Takže nejprve bych měl tuhle nadějnou death-doom smečku představit. To ale nebude jednoduchá záležitost, protože o kapele vím prakticky jen to, že vydala velice podařený počin „Gardens of Pelambullathors“. Na tomhle kotoučku najdete geniální směs metalu všech různých kategorií, navíc za podpory netradičních nástrojů jako např. trubka či tympány. Více nám snad poví kytarista a zpěvák Artur v následujícím rozhovoru….

Ahoj, zdravím R.P. – Jak se máte, co děláte?
Ahoj, díky za optání, máme se celkem dobře. I když by to mohlo být lepší, hlavně po finanční stránce. Přišel jsem totiž o práci a to, že tady někde dostanu novou, vidím celkem černě. No, zase alespoň bude víc času na kapelu – snad konečně budou nějaký koncerty.

O R.P. nevím prakticky nic. Mohl bys nám kapelu trochu přiblížit?
Ani se moc nedivím, že nás prakticky nikdo nezná. Sice existujeme už od zimy 1999, ale dosud jsme měli jediný koncert. Ten navíc dopadl katastrofálně, když k nám do sokolovny přišlo všehovšudy deset, patnáct platících diváků. Ke všemu to byli vesměs pankáči, co přišli na s náma vystupující místní punkery N.H.S. (Nový Hasicí Stroj). Chlastali jak protržený. Navíc byl zrovna výpadek proudu – prostě, co se mohlo zkurvit se zkurvilo. Všechno vyvrcholilo druhý den, kdy u mě zvonili policajti, ať jim vysvětlím, kam se ztratilo asi pět slepic nějakýho důchodce. Voni je ty pankáči snad sežrali nebo co? Nakonec jsem je musel zaplatit ze svýho, co jsem mohl dělat ? Ten důchodce vyhrožoval soudama….. Takže si dovedeš představit jakej to asi byl koncert. No ale teď se snad situace vylepší – natočili jsme první oficiální počin „Gardens of Pelambulathors“ a snažíme se to šířit mezi lidi. Tohle je vlastně naše první interwiev….

CD „Gardens of …“ je skutečně váš první kontakt se studiem? V tom případě je to bomba…..
Díky za pochvalu – pro mě to je vlastně první studio. Něco jsme si nahrávali už ve zkušebně, ale studio je studio. Druhý kytarista Rosťa a bubeník Adam možná vlastně něco nahrávali se svojí předchozí skupinou DEMONTÁŽ nebo BETONÁŽ či jak se jmenovali. Jojo, to už je doba…… Ale jinak je to, jak si říkal, první kontakt s profesionálním studiem.

Něco už jsi sice naznačil, ale jaké tedy byly vaše hudební začátky?
No tak já jsem z hudební rodiny, děda je vysloužilej dechovkář – teď už hraje jen na hasićskejch bálech. Babička zpívala ve sboru. Máma je učitelka v Lidušce (učí tam klavír a kytaru) a táta je blázen do jazzu. Teď už moc nehraje, ale občas si s „klukama“ zahrajou. Taky dřív hrával dokonce na dudy. Aspoň to tedy tvrdí, já ho při tom neviděl. Takže moje cesta k hudbě byla celkem logická…. U kluků z kapely to bylo trochu jiný. Rosťa (kytara) s Adamem (bubeník) hráli řadu let big beat s různejma skupinama. Teď jim ale konečně došlo, že vlastně chtějí hrát metal. A tak vlastně vzniknul ROTTING PELAMBULATHORR. Jenom s basákem máme problémy, kluk co s náma začínal tak se dal ke Kršňákům a odstěhoval se někam k Benešovu na nějakou jejich farmu či tak něco. On byl dobrej, ale ty Kršňáci ho totálně zmanipulovali. Pak u nás hostoval jeden můj kámoš, ale ten zase nestíhal časově. On má vlastní kapelu PAYOMENTHALL, a tak se mu nedivím. Takže momentálně s náma hraje můj táta, kterej taky nemá zrovna moc času. Ale zatím to jinak nejde. Uvidíme, jak to bude stíhat, až budou koncerty. Když né, tak ho vyhodíme…..
Ve studiu s náma byla navíc eště klávesistka Jitka, ale s tou na koncerty počítat nemůžeme, což je sice škoda, ale zase můžeme být rádi, že nám pomohla aspoň ve studiu.

