Uteklo skutečně málo vody a na stůl se mi dostalo další řadové album španělských doomers GRAVEYARD OF SOULS. „Pequeños fragmentos de tiempo congelado“, jenž vyšlo taktéž v letošním roce, se z mé strany nesetkalo s nikterak pozitivním přijetím a nutno podotknout, že ani od „Mental Landscapes“ jsem toho mnoho neočekával. I s přihlédnutím k tomu, že GRAVEYARD OF SOULS v posledních letech nahrávky doslova chrlí a kvalitu písní tak zbytečně rozmělňují napříč diskografií.
Naštěstí je však na cestě hudební doprovází i zkušenosti, které dotyční konečně zúročili na své suverénně nejlepší nahrávce. Množné číslo je ovšem v této souvislosti poněkud zavádějící, neboť celou nahrávku dal dohromady Angel Chicote, a to bez asistence vokalisty Raúla Weavera, původního vokalisty.
Především díky této skutečnosti se Angel rozhodl pro čistě instrumentální vyjádření a světe div se, funguje to! „Mental Landscapes“ sice španělskému projektu rozhodně nevyklestí cestu mezi žánrovou smetánku, ale i tak by si ji řada fans mohla oblíbit.
Hudba GRAVEYARD OF SOULS s konečnou platností získala tolik potřebné fluidum a do značné míry se zde vydařila i sázka na řadu surových funeral doomových vsuvek, které jsou v opozici vůči chytlavým gothic-doomovým vyhrávkám. Je to možná paradoxní, ale to, co chybělo projektu na předchozích nahrávkách, to Angel nalezl pouze vlastním přičiněním na „Mental Landscapes“. Vlastně i díky absenci zpěvu byl hlavní protagonista nucen mnohem více „kouzlit s hudebními barvami“ a svým způsobem přivedl GRAVEYARD OF SOULS do poživatelného uměleckého stádia. Takto postavená kolekci „urazí“ opravdu málokoho…
Skladby: Cloud fields, En la oscuridad está nurstro hogar, The Last Dawn ff Mankind, Ou sont passés ces jours?, Eclipse, Way of Hell, Floating in the amniotic Eden, Farvel.
Sestava: Angel Chicote – hudba.
ALL