Matthew Leith McKenzie je undergroundový umělec z australského města Melbourne, jehož hudební dráha je spojena s bizarním projektem SWAN MESSIAH, jež se může pochlubit neuvěřitelnou hudební rozpínavostí, a to na úseku těch nejtemnějších hudebních žánrů. Na své by si tedy v tomto případě mohli přijít nejen milovníci hrubé blackmetalové jadrnosti, ale také fandové ambientu, dark music, drone, noisu a čert ví čeho všeho dalšího. A protože Matt v podstatě nedávno zrealizoval své páté řadové album, rozhodl jsem se ho oslovit s několika otázkami a zároveň tak trochu zpropagovat jeho subjekt tady na starém kontinentu. Pod rozhovorem pak můžete zakusit několik hudebních ukázek..
Ahoj Matte, na dálku tě velice zdravím. Jak se ti vede?
Ahoj! U nás v Melbourne se zdá se být všechno v pořádku, vše směřuje k dlouhé šedé zimě, ovšem podzim taky není doba úplně k zahození.
Tady v Evropě jméno SWAN MESSIA hned tak někdo nepozná. Jak bys tedy charakterizoval své hudební počínání lidem, kteří se s ním prozatím neměli možnost seznámit?
Tohle je opravdu těžké popsat několika slovy, neboť má hudba je ovlivněna celou řadou různých vlivů a já se je navíc snažím vzájemně kombinovat do sebe. Pokud bys tedy chtěl, abych představil svou produkci někomu, kdo nemá představu o undergroundové hudbě, řekl bych, že dělám na poslech opravdu dost těžkou hudbu. Pro ty, kteří jsou v tomto ohledu vzdělanější a pohybují se v alternativních hudebních sférách, řekl bych, že je má hudba takovým elektrizujícím mixem doomu, drone, black metalu, sludge, dark folku, death ambientu a noise.
Když jsi poprvé začal tvořit a jaké kapely tě na samém začátku nejvíce ovlivnily? Prozraď jména umělců, od kterých ses později nechal inspirovat?
Jako dítě devadesátých let, což je tedy období, ve kterém jsem začal pronikat do hudebního světa, jsem byl hodně ovlivněn grunge a desert rockovými partami. Šlo hlavně o bandy, jako SOUNDGARDEN, ALICE IN CHAINS a KYUSS. Postupem času jsem ale začal objevovat další a další kapely, pídil jsem se po nových hudebních cestách a posléze objevil umělce, kteří mě hodně inspirovali a vlastně mě inspirují dodnes. Jedná se hlavně o SUNN O))), YOB, NEUROSIS, BURZUM, HIGH ON FIRE, první MASTODON, BORIS, ELECTRIC WIZARD, JESU a MESHUGGAH. Z těch obskurnějších pak mohu vzpomenout na ARCHON SATANI, PYRAMIDS, RAISON D’ETRE, BEYOND SENSORY EXPERIENCE, ABRE OJOS, MERZBOW a další. Zároveň mě ale fascinuje i letitá Appalacianova hra na banjo, dále mám třeba rád filmové soundtracky a hodně si beru i z velkých filmových autorů, jako jsou např. Tarkovskij, von Trier, Jarmusche a David Lynch,. Z jiného soudku mě pak hodně ovlivňuje tvorba expresionistů a surrealistů minulého století.
Jak je to s podporou tvých nahrávek? Dostávají se k tobě ohlasy z celého světa?
Není moc lidí, kteří by mou hudbu znali. Ti, kteří jsou ale v obraze, jsou schopni pochopit, že jde v mém případě o řemeslo hodně pocitové a zároveň odrážející mé vlastní já. Všichni lidé, jež moje hudba oslovila, se shodli na tom, že je jistým způsobem elektrizující.
„Feathered Hunter“ je název tvého nového alba. Jsi spokojen s tím, co se ti povedlo vytvořit tentokrát? Pokus se nyní nalákat lidi k tomu, aby si tvou hudbu poslechli…
Osobně jsem poměrně spokojen. Vše nahrávám výhradně z domova, do všeho můžu bez potíží zabřednout, nemám problém věci zdokonalovat nebo různě přehrávat, když se mi původní verze nepozdávají. Jednoduše neexistuje žádný vnější tlak, který bych pociťoval s ohledem na dokončení nahrávky. Sám pro sebe si tedy stanovuji lhůty pro dokončení, a to s tím, že takovým termínem je vlastně konečný produkt sám o sobě. Je sice jasné, že když člověk poslouchá konečný výsledek zpětně, vždycky objeví věci, které by se daly změnit, ale já osobně si myslím, že je potřeba znát i čas, kdy od všeho odejít.
A tady se ještě taková charakteristika pro nalákání lidí, jak jsi chtěl:
SWAN MESSIAH se vynořili z hlubin Elysian Port Philip Bay v zimě roku 2010. Tenhle projekt protinožců je stylizován do doom a dystopian drone produkce a s velkou slávou jsou do ní implantován misantropicky metalový odkaz a dark folková tradičnost. SWAN MESSIAH zapracovali do hudby kouzla vycházející ze zemních krás, jenž představují doslova umývání tamních pobřeží. Na cestě k polární noci, na kterou se můžete rovněž vydat, vám bude na albu „Feathered Hunter“, jež byla vyprodukována v Melbourne, dělat doprovod šéf a lékárník Matthew McKenzie kombinující doom, drone, folk ambient a black metal, který je naprosto elektrizující a rozhodně se dá říci, že se jedná o nejlepší produkt z dílny SWAN MESSIAH.
