Překvapivých návratů bylo za poslední roky poměrně dost. Dovolím si tvrdit, že s projektem SVANDERNVYRD, jenž před dlouhými šestnácti lety vydal debutovou desku „Obyčej slunovratu“, počítal asi jen ten nejoptimističtější nostalgik. Ale ono jo, stalo se. Comebackové album „Scarred Lands“ je výsledkem obnovené spolupráce bubeníka Einska (alias Michala z kapely  HEIDEN) a instrumentalisty Typhona, který před časem působil v dnes už poněkud zapomenutých HYPERBOREAN DESIRE. Předmět tohoto rozhovoru je tedy naprosto jasný…

Michale, SVARDENVYRD se letos vrátili po dlouhých šestnácti letech. Přiznám se, že mi nepřišlo, že by to mohlo být už takhle dlouho, ale opravdu tomu tak je. Jak s odstupem času vzpomínáš na období alba „Obyčej slunovratu“? Naplnila se alespoň část plánů, které jste tehdy měli?
Ahoj Alle, 16 let je opravdu hrozně dlouhá doba a je pravda, že pár let zpátky bych nevěřil tomu, že ještě SVARDENVYRD bude někdy fungovat. Na období, kdy vznikala deska „Obyčej slunovratu“, vzpomínám se značnou nostalgií. Byli jsme tehdy hodně mladí, bylo nám 20 let a tvorba té desky tehdy vyplňovala veškerý náš volný čas. Doba byla hodně jiná, nebyly sociální sítě a hudební nosiče se daly koupit jen v pár online shopech.???? Mělo to hrozné kouzlo, vše bylo neprobádané, nové a skýtalo to obrovský prostor pro kreativitu a fantazie. Plány s deskou jsme tehdy měli, ale nikdo neměl zájem s novou kapelou, kterou jsme tehdy byli, moc spolupracovat. Založili jsme tedy Naga Productions a distribuci a propagaci jsme si řešili sami. A tím se tehdy otevřela jedna z nejúžasnějších kapitol mého života.

Co bylo hlavní příčinou toho, že vaše další spolupráce již nepokračovala? Měli jste dost inspirace i nápadů na to, abyste udělali další nahrávku?
My jsme tehdy měli plány udělat další desku mnohem majestátnější, členitější a rozmáchlejší než byl „Obyčej slunovratu“. V hlavách jsme měli jakýsi přemrštěně ambiciózní projekt, než který jsme byli schopni realizovat a na který nám i chybělo personální obsazení. Pořád jsme byli jen dva. Tou dobou jsme angažovali kytaristu Moriona, který dnes působí v INFERNO a to měl být první krok k tomu, abychom se zformovali v kapelu a nebyli pouze dvoučlenným projektem. Jenže zabředli jsme ve třech a vše šlo neúměrně pomalu. Více jak rok jsme se nepohnuli z místa a já cítil obrovskou frustraci a vyčerpání z tohoto tempa práce. V té době kluci z HEIDEN měli velké plány s kapelou, chtěli hrát koncerty a já chtěl touto cestou jít s nimi. Proto jsem spolupráci s Typhonem ukončil a SVARDENVYRD opustil. Bylo to bolestivé, jelikož jsme celý život nejlepší přátelé, ale já už neměl sílu dál takto pokračovat. Typhon se poté ještě chvíli snažil novou desku realizovat ve spolupráci s členy HYPERBOREAN DESIRE, kde tehdy také působil, ale to se nakonec neuskutečnilo.

Při návratu jste o rozšíření sestavy neuvažovali?
Původní sestava SVARDENVYRD byla Typhon, já, Kverd (HEIDEN) a Varnag (HEIDEN). Po nahrání prvního dema jsme se ale rozdělili na dvě kapely. To podstatné ve SVARDENVYRD jsme ale stvořili až jako dvojice já s Typhonem. Pokud přemýšlím zpětně o návratu, nikdy jsem neuvažoval o tom, že by nás mělo být víc. Chtěl jsem zase dělat s ním, protože se vzájemně dokonale doplňujeme. Každý řeší svou část díla, každý ví, co od toho druhého čekat a fungovalo to i po dlouhé pauze naprosto dokonale. SVARDENVYRD je taková naše niterní záležitost. V tuto chvíli si neumím představit, že by nás bylo více s výjimkou hostujících muzikantů. Ale to momentálně není na pořadu dne.

