Jednou jsem tahle projížděl krajinou, která byla absolutně pod mlhou a v přehrávači se mi honila nahrávka „White Silence“ od moskevských post-metalistů STENY LDA (oficiálně takto Стены Льда). To byla ale atmosféra! Něco tak nepřenosného se opravdu těžko popisuje! „Sakra, proč jsem s touhle parádní skupinou ještě neudělal rozhovor?“, řekl jsem si a po návratu domů začal konat. Spolupráce se samotnou kapelou se pak ukázala jako nesmírně přátelská a vstřícná, což mě pochopitelně potěšilo. Na celém interview se následně podíleli všichni členové kapely, jež si mé dotazy rozdělili docela zajímavým způsobem. STENY LDA v současné době tvoří: Andrey Leshchenkov – kytara, Yuri Kononov – kytara, zpěv, Andrey Kazhevich – klávesy.
Andreyi, děkuji za možnost uskutečnění tohoto rozhovoru! Můžeš svůj band na úvod trochu představit?
Andrey Leshchenkov: Dobrý den, Aleši! Děkujeme ti za tvůj zájem o nás! Moje jméno je Andrey Leshchenkov a v kapele STENY LDA hraju na kytaru. Naše formace pochází z Moskvy a na svém kontě má dvě řadové desky, které bych popsal jako typický post-metal, přestože to druhé je více atmosferické a experimentální. Kromě mě v kapele ještě hrají: Andrey Kazhevich (syntezátory), Pavel Gorshkov (basa) a Jurij Kononov (kytary, zpěv). Když jsem poprvé viděl tvoje otázky, došlo mi, že by bylo správné, aby také oni na některé z nich odpověděli.
Стены Льда je opravdu krásný název pro kapelu! Proč právě toto pojmenování? Jak jste se k němu vlastně dospěli?
Andrey Leshchenkov: Nějaký čas od založení kapely jsme neměli zvolený žádný název. Později náš první bubeník Sergey Yantsevich přišel s návrhem «STENY LDA», neboť přesně takhle se jmenovala jedna z našich skladeb. Když se pak blížil náš první koncert a my stále neměli název pro kapelu, došlo nám, že nemáme jinou možnost. A tak jsme se pojmenovali jako STENY LDA, ovšem pochopitelně s tím, že název v budoucnu změníme. To už je ale pryč. Co se týče našich desek, tak především to druhé, které se jmenuje „White Silence“, klade větší důraz na propojení hudby, designu a vlastně i samotného názvu kapely. Konkrétně tady nám šlo o zvýraznění jevů, které zima přináší. Mráz, led atd.
Co vlastně o své hudbě soudíte? Domníváte se, že je snadno uchopitelná? Jak jste spokojeni s tím, jak bylo album „White Silence“ přijato?
Andrey Leshchenkov: Já si úplně nemyslím, že by naše hudba měla být těžká na pochopení. Na posledním albu jsme se zaměřili na tvorbu temných melodických pasáží, které představují atmosféru zimy tak, jak ji sami cítíme. Struktury skladeb nejsou nikterak složité, nejsou tam ani nijak brutální či disonantní části. Já osobně jsem s „White Siolence“ naprosto spokojen. Když to např. srovnám s naším stejnojmenným debutem, myslím si, že na druhé desce je jasně patrný krok vpřed.
Kromě vaší hudby se mi velice libí i originální artwork, který je tvořen pouze stylovými fotografiemi. Jak moc důležitá byla pro vás právě tato předloha?
Andrey Leshchenkov: Děkuji. Naším záměrem bylo vybrat snímky z polárních expedic Roberta Scotta. Jak je možná známo, jeho poslední expedice skončila tragicky, a tak jsme se rozhodli, že vybereme právě tyto fotky a prostřednictvím temné hudby se budeme snažit vytvořit pochmurnou a depresivní náladu, která by měla na posluchače zapůsobit.
Jste obecně fascinováni veškerými atributy, které jsou typické pro zimu a tmu? Jak kupříkladu vypadá zima u vás v Moskvě? Je právě zima tím ročním obdobím, jež vás nejvíce inspiruje?
Jurij Kononov: Myslím si, že metal (doom, death, black) je především a hlavně o tmě, chladu, samotě a v ideálním případě i smutku. Tehle typ hudby nemá nic moc společného s radostí a zábavou. Alespoň ve většině případů tomu tak je.
Andrey Kazhevich: Zima v Moskvě je dost podobná zimě dalších velkoměst, jež se nacházejí na stejných zeměpisných souřadnicích. Pokud bys chtěl čelit opravdové ruské zimě, musel by ses nejprve teple obléknout a následně vyrazit o nějakých 50-100 km dál. Poté, až by ses dostal do terénu nebo někam na okraj lesa, můžeš si v absolutním tichu vychutnávat pravý pocit ze zimy. Všude kolem uvidíš jen zasněžený zemský povrch. Jinak v našem regionu trvá zima téměř půl roku. Je tedy normální, že mnoho lidí z uměleckých oblastí včetně nás, je touto skutečností inspirováno už po mnohá staletí.
