Skupina SÕJARUUN vznikla v roce 2007, což znamená, že by se mohlo jednat stále ještě o nováčky, kteří teprve nakukují do útrob metalového undergroundu. Když se však prokoušeme celou tou neprodyšnou mlhou překrývající nitro pohanského metalu, dostaneme se k poměrně překvapující odpovědi. I když…dnes už každý černotě holdující pubescent ví, že právě v Estonsku existuje víc skupin než samotných hudebníků 🙂 a tuto skutečnost lze v pohodě aplikovat i na SÕJARUUN. Trojice hudebníků zároveň působí ještě v dalších projektech či dokonce regulérních kapelách a jejich výčet je skoro až neuvěřitelný. Nicméně čas uzrál i pro další libůstku pojmenovanou „Talv“ a není nic lepšího než se ji okamžitě podívat pod krovky.
Předem však upozorňuji, že to mniCD není debut. Ten se jmenuje „Org“ a vyšel v roce 2009 a jako takový se setkal s poměrně vřelým přijetím metalové osazenstva. Pokud však byly prvotní začátky laděny spíše do pohanského black metalu, tak aktuální počin je poněkud odměřenější a nesápe se pod kůži až tak dychtivě. Pochvalu každopádně zaslouží prvotřídní zvuková kulisa proplachujíc mé bubínky naprosto cizelérským způsobem. A je to právě zvuk, jenž upoutá posluchače po několika málo vteřinách, proč tedy neposlouchat dál? Ano!
Na EP se nachází celkově čtyři skladby, přičemž ani jedna není vůbec k zahození. Moderně znějící black s notnou příměsí estonské melodiky je vpravdě velmi svérázně ukuchtěn, svědčí o tom i využívání mateřského jazyka, nehledě na (zřejmě) nezakrývané ovlivnění patrioty LOITS. SÕJARUUN sice nedrtí 
patentovaný „flak´n roll“, ovšem nechali se inspirovat především melodikou, v některých chvílích kytarovým riffováním, nehledě na frázování vokalisty Olivera. Zapomenout nemohu ani na klávesy, přebírající úlohu tahací harmoniky. A hádejte dvakrát, která formace s tím již dříve vyrukovala?
Jestliže se náročný posluchač (potažmo recenzent) odprostí od výše uvedených skutečností, bude se mu dýchat mnohem a mnohem lépe. SÕJARUUN bych dokonce sám nerad zařadil do škatulky „tuctovka“. Z materiálu „Talv“ jsem spíše příjemně překvapen. Všechny skladby totiž mají skvělou atmosféru a co je možná úplně nejlepší. Tohle ´EP tedy rozhodně smysl a především kvalitu má. Fajnšmekři navíc jistě ocení, že materiál vychází také jako desetipalcový vinyl v limitované edici 99 kůsů. Domnívám se, že pro sběratele by právě tohle mohla být výzva! Zároveň pak ještě dovětek: hodně kapel se snaží na neřadových nahrávkách různě experimentovat a je klidně možné, že se SÕJARUUN na legitimním CD přiřítí s trošku něčím jiným. Ovšem tahle jakost mi sedí. Moderní black s estonským charisma si nechám líbit!
ALL