Před šestnácti lety neměly ještě takovou sílu sociální sítě, internet obecně začal nabírat na síle, způsob proma se také hodně posunul. Bereš všechny tyto aspekty jako plus, nebo ti z té „staré doby“ přece jen něco chybí?
Určitě to nechci srovnávat, protože to jsou jiné světy. Každá doba měla svoje plusy a mínusy. Dnes máš více možností, ale mnohem více konkurence. Princip je asi pořád stejný. Sociální sítě poskytují skvělý nástroj pro komunikaci s publikem a lidmi, jež se o kapelu zajímají. Na druhou stranu mě děsí vlastní myšlenky, kdy nevím, co bychom bez sociálních sítí v rámci propagace dělali.???? Rozhodně jsou menší možnosti pokud jde o distribuci, jelikož se mikrolabely téměř vypařily ze scény. Ale zase máme díky internetu větší dosah a snáze se dostaneme k posluchačům.

Pamatuji si, že jsi mi v onom mezičase říkal, že tě black metal přestal bavit. Zřejmě jsi ale potřeboval odpočinek, nějak se nastartovat… Asi úplně nejde odblokovat věci, na kterých člověk vyrostl. Řekl bys, že black metal je hudba, která tě formovala v mládí natolik, že se k ní budeš chtě nechtě stále vracet?
Svého času jsem byl skutečně přesvědčený o tom, že tento žánr jsem jako autor i posluchač vyčerpal. Pořád jsem zůstal v hard&heavy žánrech, ale nenašel jinde to vnitřní uspokojení a pocity, kvůli kterým jsem black tolik let poslouchal a věnoval se mu. A pár let nazpět jsem vytáhl nějaké staré ENSLAVED a z nostalgie si to pustil. A bylo to zpátky. Postupně jsem se ke všem starým nahrávkám vrátil a moje vnitřní prázdno naplno uspokojil. Mám to hluboko v sobě a asi se k tomu budu vracet až do smrti. ????

Jsou ale např. i nahrávky, které by sis dnes už nepustil?
Jsou takové nahrávky. Zejména naše první demo SVARDENVYRD. To opravdu nedokážu poslouchat.???? Byla to prvotina a my neuměli nic. Miluju vzpomínky na to období, ale poslouchat se to nedá. Byl to ale přirozený vývoj. Jinak si rád pustím cokoliv, co jsem kdy poslouchal. Možná už to nefunguje v některých případech jako tehdy, ale každá taková deska se váže k nějaké vzpomínce a má pro mě osobní význam.

Samozřejmě se nelze vyhnout otázce, která se týká klíčového „bodu zlomu“, jenž všechno nastartoval. Kde se tedy po dlouhých letech vzal nápad spojený se vzkříšením projektu SVARDENVYRD?
My jsme si tehdy v roce 2007 při mém odchodu s Typhonem slíbili, že jednou „tu“ desku doděláme společně. Roky jsme se o tom nebavili. Pak jsem to cca v roce 2018 nadhodil spíš ve smyslu, že bych si zase zahrál nějaký black. A v roce 2020 na dovolené jsem to celé zformoval v hlavě a Typhonovi to závazně nabídl. Bylo to na hájovně uprostřed lesa, kam jezdívám s rodinou a kde je hodně inspirativní prostředí lesů a samoty. Typhon to přijal, myslím, s nadšením. A pak jsme o pár měsíců na tom samém místě začali skládat nové skladby.

Co bys mohl říci o postupném oprašování starých kontaktů? Je na scéně stále dost lidí, kteří o SVARDENVYRD alespoň tuší? Lze vůbec konstatovat, že jste vstoupili do téže řeky a obdobného prostředí?
Spíš bych řekl, že jedeme úplně od začátku. Úplně jako nová kapela. V zahraničí nás nikdo neznal ani předtím, ale ani v tuzemsku si už moc lidí nevzpomíná, je to fakt dlouhá doba. Staré kontakty příliš neoprašuji, spíš komunikuji s lidmi, se kterými jsem kontakt neztratil třeba i díky aktivitě v HEIDEN. Všechno už je o dost jiné než tehdy.