O kterých kapelách byste nyní řekli, že na vás mají největší vliv?
Andrey Leshchenkov: WOODS OF DESOLATION, DRUDKH, EARTH.
Andrey Kazhevich: Pokud jde o mě, tak mě často inspirují žánry typu / dark ambient / shoegaze / drone umělci, kteří se zaobírají tématikou kosmu (posmrtný život / minimalismus) atd. (OM, NADYA, STELLADRONE, CARBONE BASED LIFEFORMS.
Yuri Koronov: BLAZEBIRTH HALL, THE PAGAN FRONT, TTF.
Jaká je vaše oblíbená nahrávka všech dob?
Andrey Leshchenkov: PEARL JAM – Ne Code, JOY DIVISION.
Andrey Kazhevich: Opravdu těžko říct, ale myslím, že nejdůležitějšími nahrávkami pro mě jsou alba od CHAMELEONS – Chameleons – Script of the Bridge (1985) a KILLING JOKE – Brighter Than a Thousand Suns (1986). Tyhle alba obsahují neuvěřitelné modely harmonií, nemluvě o aranžích každé skladby.
Yuri Koronov: NIRVANA – In Utero (1994) a ALICE IN CHAINS- Alice In Chains (1995), a to z důvodu mládežnické nostalgie. Nicméně když se tyhle kapely rozpadly, došlo v rockové moderní hudbě ke stagnaci, a to především z nedostatku nových ideí.
A co soudíte o ruské scéně? Jak se u vás metalu obecně daří?
Jurij Koronov: Nemám vůbec potuchy o tom, co se v ruském post-metalu, doom metalu i death metalu děje, protože mě to jednoduše vůbec nezajímá. Mám ale rád některé blackmetalové kapely, zejména KRAHNHOLM a COTARD DELUSION.
Jak se žije kapele vašeho formátu v přeplněném a neustále se rozrůstajícím hudebním světě? Máte nějak nastavené vlastní ambice?
Andrey Leshchenkov: O tomhle vůbec nepřemýšlíme. Pro nás je důležité vytvářet hudbu, která se nám líbí a taky hrát živě.
Patří někdo z vás k fanouškům doom metalu? Vždyť právě Moskva vypadá v tomto ohledu hodně silně! Spolupracujete např. s některými kapelami?
Yuri Koronov: Ne, já osobně nejsem fanouškem doom metalu. Ovšem má rád nějaké kapely, v jejichž tvorbě se objevují doomové vlivy. Zmínit mohu např. SWITCHBLADE ze Švédska, AMORT z USA a OLD SEA AND MOTHER SERPENT od nás z Ruska.
Jak obtížné je ve vašem případě skloubení rodinných životů a hudební kariéry?
Andrey Leshchenkov: U mě platí to, že má hudební činnost není v rozporu s mojí rodinou, u které naopak nacházím poměrně silnou podporu. Je ale pravda, že v běžném životě každý z nás věnuje více času své hlavní práci. Z toho důvodu je vymezení si času na hudbu mnohem složitější.
Andreyi, vaše hudba je určitě dosti nevšední a mě v tomto ohledu zajímá, jestli jste už podnikli koncert na nějakým opravdu zvláštním místě, o kterém by stálo za to se zmínit?
Andrey Kazhevich: Jednou jsme hráli v noci v lese mezi dvěma elektronickými DJ sety, což byla extrémně zajímavá zkušenost. Zvuk byl velmi neobvyklý, protože scéna stála pod širým nebem, navíc stromy byly osvětlené lampami a obecně to bylo velmi krásné a cool.
Jaké jsou vaše aktuální plány?
Andrey Leshchenkov: Plán je poměrně jednoduchý. Chceme dokončit a následně vydat naše třetí album!
Víte např. něco málo o metalové scéně v České republice?
Yuri Koronov: Mojí nejoblíbenější kapelou z České republiky je TRIST z Olomouce, dále mám rád některé blackmetalové kapely, jako jsou MASTER’S HAMMER, CULT O FIRE a HOLOMRÁZ. Před několika lety jsem měl rád i kapelu THEMA ELEVEN. Zároveň si ovšem vybavuji i kapelu KORIUM, což je formace nikoliv z Česka, ale ze Slovenska. Jejich nahrávky jsou ovšem naprosto skvělé!
Přátelé, děkuji vám za rozhovor. Pokud máte na úplný závěr interview nějaký dodatek, můžete ho pochopitelně uvést…
Andrey Leshchenkov: Díky za rozhovor! Všichni, kteří mají zájem si nás poslechnout, nechť navštíví naš bandcamp.
ALL
https://stenylda.bandcamp.com/