No ono vám v tom studiu pomohlo trochu víc hostů, né? Například trubka není v metalu moc běžná, máš k tomu jistě co říct….. Jaké nástroje jste ještě využili?
No jasně, máš pravdu – těch lidí, co nám pomohlo, byla celá řada. Klávesy jsou ale asi nejvýraznější. No zrovna na tu trumpetu tam hraje můj děda. Jak jsem ti už říkal, je to dechovkář, ale když jsem ho požádal, jestli by nám nepomohl nahrát skladbu „Power of Gore“ tak souhlasil. U nás tohle není problém, známe se s dost poměrně dobrýma muzikantama, takže to podle toho vypadá. Mimo výše zmíněných kláves a trubky jsme ještě využili služeb flétnistky, tympánisty a violisty. A samozřejmě nesmím zapomenout na zpěvačku Kláru. Takhle to asi vypadá, že je to nějaká symfonie, ale to rozhodně ne!

Kde jste vlastně nahrávali – studio WellSound mi vůdec nic neříká…..
To je v Německu v Drážďanech. Tam jsme se dostali víceméně náhodou. Tady je to nedaleko německejch hranic (pozn. – kapela je z Šluknovského výběžku) a tak tady jednou na Silvestra jako obvykle pařili nějaký Němci. Na tom by nebylo nic divnýho, ale já když jsem se s kámošem k ránu vracel k nám domů z hospody, po cestě jsme uviděli ve škarpě ležící lidskou postavu. To bylo zrovna nejmíň mínus 10, prostě kosa jako sviňa. Tak jsme mu chtěli pomoct – to šlo ale dost těžko, ten týpek byl totálně na plech. No tak jsme ho nakonec museli vzít k nám, jinak by asi zmrznul. Když se k večeru dostal k sobě, tak nám lámaně německo-česky sdělil, že se jmenuje Hans Schumann, a že jsme mu zachránili život. Že prej když jeli s kámošema někam, ani nevěděl kam, tak prej vypadnul z auta. No asi se taky pěkně sežrali. No a tak jsme se seznámili s majitelem studia WellSound. Slovo dalo slovo a pak jsme tam mohli krásně natáčet za solidní cenu. To víš, různý věci se dějou…..

Tak to je fakt masivní historka. CD jste si vydali sami – pochopil jsem to správně? Na kolik vás to vyšlo? Máte profi osmistránkové obaly, lisovaná CD….
Jo je to tak, pochopil jsi to správně. Mohlo by se sice zdát, že to stálo jmění. Ale obaly byly za náklady – bubeník Adam dělá v tiskárně. CD jsou lisovaný přes nějakýho tátovýho kámoše – muzikanta, co hraje ve filharmonii. Dokonce máme i striktně limitovanou edici LP desek s luxusním obalem a je tam navíc intro. Znáš to, známosti….. i proto si můžeme dovolit prodávat CD za 150.- a raritní LP za 200.-, což si myslím vzhledem ke kvalitě není moc. Jaký byl náš finanční vklad ti nepovím, ale moc velký né.

CD „Gardens of ….“ jste natočili relativně nedávno. Chystáte se ho koncertně propagovat, nebo vás váš první koncert natolik znechutil, že budete pouze studiová kapela?
Studiová kapela rozhodně být nechceme. I když koncertní provedení bude trochu chudší než studiová verze. To je jasný, už proto, že nemůžeme všude tahat třeba tympány. To bychom se pak nevešli ani do dvou aut. Klára (zpěvačka) by s náma snad měla jezdit, ale jinak nevím…. klávesistka, flétna, viola ani kotle nebudou. Dědu s trumpetou taky nebudu tahat kvůli jedný písničce třeba až do Ústí n. L. Vždyť mu pomalu bude 80 let ! Asi spíš uděláme nějakej pokusnej koncert a uvidíme dál.

