Byla-nebyla portugalská divoká smečka. Ani vlci ani jiná zvířecí chamraď. Od roku 1991 se světem potuloval GROG. Chvíli se nadechoval, aby v období od roku 1994 do 2006 řval jako splašený tur. Recenzovaný disk je jakýmsi shrnutím k plnoletosti.
Jak se sluší a patří dárek k výročí má být pěkný, což se obzvláště u obalu povedlo. 14-ti stránkový, plnobarevný booklet s fotkami, popisky, recenzemi, letáky a plakáty by mohl sloužit jako vzor pro mnohé škudlílky. Zvukové stopy se s chlupem namačkaly do 74 minut. Předpokládám, že pro valnou většinu hi-fistů bude problémem různorodý zvuk.
Ten se pohybuje od výtečnéch kousků (1,2), přes dobrý záznam z koncertu (17-26), drsně obstojnou zkoušku ze studia (3-9), rozporuplné coververze (10-12) až po začátečnickou koncertní archiválii (13-16). Co občas chybí u zvukové produkce, je stálé v hudebním projevu.
Brutální pojetí death metalu, chvilkové styky s death metalem klasickým, ale taky s grindcorem. Neurvalá zběsilost, hrubozrná tvrdost, vokál proklatě níž, než kolty u pasu. Ve sbírce většiny vlastních songů objevíme cover verze od kapel MISFITS (10), AGATHOCLES (11) a EXTREME NOISE TERROR (12). Laciný humor nabídne úvodní prd „Anal Core“ (1) a zvrácený vtípek se objeví v závěrečné, stejnojmenné koncertní hitovce „Grog“ (27).
Jako mnoho podobných podobných shrnujících titulů, ani tento není ušetřen záporů. V případě GROG nejsou sice nijak zásadní, přesto se obávám, že deska se nestane zásadním bodem sbírek, ba ani lákadlem k opakovaným poslechům.
RadeK.K.