Jednou z dalších polských vlaštovek je stále ještě dosti mladá formace SICPHORM, jež se na svém premiérovém kotoučku prezentuje jako groovemetalové těleso a k tomuto žánru se hlásí i prostřednictvím promo letáků. Zde pánové také uvádějí, že se na jednom pódiu setkali s několika slavnými polskými hordami, jako jsou např. VADER, HATE, DECAPITATED a další. Že by předurčení k útoku na nejvyšší pozice? Ano, mohlo by to tak být, ovšem s „Wake Up“ to prozatím stačí na prostředek druhé ligy, zvláště pak v Polsku, kde je konkurence mezi kapelami obrovská.
Každopádně ale materiál na „Wake Up“ není vůbec špatný a rozhodně se na něm nacházejí skladby, které snesou hodně solidní měřítka. SICPHORM se navíc vůbec neštítí širšího žánrového rozpínání a inspiraci hledají v mnoha metalových skupenství. Příkladně úvodní skladba „Marasm“ v sobě nezapře silné ovlivnění thrash metalem, přičemž větší hutnost dodávají hudbě ostře riffující kytary. Tady se dostávají SICPHORM až k metalcoeovým hranicím a velký podíl na tom má i řádně nasraný vokál Damiana Kikola. Mně osobně se však nejvíce líbí přirozenější část tvorby, jež je zastoupena v dalších dvou skladbách, a třeba taková „Crusade“ rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co je zde ke slyšení. Líbí se mi, že Poláci dokáží pracovat i s metalovou alternativou a nebojí se ani rockových kořenů, o kterých můžeme říct, že jsou zkrátka základem všeho podstatného.
Pro SICPHORM však vyrostli ještě další hrdinové a jsou mezi nimi nepochybně i ALICE IN CHAINS, modla grunge metalu, jež se v tvorbě kapely zjevuje naprosto zřetelně. Až je to někdy ke škodě věci. Na albu se v tomto stylovém hájemství nachází hned několik skladeb a ve skrze všechny se vyznačují baladickou formou, silnými kytarovými harmoniemi a vystředěnými refrény. Nicméně situování se do pozice nesmrtelného Layne Staleyho mi přijde skoro až nepatřičné, neboť už v předchozích skladbách Poláci dokázali, že rozhodně mají co nabídnout. I navzdory schopnosti napsat v podstatě revivalovou baladu, která je kvalitativně dobrá („Lost“). K podepření vlastní hudební autonomie to však rozhodně nepomáhá a zřejmě nikdo by si nechtěl SICPHORM zapamatovat jako „kopírku“, což by se na základě některých tracků mohlo i stát.
V uceleném měřítku je však album „Wake Up“ záležitostí nadprůměrnou. Jak už jsem se výše zmínil, najde se zde celá řada příjemných momentů a osobně jsme si jist, že se SICPHORM mají od čeho odrazit. Teď už bude záležet je na tom, zda-li se jejich snažení v budoucnu rozvine do kultivovanějšího květu. Člověk si totiž při poslechu pořád říká: „Jo, je to celkem dobrý, ale ještě tomu stejně něco chybí.“
ALL
https://www.facebook.com/sicphorm.band