Vítejte v Kalifornii! Vítejte v Los Angeles! Vítejte v USA! Žádný luxus a usměvavé tváře z televizních seriálů. Žádné sladké slečny z televizních reklam! Ve špinavých zákoutích probíhají války černošských gangů. Tady jde o krk. Drogy, zbraně a prachy! Pod špinavými omšelými zdmi si hrají malí barevní chlapci. V oplocených boxech si černí negři hází s basketbalovým míčem. Všude kolem špína a smrad. Když se setmí, podsvětí roztahuje své paže. Není radno otevírat dveře, není radno otevírat okna! V dálce je slyšet policejní houkačku, která náhle utichá. To jen zbabělej policejní sráč se dal na útěk. Území černých baronů je nedotknutelné ani zákonem. A proč zákon? Tahle džungle má svá pravidla! Dlouhé kabáty, zlaté řetízky a černé brýle. Rap a hip-hop. Hip-hop a rap. Sem tam nějaká levná děvka. V noci roztáhne nohy a ráno ji pak najdou mrtvou. Má rozdrcenou hlavu a na chodníku tečou potůčky krve. Vychází slunce a kluci nehrají basket. Před chvíli si pustili žilou. Chtějí z toho bordelu konečně vypadnout. Co nám sakra dává tenhle život? Přišlo ráno, další kruté ráno! Opět se počítají mrtví! POČÍTAJÍ SE MRTVÍ!!!
Pokud máte pocit, že úvodní odstavec nepatří do našeho magazínu, tak se hluboce mýlíte. Také v prostředí pouličních černošských rapperů vznikají metalové kapely. Stejně tak tomu bylo i v případě projektu, který do svého vínku dostal název BODY COUNT. Byl čas ukázat bílým xichtům, jak se hraje metal! Pouliční gangy procházejí peklem každý den, prává inspirace pro založení tvrdé kapely s nekompromisními a údernými texty. METAL – energie, bestialita a agresivita. BC, BC, BC… BODY COUNT NIGGERS právě přicházejí!
ICE-T A JEHO BLIŽNÍ
Historie kapely BODY COUNT se začala psát už v roce 1989. Pokud čekáte, že následující řádky budou patřit „porodním bolestem“, kterými si prochází tisíce ostatních kapel, tak vás možná zklamu. Černou bandu sestavil v té době už velice známý rapper ICE-T (vlastním jménem Tracey Marrow), který nejenže měl na svém kontě několik sólových desek, ale pozvolna se také začal objevovat v akčních filmech z černošského prostředí. Prostřednictvím rapové hudby často deklaroval své politické a náboženské postoje, týkající se povětšinou islámu. I přes stoupající postup v kariéře se však nenechával vyvést z rovnováhy.
Svými politicky orientovanými texty provokoval americkou veřejnost na každém kroku a stal se tak mediálně velmi nenáviděnou personou. To ovšem imponovalo mládeži a nejen té černošské. „Chcete vědět proč se napadají naše desky? Protože bílá děcka se spojila s naší muzikou. Vemte si to bílé děcko, vrátí se domů a řekne: Ty potvory policajti! Jeho matka odpoví: Proč to říkáš? Oni ti přeci nic neudělali! Ale nemají rádi ICE-T! Kašli na černé! Ale já ne, mami! Jdi se vycpat! To je invaze do rodiny! Vztek černých se vlévá do bílých dětí. Chtějí to skoncovat. Amerika měla vždycky úspěch ve zkrocení vzteku černých tím, že je zabíjela. Ale co uděláš, když je to tvůj syn! Co uděláš, když tvoje dcera se chce s tebou prát, protože nemáš rád např. TWO SURE. To máš opravdovský problém. Nezabiješ svoji dceru? Takže jdi třeba vyřadit rappery. Jestliže tvoje dcera zpívá, „já se hárám“, to máš problém! Zvlášť, když myslí na nějakého negra, to je tedy opravdový problém. To je důvod, proč se vrhají na rap. Skupiny černošského rapu jsou stále ještě underground. Ještě nevidíte na titulních stranách časopisů. Kašlem na to! Je to cool! Ale jestliže bělošská děcka je začínají poslouchat, pak je to drama, to bolí.“ Proč má ale rapper potřebu zakládat metalovou kapelu? „Poslouchal jsem zprávy, kde říkali: třináct mrtvých ve válce gangů! Přejdeme na sport… do prdele, co je to? Počítají se mrtví! BODY COUNT! To je dobré jméno pro skupinu. Tak se dala dohromady skupina, a protože jsem vždycky poslouchal rock, celý svůj život, rozhodl jsem se udělat skupinu ve stylu MOTÖRHEAD, BLACK SABBATH a SLAYER například. S rychlou a agresivní muzikou a s texty, které by vykládaly o mém životě bez otravných, bez těchhle těch poťáblů. Můžu nahnat lidem strach jenom tím, že mluvím na ulici. To patří k heavy metalu, tenhle pocit nebezpečí!“ A bylo tomu opravdu tak. Mimo hlavního protagonisty se členy souboru staly kytaristé Ernie-C (ICE-Tého letitý spolužák a především talentovaný hudebník), D-Roca, basák Moose Mana a bubeník Beatmaster V. Nastal čas na první úder…
