Podtitulem sampleru je stylové usměrnění tedy noise/noisecore. Propojením vydavatele, tedy japonských NAT Records, kteří podzemní distrubutory a zájemce o zajímavou, netradiční muziku zásobili nejedením interesantním titulem a jmény ze soupisky na obalu, dostaneme šestiúhelník, na který se nelze než těšit. 73 minut hracího času, šest projektů ze čtyř zemí světa, devět skladeb. Toliko fakta a nyní už přejděme k popisu jednotlivých akvizic:POOCHLATZ (Izrael) – nezmar, baskytarista a experimentátor Maor Appelbaum se spojil Rani Zagerem, který používá hlas a samply. Výsledkem je špinavě znějícího experimentu, kdy se zkreslují nahrávky modliteb, ruchy a hlas. Celek má sice zajímavě netradiční odér, ale moc mě nebaví (1-3).
CARAVANA ANARQUISTA (Japonsko) – nejen název kapely, ale i produkce samotná mi vcelku snadno připomíná jihoamerické noisecore kapely. Nekompromisní nátěr s jediným záměrem, udělat co největší hukot. Šest lidí v sestavě se snaží, ale nahrávka je velmi špatná, dá se říci, že horší než garážová (4). Díky tomu se jako posluchač více dohaduji, než vychutnávám. Jsem si ale jist, že v lepším zvuku bych se kochal více. Jistý obrat k lepšímu zvuku se sic dostaví, ale osmi minutovka Saltababakaida (5) zase není noisecore v klasickém smyslu, spíše rozmáchle napřažená improvizace s vazebnými pískoty. Přesto mé tušení, potvrzené v závěru, bylo správné… bylo by co vychutnávat.
7 MINUTES OF NAUSEA (Německo) – Dříve australské bratrské noisecore duo, které udávalo směr, dnes stejnočlenná formace usazená v Německu, která tvoří cosi jiného. Při velké toleranci najdeme pár shodných bodů (např. bicí útoky nebo zpěvové komentáře). Zdejší nahrávka (6) je však celkově z jiného těsta. Plasmová basa i bezpražcová kytara se snaží hustit, ale doplňkové zvuky kláves a samplů nejsou propojeny. Je dobře, že chlapi neomílají dvacet let jedno a to samé, mají právo na experimentování, hledání, ale proč pod hlavičkou 7MON? A vlastně proč ne? Je to drzost, která se mi nezamlouvá, ae cením ji.
DAVE PHILLIPS (Švýcarsko) – ex-člen legendy Fear of God, v současné době nezdolný experimentátor předkládá k posouzení nahrávku (7), které není co vytknout, jen se zamýšlet na super dynamikou a nápady. Hyper-ultra podladěný vokál, ultra podladěná basa se strunami svěšenými jako šňůry na prádlo a údery jako mrskání kovovým bičem. Kritika našeho vztahu k přírodě a dalším živým tvorům. Ticho a rachot, hudba a hluk ve vzácné symbióze.
DEAD PENI (Švýcarsko) – to není další skupina, jen jiná varianta Dave Phillipse. Cover verze, tedy převzatá skladba „The Evil Clergymen“ (8) od kapely RUDIMENTARY Peni. Pár samplů a destruktivně těžkotonážní basa sázící akordy jako zahradník hází na korbu auta dvacetikilové dýně. Total!
GOATWORSHIPPER (Japonsko) – kompilace, o které píšu a Vy čtete, je věnována jedinému členovi tohoto projektu – Kawakamimu, který zrealizováním zemřel. Hudebně se jedná o velmi povedenou kombinaci temně orientovaného experimentální ho ambientu s neurčitými přesahy třeba do velmi vzdáleného black metalu. Nahrávka je výrazná, průzračná i když si zachovává garážovou nečistotu. Asi se poohlédnu po celém albu, které vyšlo v edici 666 kusů. Jak jinak, že?
Mám-li zhodnotit skládanku jako celek, i přes některé slabší kousky je to upřimná porce zajímavostí. Účast dvou japonských projektů je samozřejmě nezanedbatelný fakt, hehe.
RadeK.K.