Jak už bylo zmíněno, všechny nástroje i vokály jsi zaznamenal pouze ty sám. Je to pro tvé osobní vyjádření to úplně nejlepší?
Opravdu si nejsem jist, jestli je zrovna tohle úplně to nejlepší, spíš je to otázka nutnosti. Jinak jsem ale dříve hrál v několika kapelách různých žánrů, ovšem část mé tvůrčí povahy byla pořád jaksi potlačována a bylo jen otázkou času, kdy praskne a já se pustím do realizace své vlastní tvorby. Postupem času jsem si pak zvykl na individuální proces komponování a vlastně jsem zjistil, že se mnohem snáz můžu dostat dovnitř tvůrčího proudu, všechny nápady můžu rozdělovat pouze prostřednictvím vlastního úsudku, nehledě na to, že mě při práci nikdo neruší ani nerozptyluje. Navíc velká většina materiálu pro SWAN MESSIAH je napsána v den práce ve studiu, neboť rád požívám spousty improvizačních prvků, které následně vrstvím na už vytvořené hudební pasáže.
Jsi třeba v blízském kontaktu s některými dalšími hudebníky z Austrálie?
Znám pár lidi, se kterými občas hraju. Jsem v kontaktu s jedním basákem a několika kytaristy, ovšem nejhůř se tady hledají bubeníci. Ti opravdu dobří mají vždy plné ruce práce a ti průměrní… čím méně slov, tím líp.
Všechna vaše alba jsou hodně chladná. Jsi ve svém osobním životě také tak temný?
Pro mě je opravdu těžké na tuhle otázku odpovědět. Osobně třeba vůbec nevěřím v nepřirozené štěstí, které vychází z nevědomostí, nebo materiálního zisku. V mém životě je spousta štatsných věcí, ale sám pro sebe nemůžu popřít ani realitu vycházející z lidského utrpení. Pro mě je ovšem zajímavé, že mohu prozkoumávat tzv. temnější stranu lidských emocí. Existuje mnoho aspektů, jež proměnují naše emoční zážitky, z nichž většina z nich nelze vůbec slovně popsat. A přesně tohle je prostor, kde právě hudba může vyjádřit tu hloubku našeho společného emocionálního spojení, stejně jako naše zima, samostatný a osamělý život. Přitom já ani nechci malovat jen smutné obrazy, ale někdy mohou být lidé až neuvěřitelně oklamáni svým vlastním štěstím a já zkrátka hledám v lidském životě něco víc. Zdá se mi, že se základem individualismu jsme prodali mýtus o štěstí a rozhodujícím bodem jsou jen masmédia. Podle mého názoru bychom měli usilovat o mnohem víc, než je pouze štěstí.
Jak důležitý je pro tvůj projekt internet?
Internet je realitou, kterou nelze ignorovat. Na jedné straně může přinést přímé spojení se stejně smýšlejícím publikem, i když je to pochopitelně těžké, protože člověk musí vždycky procházet i mezi těmi statickými a bezduchými věcmi. Na druhou stranu internet přináší všudypřítomné rozptýlení a poskytuje inspiraci i v rámci tvůrčího povolání a dalších činností. Takhle nějak používám internet i já sám. Na druhou stranu mi je ale jasné, že hodně mé hudby bylo z internetu staženo v podstatě nezákonně, a to v průběhu několika let, aniž by bylo pravděpodobné, že tu hudbu někdo poslouchal a zároveň si ji nechal výhradně pro sebe.
Jak vypadá metalová scéna ve tvém městě Melbourne? Je tam dostatek dobrých kapel?
Osobně jsem zainteresován především v undergroundové doom scéně, která v Melbourne funguje. Tady vždycky bylo a je hodně skvělých kapel a rozhodně mohu vzpomenout hlavně tyto: WURMS, SUN SHEPHERD, MOTHERSLUG, AGONHYMN, ABRE OJOS, CLAGG, INVERLOCH. Jak vidíš, kapel je tu opravdu dost a rozhodně nelze zmínit úplně všechny.
Znáš nějakou kapelu z České republiky? Víš třeba něco o naší scéně?
Abych se přiznal, tak o ní příliš nevím. Vzpomínám si vlastně jen na LYCANTHROPY, kde dívčí zpěv stojí proti grind coru a dark ambientních vsuvkám, alespoň takhle si to vybavuju. Myslím, že tohle je i důvod, proč jsem měl zájem se o nich dozvědět víc.
Jaké jsou tvoje nejbližší plány se SWAN MESSIAH…
Tady není nic moc dodat. Časem bych chtěl nahrát nějaké soundtracky ke krátkým filmům, dále budu postupně zaznamenávat vize několika mých nových skladeb a také mám teď nutkání nahrát nějaký death-ambientový materiál. Zároveň bych si přál, abych získal lepší vybavení pro prezentaci svých drone/noise koncertů s využitím smyček, pedálů, kytary a modulárního syntezátoru, pomůcek pro noise a využívání drone boxů. Pro tento druh projektu vlastně neexistuje žádný konec, když budu cítit potřebu a mít čas, budu ve všem pokračovat. Tyhle dvě složky, které mají k sobě hodně blízko, budu vždy přidávat do svého hudebního katalogu.
Děkuji za rozhovor, do budoucích časů ti přeji vše dobré!
Na zdraví a díky!
ALL