Francie se v těchto dnech probírá z obrovského šoku. Teroristický útok imbecilů v pařížském rockovém klubu, to je něco, o čem se mi ani nechce moc psát. Jenže začněte teď nějak jinak úvodník k rozhovoru s francouzskou kapelou… To prostě nejde. Nicméně samotné interview vzniklo ještě před samotným hrůzným činem, takže dotazy se přece jen v základu točí kolem odlišnějších témat (kromě jediné výjimky, kterou určitě každý odhalí). Nyní ale už k tomu nejdůležitějšímu a tím je pochopitelně látka vztahující se k post-blackmetalovým REGARDE LES HOMMES TOMBER, kteří mě nedávno okouzlili svým druhým albem „Exile“. Tohle dílo je zkrátka naprosto skvělé a myslím si, že parádně zapadá do galerie ctěných francouzských kapel, jenž v současnosti táhnou celý blackmetalový peloton. A protože jsem členem redakce magazínu PAŘÁT, mohu si dovolit upozornit na překvapivé vítězství této party v žebříčku posledního čísla! Neuvěřitelné, ale naprosto zasloužené. Zpěvák Thomas z toho má pochopitelně obrovskou radost ještě teď…
Dobrý den, vítej u rozhovoru. Moje první otázka je poměrně jednoduchá a ve své podstatě i nutná, jelikož REGARDE LES HOMMES TOMBER v Česku příliš posluchačů (zatím) nezná. Prozraď tedy něco málo o jednotlivých členech?
Naše kapela klade důraz na udržení obdobných tajemství, takže tyhle informace nechceme odhalovat, sorry. Chceme, aby lidé brali REGARDE LES HOMMES TOMBER jako entitu, nikoliv jako jednotlivé individuality. Hraní v téhle kapele je pro nás něco zcela nového, alespoň když to srovnám s některými vedlejšími projekty některých z nás. I navzdory tomu, že s touhle kapelou hrajeme mnohem více koncertů. V Nantes (tj. městě, ve kterém žijeme) nikdy nebyla scéna příliš aktivní… Nicméně jsme velice rádi, že tahle podzemní činnost začala u nás docela dobře prosperovat a jsme na to patřičně hrdí. Všichni pocházíme z undergroundových kruhů naší scény.
V jedné kapele pracujete od roku 2011. Troufl by sis definovat váš vývoj? Jak se kapela během těch několika let dostala až do stávajícího stádia?
Vzestup byl od začátku velmi rychlý! Hodně koncertů, účast na velkých festech ( (Hellfest a Motocultor v roce 2013, Roadburn v roce 2014). Největší dosavadní změnou byl odchod zpěváka Ulricha v loňském roce, ze kterého vzešel i můj příchod do kapely. Opravdu jsme se cítil být poctěn, když mě kluci oslovili. Od té doby jsem nedílnou součástí posádky. Jsem hrdý na práci, kterou jsme za ten jeden rok odvedli. S tím, co se nám povedlo, panuje velká spokojenost.
REGARDE LES HOMMES TOMBER a nové album „Exile“… Existuje jednotné téma, kterým je album zasaženo? Představ nám tématickou náplň jednotlivých skladeb, vaše hudba je plná tajemství! Skutečně…
Kdybych měl mluvit o každé skladbě zvlášť, trvalo by to hodiny. Proto raději představím celý koncept trochu obecněji, neboť se zaměřuje na jeden podstatný bod: úpadek člověka, který byl odmítnut a následně mučen Bohem i přes svou oddanost a lásku k duchovnímu. Na novém albu jsou pak i obrázky spojené s narozením a postupném získávání povědomí, které následně vede k tomu, že lidi začnou odmítat Pána a všechny jeho principy. Tím tak míří do exilu a stávají se tak svými vlastními bohy, kteří „sedí na svém vlastním trůnu“. Všechny texty vycházejí z biblické mytologie (Abel, Kain, Lilith, město Sodomy atd.). Předloha obalu alba „Exile“ je myslím ideálním příkladem: město bylo zničeno plameny a dav uprchlíků je tímto odsouzen k vyhnanství. Píseň “…To Take Us” poté pojednává o křiku Sodomy a božím trestu, který musí být uvalen na všechny hříšné lidi. Tento mýtus je opravdu fascinující, přestože není zdaleka jediným, kterým se na „Exile“ zabýváme. I tohle je ale patrné z obalu. Abych to ale celé nějak shrnul. Naším cílem bylo vytvoření silného konceptu, který bude evokovat něco vizuálně silného a temně zoufalého.