Přemýšleli jste dlouze o hudebním pojetí druhého alba? Neměli jste trochu obavy z toho, že se do toho patřičného levelu už nedokážete dostat? Bylo v tomto ohledu těžké navázat na přetrženou nit?
Některé věci jsme měli odložené už z roku 2007, ale jednalo se spíše o fragmenty, riffy než celé skladby. Proto jsme byli překvapeni, jak plynule to navazuje na šestnáct let staré album. Obavy jsme měli velké, protože jsme společně nehráli tolik let a já od roku 2007 nikde nepůsobil jako vokalista, pouze jako bubeník. Byla tu spousta otazníků, ale měli jsme v sobě jakýsi drive a odhodlání to dodělat. A samozřejmě jsme věřili, že to bude dobré.

Jak dlouho trvala příprava materiálu na album „Scarred Lands“?
Poprvé jsme se sešli na hájovně v listopadu 2020 a udělali cca dvě skladby a pár fragmentů pro ty další. Pak jsme pracovali spíš na dálku a znovu se sešli na jaře 2021. Samotné nahrávání proběhlo v červnu 2021. Hodně jsme pracovali na dálku a posílali si projekty, takže to pro nás bylo časově velmi flexibilní. Bydlíme od sebe 200 km, jinak to ani nešlo. Pár starých riffů jsme použili, třeba začátek skladby „Forest Shelter“. Je z roku 2006. ????

Jakým způsobem jste přistupovali ke konceptu desky? Má album nějaké zásadní sdělení, nebo je zde každá skladba sama za sebe, a to bez jakýchkoliv spojitostí? Zajímavým zjištěním je i tvůj příklon k angličtině.
„Scarred Lands“ coby název desky znamená „Zjizvené země“, což jsou země, které tvrdě zasáhla druhá světová válka a zločiny na civilním obyvatelstvu. Mám na mysli zejména Polsko, Bělorusko a Ukrajinu. Zdejší obyvatelstvo si prošlo vlastně několika stupni pekla. Krutovládou Stalina, přechodem fronty SS a řádění Einsatz komand a znovu nadvládou Stalina. Mluvíme zde o desítkách milionů mrtvých, popravených civilistů, žen, dětí a starců, politických vězňů či obětí rasově motivovaných masových vražd. Toto zanechalo na těchto zemích strašlivé jizvy v duších lidí i krajině a jak vidíte i dnes, dosud se zcela nezahojily. Původní texty byly psány česky a popisují osobní vzpomínky přeživších těchto hrůz, nejrůznější naprosto šílené zážitky a fakta, se kterými jsem se setkal v rámci mého zájmu o tuto kapitolu dějin. Texty v češtině se daly použít, ale chtěl jsem, aby byly dostupnější i pro zahraniční publikum. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro angličtinu.

V čem myslíš, že je nahrávka zajímavá? Jakého posluchače by mohla eventuálně oslovit? Řekl bych, že nové skladby nikterak nemaskují určitou náklonnost k některým vašim oblíbencům, působí hravě a zábavně. Příjemně se to poslouchá…
Naše hudba byla a bude vždy o silných melodiích a riffech, vše ve středním a pomalém tempu s důrazem především na jakousi epičnost a valivost než agresivitu a rychlost. Naše skladby jsou i velmi dlouhé a výpravné. Určitě se na výsledné podobě podílí i fakt, že jsme vyrostli na BATHORY.

Ve vaší tvorbě cítím vlivy starých SÓLSTAFIR, DRUDKH, MOONSORROW atd. Je to přesně ta lajna, která tě na black metalu baví nejvíc?
Každého autora nějakým způsobem ovlivňuje, co poslouchá a co má v muzice rád. Staré desky DRUDKH milujeme od prvního dne, kdy vyšly a my jsme si je naslepo objednali u tehdejšího Eclipse Productions v edici od Supernal Music. SÓLSTAFIR ani MOONSORROW nepatří mezi kapely, které by nás ovlivnily při tvorbě SVARDENVYRD. Naše srdcovky to nejsou.