BODY COUNT K VÁM DO BARÁKU
„Body Count“ (1992)
Sestava: ICE-T (zpěv), Ernie-C (kytara), D.Roca (kytara), Mooseman (basa), Beatmaster V (bicí)
Skladby: „Smoked Pork“, „Body Count´s In The House“, „Now Sports“, „Body Count“, „A Statistic“, „Bowels Of The Devil“, „The Real Problem“, „KKK Bitch“, „C Note“, „Voodoo“, „The Winter Loses“, „There Goes The Neighborhood“, „Oprah“, „Evil Dick“, „Body Count Anthem“, „Momma´s Gotta Die Tonight“, „Ice-T / Freedom Of Speech“, „Cop Killer“
První album BODY COUNT a Amerika se začala třást strachy! ICE-T a jeho kapela totiž vyvolali naprosté ZLO, které je všude okolo obklopovalo. Pokud se mnozí domnívali, že ICE-T vytvoří typickou rap-metalovou formaci, museli být po poslechu alba velmi překvapeni. Skladby jsou sice protkány různými slovními projevy, ale přesto je většina tracků „klasicky“ odzpívaná. Hudba BODY COUNT v sobě mísí prvky thrash metalu, hard coru a černošského blues. Někdy máte pocit, že by takhle mohla znít hudba J.Hendrixe, kdyby se narodil o pár let později. Přehlídka drsných písní začíná brutálním intrem „Smoked Pork“, po které zazní výstřely a už tu máme první představovací kousek, „Body Count´s In The House“. Textově jednoduchá hitovka vítá posluchače u nevšedního „černého“ nářezu: Body Count, Body Count motherfuckers, Body Count niggers! Bý Sí, Bý Sí, Bý Sí.“ Přímočará skladba s houpavými rify se stala první hitovkou nově vzniklé kapely. V ulicích LA se začaly objevovat první nápisy s písmeny BC. Tato skladba doslova hecovala nespokojené lidi k tomu, aby brali zákon do svých rukou a šli se vypořádat s tím, co se jim nelíbí. Později byla píseň vybrána jako ústřední song k akčnímu trháku „Universální voják“.
Mnohem větší poprask však způsobila brutální odstřelovačka, nazvaná „Cop Killer“ („Vrah policajta“). Síly hudební, obchodní i politické jej nemohli zkousnout a spustili opravdu neuvěřitelný kolotoč nátlaků a výhružek. Skladba musela být z další edice alba stáhnuta. Podobná rozhodnutí však mají obvykle úplně opačný účinek. Proti samotnému textu se ohradil také tehdejší president Spojených států Georgie H.W. Bush. Co je však do jisté míry zakázané, to je lákavé. Počet fanoušků BC se proto ještě zdvojnásobil. ICE-T se navíc často účastnil veřejných přednášek a seminářů, na kterých se pozastavoval především nad „svobodou slova“. Nebyl však sám. Toto jsou věty Dava Mustaina z MEGADETH: „Sociální nepokoje stále existují a hned tak nevymizí z této velké země“.
Hudba je ideální prostředek, jak vyjádřit naše znepokojení. Místo napadání umělců za upozorňování na situace, které existují, a které se neslučují s „americkým snem“, věnujeme tutéž energii a nadšení k nalezení řešení kořenů našich problémů, a ne toho, co z nich pramení.“ Na debut docela slušný ohlas, co říkáte? Naštěstí nejen drsné texty tvořily součást BODY COUNT. Parta muzikantů totiž ukázala také své instrumentální schopnosti. Talent předvedl především kytarista Ernie-C, jehož nástroj desku doslova ozdobil. Podobně si počínal i Beatmaster, jehož ukázkovou ekvilibristiku za bicí soupravou asi nejvíce vystihuje skladba „There Goes The Neighborhood“, kde se černošský tlučmistr skutečně vyřádil. A ICE-T? Své pěvecké schopnosti jednoznačně předvedl v nádherné lyrické baladě „The Winner Loses“, která se stala po titulní skladbě druhý singlem za přispění symbolického videoklipu. Tento jediný track přináší jakési zvolnění a odpočinek. Ostatní skladby jsou tvrdé, razantní a nesmlouvavé. Násilí, policajti, rasová nesnášenlivost, znásilňování žen (viz.opravdu drsná šukačka v „Evil Dick“). „Uvědomili jsme si, že je nutné alespoň nějak se pokusit zastavit nechutné chování policie v LA a vycházeli jsme z našich zkušeností z ulice. Našim úmyslem bylo vyprovokovat lidi k válce. BODY COUNT předávají na albu zprávu všem lidem ulice.“ Celým albem jsou protknuty krátká intra, upozorňující vždy na nějaký sociální problém, který je veřejností obvykle přehlížen.
