Na dlouhohrající debut „Consuming the Tempest“ od THE CORONA LANTERN jsem narazil premiérově při bodování nahrávek v Pařátu. Nikdy bych nebyl býval tipoval, že nějak takhle může znít nahrávka české kapely. Vždyť i mezi tou padesátkou nových alb působilo „Consuming the Tempest“ neotřele a svěže, což mě po sléze těšilo dvojnásob – když jsem tedy zjistit, že THE CORONA LANTERN nejsou z Francie, Finska, Ruska atd. Další potřebnou zprávou budiž i informace o předchozím EP „MMXV“, které vyšlo také v předchozím roce a posluchačům nabídlo dva premiérové tracky šedého, pochmurně znějícího sludge/doomu, přičemž v obdobném režimu je vedeno i dílko následující (stále aktuální).
Sběratele fyzických nosičů navíc potěší i to, že pětice (jejíž součástí je i „růže mezi trním“) pojala své aktivity pěkně z gruntu. CD je zabaleno do sice minimalistického digipacku, který je ovšem oku lahodící a v podstatě nepřímo odkazuje na produkty francouzských BLUT AUS NORD. Kdepak, není v tom žádná kopírka, grafika je pochopitelně úplně jiná, ovšem stylistika díla vykazuje obdobné odstíny. Celkově ale moc pěkně vyřešeno. Co se týče hudebního obsahu, tak něco málo jsem už naznačil v úvodu. THE CORONA LANTERN se věnují odvětví, jehož úkolem je vtáhnout posluchače do bažin těžkotonážních riffů, monotónních úseků, ve kterých se na oko jakoby nic moc neděje. S tímto tvrzením souvisí i fakt, že nahrávka může hned na první dojem vypadat absolutně nepřístupně, neboť podbízivých melodií se tu vpravdě nedostává. Konstatovat ovšem lze, že nic z toho není vůbec potřeba, neboť kapela si jednoduše umí pohrávat s atmosférou, a především je schopna sestavit kompozice tak, aby v určitý moment gradovaly.
Tak tomu je i v první skladbě „Sleeping on Warm Ashes“, zařazené hned po vstupním intru „Vertical Whispers“. Následující „Apathy That Resonates“ působí mnohem civilněji, nese se na středně rychlých tempech a na hony je z ní cítit ryze doomový základ. Řekněme, že se jedná o takové ticho před bouřkou, protože „Incompatible Structures“ je dokonalý majstrštyk, jehož síla na jedné straně spočívá až v hypnoticky monotónním úvodu, přičemž v samotné ústřední skladby dochází k mocné kanonádě riffů. Celkový obraz by se dal charakterizovat jako sloučenina mezi doom metalem a post-hardcorem, nechybí ani dostatečná míra osobitosti.
Následující „A Ray of Black Light Lantern“ je pak jakýmsi dalším intrem, které odděluje delší kompozice. Zpěvačka Dana zde představuje svou civilnější barvu hlasu, což je s ohledem na předchozí položky docela překvapení. Když to vezmu obecně, možná by většina z vás na první dobrou neuhodla, že za mikrofonem skupiny stojí právě křehká dívka, neboť její chraplavý growl se k tomu mužskému přibližuje na sto honů. Ale třeba se někdy v budoucnu ještě dočkáme nějaké výraznější proměny. Ostatně mnoho otazníků za sebou nechává i samotná hudební produkce. THE CORONA LANTERN se mohou v dalším čase vydat hned několika různými směry, aniž by to bylo nějak v rozporu s tím, co je uvedeno na „Consuming the Tempest“. V tomto ohledu si kapela šikovně odklidila z cesty veškeré balvany, které by je eventuálně mohly brzdit v rozletu. Nicméně pojďme se ještě podívat na úplný závěr alba. „Beneath the Leaves of Solitary“ sice nikterak zásadně nevybočuje z řady a nestrhává na sebe pozornost prostřednictvím nějaké kulminující pasáže, ovšem opětovně zde nechybí cit pro „držení“ atmosféry. I za cenu monotonnosti a několikráte po sobě opakujících se motivů. Závěr mi pak přijde skoro až post-rockový, což ocení zejména milovníci křehčí hudby. Poslední položkou je titulní „Consuming the Tempest“, která se svou rozplizlostí v lecčems simuluje úvodní tracky, ovšem povšimnout si lze i několika melodických útržků, především v závěru. Když to celkově spojím s chraplavým zpěvem, tak mi právě tento track připomíná hudbu finských GHOST BRIGADE, resp. hned jejich úvodní album „Guided by Fire“, na kterém se ještě kapela snažila tvořit víceméně kompozice.
Album „Consuming the Tempest“ je pro mě velmi příjemným překvapením. Vůbec mě nenapadá, co by se na nahrávce dalo udělat jinak, neboť z něho cítím přirozenou uměleckou výpověď. Sice nelze zakrýt to, že THE CORONA LANTERN mají své očividné vzory, u některých partů si pochopitelně člověk může říci, že tohle nebo ono už není nic, co by člověk neslyšel jinde. Soubor skladeb ovšem drží překvapivě dost dobře pohromadě a hluchá místa byste museli hledat lupou. Pevně doufám, že hoši a slečna nezůstanou stát na místě ani v budoucnu a další album pojmou třeba i trochu jiným způsobem. Jsem opravdu moc zvědav, jakou cestou se THE CORONA LANTERN vydají na následující nahrávce. Úctyhodné je, že těch možností se nyní naskýtá celá řada. I to je umění!
ALL
http://thecoronalantern.bandcamp.com/album/consuming-the-tempest