Považujete se ze zásady za ateisty? Třeba na mě osobně působí album zvlášť rouhavě. Nese se v obdobných liniích i váš životní styl či životní filozofie? Nebo je image desky spojena pouze s uměleckým vyjádřením?
Domnívám se, že svoboda projevu je prapůvod celé pravdy, ale také si myslím, že pokud jde o další myšlenky (stanoviska, víra atd.), tak to jsou všechno záležitosti, které jsou taktéž zásadní. Je to opravdu hodně křehké měřítko, které ale musí být zachováno. My sami nejsme zapojeni do žádného předmětu rouhání, nebo něčeho podobného. V poselství REGARDE LES HOMMES TOMBER nenajdeš žádné ideologické odkazy. Všechny biblické mýty, jimiž se zabýváme, prezentují jen náš umělecký způsob vyjádření. Symboly, které používáme, jsou nesmírně intenzivní a zvýrazňují koncepty toho, co chceme ukázat naší hudbou. To je i důvod, proč je používáme. Nejsme nijak nábožensky vyhranění, ani nejsme žádní kacíři. Jsme pouze hudebníci.
Myslím si, že vaše album je skvělým blackmetalovým soundtrackem pro zatím neexistující film. Co o tom soudíš? Líbí se ti filmové soundtracky?
Toho, čeho sis všiml, to je opravdu zajímavé, protože hlavní myšlenka „Exile“ byla spojená s cílem vytvořit něco panoramatického, tísnivého i epického… Tvé přirovnání k soundtracku je pro nás tím pádem velmi lichotivé. Děkuji ti za to. Naší nahrávkou jsme chtěli vyvolat dojem jakési fresky, která bude vyobrazovat témata, kterými se zabýváme. Tímto způsobem jsme pak dosti tvrdě pracovali a během psaní jsme rovněž promíchávali myšlenky každého z nás. Jak už jsem jednou uvedl: naším cílem rozhodně bylo stvořit něco vizuálního!
A když už jsme u té obrazotvornosti. Jakým filmům dáváte v kapele přednost?
Jednoduše dobrým filmům! Nemáme žádný oblíbený žánr. Naše poslední „coup de coeur“ byl film Whiplash, což je opravdu mistrovský kousek, který se zabývá posedlostí dokonalosti v hudbě. Tenhle film jsme si opravdu zamilovali.
Pokus se nyní přiblížit alespoň nějaká očekávání, která si od alba slibujete?
Jednoduše doufáme, že si lidi k našemu albu najdou cestu. Nic víc neplánujeme. Snažíme se jít po naší vlastní cestě, chceme si udržet identitu, aniž bychom přemýšleli o hudebních trendech… A také chceme hrát živě. Jeviště je pro nás ohromně důležité, dost možná je tím úplně nejdůležitějším prvkem, kterým se dá něco sdílet. Hrajeme hudbu sami pro sebe. Ne proto, abychom byli někým zaškrtnuti a zařazeni do jedné z žánrových škatulek.
Jak se vám zamlouvá spolupráce s agilním labelem Les Acteurs de l’Ombre Productions?
Naše firma je tvořena malou posádkou lidí, kteří pracují s obrovským nadšením. To je pro nás nejdůležitější. Oni tohle všechno dělají jen z lásky k umění. Les Acteurs De L’Ombre není o průmyslu, ale o lidské velikosti. Tihle lidé dávají neuvěřitelnou energii do rozvoje naší kapely a zároveň nám svou prací zajišťují propagaci a distribuci. Dlužíme jim hodně.
Jak bys definoval váš postoj k mainstreamu? Někteří lidé stále tvrdí, že ten pravý black metal by neměl být určen širokým masám, ale měl by zůstat v undergroundu. Jaký je váš postoj k obdobným názorům a k ortodoxním fanouškům obecně?
Abych byl upřímný, tak o takový ten klasický boj mezi mainstreamem a undergroundem se vůbec nestaráme. Hrajeme a posloucháme hudbu, kterou milujeme a budeme jí chtít tak dlouho, dokud to jen půjde. Žádný problém. Nikdy nebudeme někoho obviňovat jenom proto, že dává přednost jinému druhu umění. To by bylo ubohé. Svoje myšleny bych si dovolil shrnout asi takto: Každý má právo poslouchat hudbu, která se mu líbí. To je všechno. Neexistuje žánr, který by byl nad všemi ostatními, kromě toho, který vás baví. A co se týče black metalu a jeho masovosti, tak to je úplně zbytečné téma, které se rozebírá už roky. Fanoušky ortodoxního metalu mohu ale uklidni. Taková Shakira nikdy nenahradí VENOM, takže není důvod propadat panice.
