Za projektem IN TENEBRIZ se podíváme do metropole Ruska, kde žije a tvoří hudebník jménem Vladimir Prokofyev. Ten působí na scéně víc jak deset let a jeho diskografie čítá velký počet nahrávek, přičemž těch řadových je rovnou devět. Včetně tedy novinkového „Autumn Constellation“. Na něm se nachází celkově osm kompozic, jejichž stylová rozcabenost si to krosí mezí doom/black metal a experimentální ambient.
A jsou to právě experimentálně-relaxační pasáže, jež z nahrávky činí poměrně vznešenou podivnost. Metalová složka je ale bohužel o dost skromnější a do značné míry ji limituje zvuková nevyváženost. Na klasických nástrojích jsou zkrátka limity domácího studia hodně znát a nahrávka v některých chvílích vyznívá spíše amatérsky. Ovšem ani samotné hudební nápady nikterak nevybředávají z průměru a těžko na nich nalézt něco zajímavého. Jak už jsem ale zmínil, IN TENEBRIZ není jen o metalové části, ale také čistých klávesách, samplech a naefektovaných zvucích. 
Čím víc se pak album chýlí ke svému konci, tím se pro mě Vladimirova produkce stává hodnotnější. Především nepopulární počítačová hudba tak trochu zatemňuje hendikep spojený s nedostatečnou zvukovou kvalitou.
Každopádně jen pro představu… Když budu brát v potaz pouze ony experimentální tracky či úseky skladeb, jež mají tento charakter, přirovnal bych tvorbu IN TENEBRIZ k maďarskému projektu THY CATAFALQUE, neboť i zde se hlavní protagonista nebojí hlubšího experimentátorství. Nicméně metalovou část s maďarským umělcem zatím příliš srovnávat nelze a v podstatě totéž se dá tvrdit i o průměrných vokálech. Toho zpěvu je opravdu velká škoda. Není nikterak členitý, ani variabilní, a přitom některé skladby po něčem podobném doslova úpěnlivě volají. V této souvislosti bych měl však ještě připomenout, že polovina materiálu byla nazpívána hostujícím vokalistou Katharosem, avšak to je jen jakási kosmetická poznámka, která s důležitým kartami nemůže pohnout ani v nejmenším.
Jak tedy „Autumn Constellation“ nejlépe zhodnotit? To je vpravdě těžká věc. Samotná nahrávka je hodně rozporuplná a přiznávám se, že po první kompozici „Fall In Every Season“ bych na ni nevsadil ani zlámaný rubl. Po posledním, řekněme dosti relaxačním songu „Farewell“, se mi však hlavou motá spousta myšlenek, které v komplexním měřítku hudbu víceméně chválí. Pokud se však Vladimir nedokope k lepším studiovým možnostem a svou tvorbu více nezprofesionalizuje, jen těžko se na jeho hudební dráze něco zásadního změní. Tady jsme jaksi stále v půli cesty, byť sám lídr patrně dobře ví, kudy a jak dál pokračovat. Zatím ovšem dobrých padesát procent z tvorby drhne, čili na nějaké zásadní juchání to není. Slušný potenciál u IN TENEBRIZ ovšem i tak spatřuji a upřímně se těším na další výtvor.
ALL
http://intenebriz.bandcamp.com/