Kdybys měl člověku co vás v životě neslyšel (a věřím, že je to většina čtenářů) popsat, co hrajete – co bys mu řekl?
Poslal bych mu CD, ať to posoudí sám. Dobrá, trochu to rozvedu. Takže my hrajeme metal, asi doom až death metal. Něco ve stylu klasiků žánrů jako ANATHEMA (starší) či PARADISE LOST (starší) s náznaky techničtějších až jazzových pasáží. Něco jako např. ATHEIST. Samozřejmě za podpory v metalu netradičních nástrojů jako trumpeta či viola. Ale ani tyhle instrumenty neubírají v žádném případě naší kapele na tvrdosti. Takže vlastně hrajeme doom/death za podpory folklórních nástrojů. Prostě CARCASS s trumpetou……

Lépe už to vystihnout nešlo. O čem píšeš texty?
Texty hmm…texty jsou ze života. O tom, co se děje kolem nás. Korupce, špatnosti ale i radosti. Např. „Dragonmania“ je o pouštění draků na podzim nebo zase naopak „Power of Gore“ je o jednom případu tady z okolí – nějakej šestnáctiletej týpek vyrobil doma výbušninu a ta mu bouchla. V tu chvíli se, jako zázrakem, nikomu nic nestalo. Barák jim zčásti spadnul a večer když přišel jeho táta domů tak ho z toho trefilo. Neuvěřitelný co? Nechávám se inspirovat různýma událostma. Někdo mi říkal, ať píšu v češtině, ale to by asi nebylo ono. Takhle mi to vyhovuje víc….

Dobrá, tak trochu zvolníme, náš plátek se jmenuje R.U.M.? Jaký máš vztah k téhle kultovní lihovině?
To jako jestli piju rum ? No, abych řekl moc né. To spíš můj fotr, to je lotr… Ale měl bych tady jednu historku s tímhle legendárním alkoholem. To jsme jednou jeli od školy do Prahy, na nějakou výstavu, už ani nevím čeho. Ale bylo to fakt příšerný… Teď si vzpomínám, že to byla výstava japonskýho minimalistickýho umění. Hlavně tam vystavoval Uko Ješita. No ale o to nejde…. Jelikož se ukázalo, že já nejsem sám, komu se zdály ty výtvory šílený, tak se šlo, kam jinam, do hospody. Tam jsme trochu popíjeli, až nás tam načapal učitel, kterýho to taky nebavilo, tak to šel spláchnout. Asi mu bylo blbý, že vlastně sám utekl z tý výstavy, tak prej, co tu děláme, ať si prej radši dáme panáka a tak podobně. Ono se o něm řikalo, že si rád přihne, ale tohle asi nečekal nikdo. No prostě jsme do sebe naházeli asi šest rumů každej, což bylo na ten věk strašný množství alkoholu. Pak se ale ukázalo, že nejsou prachy na zaplacení. Takže, náš pan učitel musel dojít pro autobus, kterým jsme tam byli a překecat řidiče, aby nám půjčil. Nakonec ho přesvědčil a dokonce z něj dostal něco navíc, takže nakoupil nějakou tu lahvinku na cestu. No nebudu to protahovat, cesta zpátky byla fakt masivní a vyvrcholením bylo, když ten náš učitel hodil šavli na přední sklo autobusu – víš jak seděl vepředu vedle řidiče – tak normálně poblil sklo. Od tý doby mu nikdo neřekl jinak než rumovej Aleš.

A co tvůj názor na vstup do EU, do Německa to máte kousek….
No, já ti nevím. Jsem spíš pro. Oni ty němci jsou jako šílený. Jezděj se k nám levně najíst, nakoupěj chlast, cigára a odjedou… Tady vlastně jsou češi spíš v menšině. Jsou tady hlavně vietnamci s trpaslíkama. Ty trpaslíci tady samozřejmě nebydlej, ty jsou sádrový, znáš to né, děsivej kýč. Ale jinak vietnamci – 90% obyvatel. V okolí nám přezdívají Ha-Noi. Vlastně už i náš starosta je Wo-Tang-Li. Ale mě to nevadí, já mám rád rejži……

Tak jo. To by snad mohlo, jako představení R.P. stačit. Poslední slovo je tvoje….
Jasně. Díky moc za podporu a prostor. Eště bych chtěl pozdravit všechny kamarády a přátele, co nám pomohli. Kdyby někdo měl o cokoliv zájem, může mě kontaktovat na E-mailu: rotting@centrum.cz

MarDuk