Spojení folku a metalu je v současné době velmi populární a dokonce bych si dovolil tvrdit, že to je dnes jedna z největších zbraní, kterak se vyhnout zavedeným metalovým klišé. Finští uctívatelé severských tradic patří k předním nositelům tohoto žánru a rozhodně bych za jejich počínáním neviděl ani zrnko možného kalkulu. Členové KORPIKLAANI se totiž ještě angažují v dalších hudebních projektech, které se zabývají čistým folkem (např. POROPETRA). Novinka „Tales Along This Road“ úspěšně navazuje na předchozí počiny „Spirit Of The Forest“ a „Voice Of Wilderness“, a dovolil bych si tvrdit, že v některých ohledech ji i předčí. KORPIKLAANI se totiž ještě mnohem více ponořili do folku a někdy mám skutečně pocit, že ona metalová valivost je už jen jakýmsi doplňkem. Na druhou stranu je album neskutečně rychlé a rozhodně mu nechybí „tah na branku“.
Všechny kytarou podpořené „lidovky“ jsou hrnuty hezky od podlahy. Příkladem budiž hned úvodní „Happy Little Boozer“. Stačí si ji dvakrát pustit a už vám bude hlava sama cukat dopředu, a k tomu si ještě budete prozpěvovat naprosto vtíravě jednoduchý refrén. KORPIKLAANI šli však dál i v nástrojovém obsazení. Mandolína, akordeon, housle, píšťaly… zkrátka folk se vším všudy. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