Když teď nahrávku posloucháš, z čeho máš osobně největší radost? Je na albu nějaký velmi důležitý otisk, bez kterého by to pro tebe nebylo to pravé ořechové?
To je hodně složitá otázka. Z čeho mám radost, tak ze zpěvu obecně. Měl jsem velké obavy, jak budu po šestnácti letech zvládat vokály. Dále mám radost z toho, jak se nahrávka propojila s angličtinou. Samozřejmě ale nejdůležitější je Typhonův rukopis na kytaru, který je podle mě jedinečný. V neposlední řadě i lyrická stránka celé desky, ta je opravdu silná. Pokud nad texty strávíš trochu času, zasáhne tě to.

Jaké ambice nyní se SVADENVYRD máte? Co dnes může undergroundová kapela vašeho formátu udělat pro větší zviditelnění? Cest je samozřejmě mnoho, ovšem trh je brutálně přesycen. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Naše ambice byly nahrát album, které se bude poslouchat i po XX letech, jako se nám to povedlo v určité míře s „Obyčejem slunovratu“. Pro zviditelnění jsme udělali hodně, ovšem nestojí za námi žádné velké vydavatelství a mám trochu pocit, že pak na tebe redaktoři zlehka kašlou, ale je to v tom množství vydaných alb pochopitelné a my jsme v zásadě neznámá kapela. Takže to zkoušíme i přes Youtube, Spotify, Bandcamp. Pokud to nezabere, budeme muset způsobit nějaký laciný skandál. ???? Nebo něco zapálit v duchu blackmetalové tradice.????

Black metal prošel za poslední roky určitým vývojem. Objevil jsi sám pro sebe nějaká nová jména, jejichž tvorba tě zaujala?
Pořád se zkouším ohlížet po něčem novém a jednou za čas si dělám takový průlet novými nahrávkami. Pojmu to spíš výčtem co nového jsem nejvíc poslouchal v tomto roce. Určitě nejvíc nové WOLVES IN THE THRONE ROOM a jejich „Arcana Primordial“, to jsem nemohl přestat přehrávat. Hodně promyšlené a skvěle zaranžované atmosférické BM album se skvělým zvukem. Pak to byl taky STORMKEEP a neuvěřitelný retro atmo BM album „Tales of Otherland“ jakoby přenášelo do devadesátých let.

Na jakých nosičích je „Scarred Lands“ nyní k dispozici?
V tuto chvíli je k dispozici přes https://eshop.farhorizonmusic.com/ na limitovaném CD ve speciální větší krabičce super jewel box plus a pak samozřejmě v digitální podobě na Bandcampu https://svardenvyrd.bandcamp.com/ , kde nás lidé mohou podpořit. Bandcamp je za mě jako autora i posluchače úplně skvělá platforma. Lidé zaplatí za digitální album a kapele pomůžou, protože Spotify je v podstatě bezplatná služba pro autory a žádné peníze nepřináší. Rádi bychom vydali i vinyl nové desky nebo třeba i „Obyčeje“, ale sami se do toho nepustíme, takže spíš čekáme, jestli se najde nějaký label, co bude mít zájem to vydat.

Nepochybně se naskýtá otázka spojená s dalším pokračováním SVANDERVYRD. Jaké jsou tedy vaše nejbližší plány?
Chceme určitě další album a někdy do budoucna nějaký koncert, ale muselo by to být dost speciální nebo zajímavé obsazením, protože vzhledem k mému zaměstnání a rodině už nemůžu tolik cestovat s kapelou po koncertech.

A mohl bys případně prozradit, kdo by společně s Vámi mohl tvořit koncertní sestavu?
To v tuto chvíli neumím říct, je to opravdu velmi hypotetické. Mám několik typů, koho bychom oslovili, ale netuším, zda by o to měli ti muzikanti zájem a nechci zde spekulovat.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v dalším snažení! Ať to vydrží!
Alle, děkujeme Ti mnohokrát za prostor, podpory si nesmírně ceníme a doufáme, že si společně zase někdy hezky popovídáme. Hodně zdaru!

ALL

https://svardenvyrd.bandcamp.com/

Starý rozhovor pro Rumzine: https://rumzine.com/svardenvyrd