmetalovému severu, avšak gothic-doomový kabátek komplexní výrazivo poněkud mění, což je ale rozhodně plus. Moc hezky se to celé poslouchá, včetně tradičně havraního zpěvu, kterému ani AFTER RAIN nemohli uniknout. Pro mě osobně nejlepší věc na desce. „October 25, 1993“ následně představuje hodně trpké rozloučení s vysoko posazeným dívčím hlasem, přičemž úplný závěr odeznívá v absolutně ambientní rovině (tady jsou BURZUM opravdu cítit, ale proč ne).
„The Funeral Marches“ je album, o kterém směle dokážu prohlásit, že je fajn. Provedení, atmosféra, celkový námět… to jsou všechno atributy vábivé a navýsost přitažlivé (samozřejmě jen v případě, že vás hudba osloví). A kdo všechno se kromě Vaška na albu podílel? Vokály: Radek Popel, Tomáš Trávníček, Veronika Seidlová. Kytary: Jakub Vondrka. Klávesy: Petra Došková. Bicí: Honza Kapák. Hosté: Petr Votruba (klávesy) a Necrocock (jeho podíl zkuste vystopovat v úvodní kompozici 🙂 ).
ALL