Individuální projekt NORD FROST jsem už na webu Rumzinu představil v recenzi na album „Beatitudo“, které se snad už brzy dočká fyzické podoby. Ovšem úplně stejně je na tom projekt s názvem „Solstitium“, jehož žánrová podoba se svému předchůdci poněkud vymyká. Hlavní protagonista se zde obklopil produkcí v podstatě zcela „nemetalovou“ a ještě více se ponořil do krajin hledání, ševelení a odpočinku.
Metalu si tedy na „Solstitium“ příliš neužijete, neboť nahrávka má víceméně relaxační charakter a velmi dychtivě klepe na bránu čistého ambientu. V pozadí ovšem přece jen kyne jakýsi těžko popsatelný chlad, který zprostředkovávají klávesy a také syntetizátory. Jelikož si NORD FROST zakládá i na zprostředkování nálady enviromentální, není divu, že se hudba místy ocitne v neo-folkových končinách. Někdy si říkám, že opravdu neuvěřitelné, kterak dokáže hlavní hrdina pracovat s početným výčtem emocí, kterých se tu nachází poměrně hodně. Naproti tomu se ovšem nejedná o žádný depresivní balast, jak by se na první dojem mohlo zdát, ale spíše o zhudebněný melancholický obraz, jehož obětí se stane v podstatě každá otevřenější duše.
Pokud jsem výše zmínil, že se zde o zábavu starají zejména klávesy, neznamená to, že by byla hudba zcela odříznuta od kytar, čímž se dostávám k dalšímu důležitému faktoru. Ten se dle mého soudu distancuje od tradiční žánrové monotonnosti, ale snaží se naopak rozvíjet melodie, což je hodně překvapivé. To je vlastně i ten primární důvod, proč se Mr. Max nevzdal kytary, neboť jejím prostřednictvím dokáže linky kláves mnohem více zvýraznit. Po skladatelské stránce je na tom kazašský hrdina vůbec hodně obstojně, neboť je své nápady schopen předkládat s opravdu nenápadnou lehkostí. Jako kdyby nebyl vůbec problém vytvořit imponující a atmosferickou skladbu!? A ještě ke všemu bez zpěvu, s čím že ovšem u ambientních těles víceméně počítá, přestože zrovna na této nahrávce bych si vlídný druh zpěvu určitě představit dokázal.
Aby však nebyla recenze pouze o plusech, zastavil bych se závěrem ještě u několika negativ, neboť ani je nemohu s čistým svědomím přejít. V prvé řadě se jedná o opravdu hodně průměrnou zvukovou kvalitu. Počin si v tomto ohledu s těmi nejlepšími bohužel nezadá, což je opravdu velká škoda. Další a v podstatě poslední výtku mám k celkové délce nahrávky. Sice se nejedná o žádný nepřekonatelný maraton, ale v závěru se poměrně evidentně hlásí o slovo odstávka oduševnělých nápadů (alespoň tedy ve srovnání s úvodní pěticí skladeb). Celkově je ovšem „Solstitium“ dalším zdařilým počinem pod vlajkou NORD FROST. Čistě antikomerční projekt, jenž pravděpodobně nevzniká v úplně idylických podmínkách, má i tak co nabídnout a v jistém smyslu je schopen pokořit i nahrávky daleko zvučnějších jmen. Teď už by to jenom chtělo pouze vylepšit produkci a dotáhnout realizaci fyzické nahrávky do zdárného konce. Celý matroš můžete ochutnat pod recenzí.
ALL
https://nihilart.bandcamp.com/album/nord-frost-solstitium