Jedinou rap metalovou ukázkou je závěrečná koláž „Ice-T / Freedom Of Speech“, aby posluchači měli představu, odkud ICE-T a spol. přišli. ICE-T se však proti pojmům jako gangster rap, případně gangster metal, výrazně ohrazuje: „Termín gangster rap si vymyslela media. Nikdo z nás to takhle nenazval. Jde o rap pro a o dětech na ulicích. Je tady spousta dětí, jejichž pohled na svět se vytváří v prostředí ulice. Co tam můžou dělat? Dealerovat drogy, páchat zločiny. Tím se z nich stanou nekonečně odlišné osobnosti než z lidí z jiných prostředí. Já jsme tím také žil. Prodával jsem heroin a nebál se ničeho. Z toho vychází rap. Je vyjádřením postoje k věcem, které jsi zažil. Když jsi u něčeho nebyl, tak se k tomu těžko můžeš vyjadřovat.“
ŽIVÍ A MRTVÍ
„Born Dead“ (1994)
Sestava: ICE-T (zpěv), Ernie-C (kytara), D.Roca (kytara), Mooseman (basa), Beatmaster V (bicí)
Skladby: „Body M/F Count“, „Masters Of Revenege“, „Killin‘ Floor“, „Necessary Evil“, „Drive By“, „Last Breath“, „Hey Joe“, „Shallow Graves“, „Surviving The Game“, „Who Are You“, „Street Lobotomy“, „Born Dead“
O dva roky později se konal druhý nálet v podobě BODY COUNT. Rapovému šílenci se v „kovovém chlívku“ velice zalíbilo a proto se svou družinou přitlačil na pilu. Vzniklo tak ještě více nenávistné album, ve kterém se kapela více přiklonila k hardcorovému projevu. ICE-Tého zpěv ještě více podpořily sbory ostatních členů a podobnost s další ostrou partou BIOHAZARD není vůbec od věci. Jako příklad poslouží skladby „Masters Of Revenge“ a „Street Lobotomy“. Po prvním albu se na stranu kapely přidali také fanoušci a proto je CD „Born Dead“ další ostrou kulkou do centra politického dění. Deska oproti prvotině obsahuje přece jen více potenciálních hitů. „Necessary Evil“ je postavená na rytmické kytaře Ernieho-C. Rychlost jeho prstů připomíná jízdu Formule 1. Symbolickou vsuvkou je předělávka „Hey Joe“ od J.Hendrixe, se kterou se ICE-T popasoval vskutku bravurně. Jednoznačně tak odkryl závěs jednoho ze svých vzorů. Později se tato skladba objevila na tributním albu tohoto legendárního umělce. Podobné aroma je cítit také z atmosférické „Drive By“. Posluchač je vtlačen do přemítavé melancholie, aby se následně probudil do reality dnešního světa.
Pokud se kapele podařilo na předešlém albu šokovat skladbou „Cop Killer“, na „dvojce“ si nejsdílnější téma pánové schovali do titulní skladby. ICE-T recituje slova vedoucí do pekel a přitom sděluje všem divákům, že na svět přicházíme často jen zemřít. O symbolice tracku se mohli nejčastěji přesvědčit diváci sledující MTV, jelikož právě průvodní song byl ztvárněn coby klip. A opět se jednalo o velice kontroverzní záležitost. Černobílé video promítá všechny možné hrůzy světa. Do těchto smutných obrázků vstupují BODY COUNT s postavičkou korejského obličeje, koupajícího se v kalužích krve. Klipu byla po stránce lyriky odebrána asi ta nejkritičtější část a později byly zakryty také nejbrutálnější scény z videoklipu. Album „Born Dead“ u amerických fanoušků opět zabodovalo a své obdivovatele si našlo i na starém kontinentu.