Patříte ke kapelám, které mají rádi hlavně koncerty, nebo vás uspokojuje především studiová práce?
Obojí! Přestože živé hraní je zdrojem velké radosti, máme rádi i práci mezi čtyřmi stěnami, kdy tvoříme základy určité skladby. Pokud jde o „Exile“, tak proces nahrávání byl velmi plynulý a přirozený, šlo o skutečné potěšení. Album bylo nahráno ve studiu Sainte Marthe v Paříži a produkoval ho Francis Kasty, který odvedl sakra dobrou práci. Textura je hustší než u našeho první počinu, je více extrémní a má masivní zvuk… Dopadlo to přesně tak, jak jsme očekávali.
Francouzská scéna za poslední roky vyprodukovala spousty skvělých post-blackmetalových kapel. Čím si to vysvětlit?
Tohle se dá vysvětlit opravdu těžko, ačkoliv jedna věc je jistá: Skutečnost, že naše země je plná takto stylově zaměřených kapel, tak to je něco opravdu skvělého. Obdivujeme práci CELESTE, DEATHSPELL OMEGA, THE GREAT OLD ONES a dalších. Každá z těchto kapel přináší něco zvláštního a jedinečného. Všechno to jsou velcí umělci, rozhodně ne soupeři.
Evropa a uprchlíci – téma dneška. Co si myslíte právě o tomto problému?
Nechtěl bych tady řešit politiku, i když nás pochopitelně ovlivňuje bezmezná úzkost žen, mužů, dětí… V jejich situaci by se každá lidská bytost chovala úplně stejně jako oni. Proto těžko někoho vinit z toho, že se rozhodl uprchnout před nebezpečím, kterému těžko mohl čelit. Vlastně jsme si i my sami uvědomili, že v poslední době biblické mýty, kterými se zabýváme na „Exile“, nepopisují ani tak ztracené a starověké skutečnosti, ale současný svět, ve kterém žijeme. Tyto rodové příběhy musí být červeně zvýrazněny, neboť analogie jim dává všechnu svou sílu. A to i vzhldem k masivní migraci znevýhodněných lidí, kteří utíkají od zpustošených míst k těm bezpečnějším. Mýty byly napsány v minulosti a popisují realitu dneška, předvídají budoucnost. Ty příběhy žijí pořád.
Ok, raději nyní zpět k hudbě! Dokázal bys vytvořit takovou svou top 5 francouzských metalových kapel všech dob?
Tady je moje osobní TOP 5 francouzských kapel: :
1- NEHËMAH (RIP)
2- ANOREXIA NERVOSA (RIP)
3- SVART CROWN
4- THE GREAT OLD ONES
5- PESTE NOIRE
… a jakou hudbu posloucháte právě v těchto dnech?
REGARDE LES HOMMES TOMBER tvoří přátelé, kteří mají spousty hudebních chutí. To je pravda. Někteří z nás pocházejí z čistého blackmetalového prostředí, ostatní jsou fanoušky sludge a post-metalu… Vlastně se nedržíme toho, že muzikant musí poslouchat pouze jeden žánr. Posloucháme spousty věcí a přesně to je důvod, proč je naše hudba směsicí různých vlivů. Rozhodně věříme v sílu rozmanitosti, což ovlivňuje náš zvuk. Nemyslím si, že by nějaká další kapela na nás měla úplně „přímý“ vliv, nicméně jistou podobnost mohou posluchači zaznamenat u kapel, jako jsou DRUDKH, AMENRA, WOLVES IN THE THRONE ROOM atd. Hudbu budujeme bez přemýšlení o nějakém modelu. Spíš hledáme tu nejvhodnější cestu k ideálnímu konceptu. Jinak docela nedávno jsme objevili úžasné kapely, zmínit mohu např. DEAD CONGREGATION a DER WEG EINER FREIHEIT… Scéna je dnes plná velkých nadějí!
Děkuji za rozhovor a přeji tvé kapela vše dobré! Máš ještě něco co bys dodal na samotný závěr?
Díky. Jsme opravdu rádi, že brzy budeme mít možnost představit náš nový materiál naživo. Po všech těch měsících skládání, zkoušení a nahrávání je to docela úleva. Jsme už hodně netrpěliví a na hraní a setkávání se s lidmi se už opravdu moc těšíme. Moc rádi bychom i navštívili Českou republiku! Děkuji ti za rozhovor! „ à très bientôt“.
ALL