Další novou rybou, která uvízla v sítích ruského vydavatelství Solitude Productions, je ukrajinská (borci pocházejí přímo z města Simferopol – i v takto napjaté době metal neumírá, což je SUPER!) trojice TORRENS CONSCIENTIUM, do dnešních dnů pochopitelně zcela neznámé jméno. Jenže, jak už se to stalo nesčetněkrát… Solitude zkrátka mají čich na nové talenty, a že něco velkého dříme i v TORRENS CONSCIENTIUM, tak to je naprosto nezpochybnitelné. Nevím, jak se to mohlo stát, ale z nahrávky nejsou ani v náznaku cítit „strasti“ debutu, jednoduše žádná pochybnost či dokonce neslaný nemastný projev. Ukrajinci se na desce prezentují spíše jako ostřílenější bardi s jasnou vizí a záměrem, jež ovšem není nikterak složitý na pochopení.
„All Alone With The Thoughts“ je totiž ryze o čistém death-doom metalu, se vším podstatným, co k němu náleží. Sedmička skladeb je doslova proseta řadou krásných melodií, houpavých riffů, akustických vybrnkávaček a taktéž nemalou porcí klávesových výstupů, tradičním do nástrojem pro zmírnění jinak poměrně hrubého základu. Co se týče zpěvu, tak ten je pochopitelně notně neurvalý, ale protože vokalista dobře frázuje, významu slov je poměrně dobře rozumět. Velkou pochvalu k tomu všemu ještě zasluhuje opravdu výtečná zvuková kvalita, především údery bicích jsou pro mě osobně naprosto fascinující! Říkám naprosto otevřeně, že kdyby se nahrávka nepotkala s dostatečně kvalitní zvukovou kvalitou, jen s těží by mohla být takto působivá. Jo, tady se toho dalo pokazit skutečně hodně, přestože mnozí posluchači mohou naprosto po právu vnímat oněch sedm skladeb, jakožto revival k neslavnějšímu doom metalovému období (tj. k devadesátým letům), kdy tenhle žánr poprvé a naposledy vystrčil čenich z undergroundu.
Nicméně přínos této nahrávky (a nejen této) spatřuji především v onom moderním balení. Snaze navalit na posluchače co největší šutrák atmosféry, a to i za cenu riffů či melodií, jenž jsou v tomto hájemství dávno zánovní. Třeba hned úvodní skladba „The Black Fog“ (když pominu intro „When The Day Is Gone“) dává vzpomenout na nezapomenutelnou „Whatever That Hurts“ od TIAMAT. Hutná střední tempa, valivost, drsné kytary a atmosferické podkresy kláves, mocný growling… Pro doom metalové nadšence vzorec k neomrzení, zvlášť když je pojat takto hodnotným způsobem.
TORRENS CONSCIENTIUM však dokáží být ještě o nějaký ten kus intimnější, což nejlépe dokazují skladby „Immersion“ a „Being Lonely“, ve kterých lze zaslechnout několik málo uvolňujících intermezz, jejichž účel spočívá v jakési přípravě na následnou gradaci, tj, vzorku, který jsem už výše popsal. I když je ovšem hudba Ukrajinců kompletně melancholická, rozhodně se o ni nedá hovořit jako o nějaké brutální depce. Pro mě osobně se jedná o naprosto příjemný doom metalový poslech, hlavně takhle na podzim. Pokud se těmto nováčků ještě více povede zapracovat na košatosti skladeb a zvýraznění určitých elementů, jež by na duši posluchače ještě víc zapůsobily, budeme mít brzy co dělat s opravdu vyspělou partou po všech stránkách. Nicméně i tenhle fajnový debut stojí minimálně za poslech a vřele ho doporučuji všem příznivcům doomové letargie.
ALL
https://www.facebook.com/torrens.conscientium