OBĚTI NÁSILÍ
„Violent Demise: The Last Days“ (1997)
Sestava: ICE-T (zpěv), Ernie-C (kytara), D.Roca (kytara), Mooseman (basa), Beatmaster V (bicí) – R.I.P.
Skladby: „Interview“, „My Way“, „Strippers Intro“, „Strippers“, „Truth or Death“, „Violent Demise“, „Bring It to Pain“, „Music Business“, „I Used To Love Her“, „Root of All Evil“, „Dead Man Walking“, „Interview End“, „You’re F**kin‘ with BC“, „Ernie’s Intro“, „Dr.K“, „Last Days“
Třetí album „nepopulární“ kapely bylo ještě před samotným vydáním zahaleno do smutných barev. Bubeník Beatmaster V (civilním jménem Victor Ray Wilson) zemřel na leukémii v květnu 1996 krátce potom, co dokončil práci na albu. Ernie-C k tomu dodal: „Věděli jsme, že Victor má leukémii, ale pořád nám tvrdil, že je všechno v přádku. Nikdy si nestěžoval a udržoval nás v neustálém zájmu o práci. Vůbec jsme netušili, o co šlo. Jeho smrt byla naprostý šok pro nás všechny.“ V pochmurném duchu se tedy na celosvětových trzích objevuje deska textově přece jen poněkud umírněnější. Kritiku vystřídal spíše satirický „výsměch“. ICE-T se v kritice pouličních poměrů začal zabývat spíše ve svých sólových projektech a kapele přenechal přece jen alegoričtější dojmy a poznatky. „Někteří lidé se snaží překrucovat smysl toho, kam textem míříme. Např. skladba „Dead Man Walking“. Tahle věc je psaná z pohledu třetí strany – snažíme se dostat do myšlení člověka v cele smrti čekajícího na popravu. Ale to neodráží naši vlastní mentalitu.“ Hudebně však BODY COUNT zůstali malinko na místě. Metalová výbušnost v kombinaci s hardcorovou naštvaností však přece jen nevyprchala, byť si dovolím tvrdit, že kapela CD „Born Dead“ nepřekonala.
Největší devízou zůstala kytarová hra Erniho-C, jehož určující kytarové linky se staly jednoznačně poznávacím znamením BODY COUNT. Je velice zajímavé, že se kapela nikdy nezpronevěřila svým kořenům. ICE-T je příkladem člověka, kterého peníze nezkazily. Od svých hereckých rolí se dokázal vracet do pouličních rapových „strkanic“, s vlastní partou vyrazil na celosvětové tour a také v naší republice byl vřele přijat. A co dál?
A CO BYLO DÁL?
Po vydání třetího alba nebylo o BODY COUNT příliš slyšet. ICE-T se totiž opět vrátil ke svým rapovým projektům, které navíc slavily význačné úspěchy. Totéž se dá říci o jeho hereckých rolích. Bezstarostný život a BODY COUNT… to nejde dohromady. A právě v nedávné minulosti uhodila do hnízda (dnes už starších pánů) další rána. Kytarista D.Roca byl zastřelen a silné jádro skupiny se pomalu začínalo bortit. „Je to strašné. Znal jsem ho od dětství. Spolu s ním a Erniem jsem chodil do školy. Byl to skvělý kamarád a především člen BODY COUNT.“ ICE-T se také pozastavil u image tohoto kytaristy: „Nikdy si nehrál na rockovou hvězdu. Nosil hokejovou masku a nepotřeboval, aby si lidé pamatovali jeho tvář. Jediné co si přál, aby si lidé zapamatovali jeho hru.“ Samozřejmě se naskytla otázka dalšího pokračování. Tady je odpověď Erniho-C: „Budeme pokračovat. Nevím ještě v jakém složení, ale budeme. Určitě tam ale budu já a ICE-T!“ Čas však nezadržitelně utíkal a BODY COUNT byli stále němí. V minulém roce se však ledy začaly konečně hýbat. ICE-T a Ernie-C sestavili novou skupinu a začali koncertovat. Do rukou by se vám mohlo dostat také DVD, které vyšlo na sklonku minulého roku. Jmenuje se „Smoke Out Presents: Body Count“ a obsahuje záznam vystoupení kapely na festivalu SMOKE OUT. Zde je playlist: „Body Count´s In The House“, „Body M/F Count“, „Masters Of Regente“, „Killin´Floor“, „Bowels Of The Devil“, „KKK Bitch“, „Drive By“, „End Game“, „There Goes The Neighborhood“, „Cop Killer“.
NÁVRAT PO DEVÍTI LETECH
Čas utíkal jako voda, a když už se zdálo, že se kapela nikdy nevrátí, rozzlobený Ice-T udeřil! Už to však není ten rozzlobený mladík, které kolem sebe kope. Spíše se jedná o postaršího intelekturála s vyhraněnými názory na určitá (především sociální) témata. Deska vyšla v roce 2006 a jmenuje se „Murder 4 Hire“. Po devíti letech od konce „války“ však deska nezaznamenává příliš velký ohlas a z mého pohledu se jedná absolutně o nejslabbší metariál. Nová sestava zkrátka nedokázala navázat na devadesátá léta plná zloby a je spíše jakousi karikaturou sebesama. Desku navíc sráží nevyrazný zvuk, jenž současným formacím nemůže vůbec konkurovat. Jako kdyby Ice-T nevěděl co s pohozenou bejsbolovou čepicí, která se z čista jasna ocitla na brooklynské hlavní…
RAPPER VE ZNAMENÍ METALU
Nejen vlastní kapelou živ je člověk. ICE-T se stal v metalových řadách velmi vyhledávanou osobností. Nezapomenutelný zůstane duet s Tomem Arayou při společné skladbě, nacházející se na soundtracku k filmu „Jungment Night“, kde se záměrně spojily rapové a metalové kapely. Tento nečekaný experiment vzbudil na začátku devadesátých let velký ohlas. Právě tato stylová „koalice“ poté přinesla na svět spoustu rap-metalových spolků. Podobná spolupráce pramenila z ústřední písně k filmu „Born To Raise Hell“, kde se ICE-T potkal s Witfieldem Crainem z tehdy slavných UGLY KID JOE. Motor celé písni pak udával Lemmy z MOTÖRHEAD. Svůj sen si ICE-T splnil při spolupráci s jeho velkými vzory. BLACK SABBATH si ho vybrali coby magnet k albu „Forbbiden“. Kooperace s Tony Martinem dopadla sice dobře (otvírák „Illusion Of Power“), ale staří příznivci tento experiment příliš nepochopili. Komerční propadák poté vyústil v následný réunion s Ozzym… Fanoušci death metalu si určitě vzpomenou na album „True Carnage“ od SIX FEET UNDER. ICE-T si vyzkoušel, kterak chutná „choroboplodný“ kov ve skladbě „One Bullet Left“. Je to zkrátka všeuměl. Denně protestující a válčící postava. Má to dané…
Pro úplnost přidávám poslední filmové snímky, ve kterých si ICE-T zahrál:
– Magic 7, The (2005)
– TV’s Illest Minority Moments Presented by Ego Trip (2004)
– Apollo at 70: A Hot Night in Harlem (2004)
– Lexie (2003)
– 100 Most Irresistible Women (2003)
– Pimp’in 101 (2002)
– Stranded (2002)
– Trespass (2002)
– The Ultimate Song, (2002)
– Beyond Tough (2002)
– It’s Black Entertainment (2002)
Textová ukázka: „Born Dead“ („Narozen mrtev“)
1994, Body Count je stále tady.
Oni dělají všechno možné, aby nás odstranili, ale tím nám dodávají sílu.
Víte, oni nemají rádi nás, ani vás, fanoušky BC.
Protože vědí, že stojíme za třemi věcmi.
Pravda, spravedlnost a serem na americký způsob života.
To slovo „spravedlnost“ mě vůbec dost sere.
Dvacet poldů je na ulici, jen dva jdou do vězení.
Tisíce lidí umírají ve válkách, všude, a to je spravedlnost?
Myslíte, že oni na nás neserou? Jste blázni!
Narodíš se žlutej, hnědej, černej – narodíš se mrtvej!
MRTVEJ!
Narodíš se jako Asiat, jako Žid, jako latinskej Američan,
jako chudák – narodíš se mrtvej! MRTVEJ!
Ale vy mě stejně neslyšíte…
New York, Atlanta, Chicago, Oakland, Miami, Detroit.
Každý den, když vstanu z mý zkurvený postele,
tak si zastrčím bouchačku za pás, protože ten zmrd je
tady zas.
Jak byste vy, kurva, mohli vstávat z postelí
a přitom se bát, jestli to druhej den vůbec uděláte?
Chápete? My jenom někdy bereme jako samozřejmost
takový malý věci, jako jídlo nebo svobodu.
Narodíš se v Somálsku, v Jižní Africe, v Jižní Americe,
v South Centralu, narodíš se mrtvej! MRTVEJ!
Narodíš se mrtvej!
ALL