Kapelu EMPYRION jsem na stránkách R.U.M. webu už představil prostřednictvím rozhovoru, nicméně v této recenzi se ještě jednou zaměřím na vskutku pozoruhodný debut „Mindshifter“, jež spatřil světlo světa na konci roku 2012 pod křídly Gothoom Production. A je to tedy trefa přesně do černého, zvláště pak pokud holdujete temnému a mystickému death metalu s uhrančivým symfonickým spodkem.
Na jednu stranu se dá sice tvrdit, že EMPYRION svojí produkcí rozhodně neobjevili nový ostrov v pustém oceánu, nicméně mám dojem, že alespoň zacelili jakousi „prázdnotu“ v tuzemském (myšleno česko-slovenském) revíru. Oproti „velkým metalovým stars“, které v posledních letech preferují symfonické plochy jakožto přední ukazatel atmosféričnosti, tak EMPYRION své skladby staví na maximálním kytarovém zahuštění, přičemž nezbytné jsou vskutku duchaplné vyhrávky, jejichž postupy nejsou plně vzdáleny těm pověstným uhrančivým z dílny DEPRESY, stále slavnějších to kolegů. Nicméně i EMPYRION mají velmi slušně našlápnuto, byť tedy dostat se do povědomí širšího okruhu posluchačů je v dnešní době úkol nepříliš jednoduchý. To je ale asi vůbec to poslední, co hochy z Nitry může trápit. Z jejich produkce je cítit snaha o co možná nejprofesionálnější vyznění a to je pro mě osobně mnohem víc, než tisíc průměrných, na oko bombasticky znějících opusů, vycházejících z celosvětově uznávaných studií.
„ Mindshifter“ jednoduše oprašuje poněkud (neprávem!) zapomenutou slávu slovenské deathmetalové školy. Výjimečnost slovanské melodiky lze vystupovat hned v úvodní „zápletce“ „Empty Vessels“, kompozičně napěchovaném otvíráku, jenž zkrátka nedovolí posluchači vypnout přehrávač. Jednou z nejmelodičtějších věcí kolekce je hned následující track „Delimitation“. „Fragments“ posléze dává vzpomenout na starší tvorbu DIMMU BURGIR, alespoň co se týče celkové atmosféry. Do všeho pak skvěle zapadá i mručivý murmur Jano Kozára, jehož projev evokuje kázaní démonem posedlého kněze (jestli se tohle rozkřikne, tak v některých dědinách si už EMPYRION neškrtnou).
K úplném dolinkování charakteristiky „ Mindshifter“ by v podstatě nic nechybělo, kdyby na skladu nebyla impozantní kompozice „Infested“, obsahující hned celou řadu vrcholů. Především kytarová vyhrávka, jež se pozvolna převine do ústřední hry klavíru, to je vskutku majstrštyk, ze kterého mi pokaždé vyraší husí kůže na zádech. Domnívám se, že toto mé přiznání je pro EMPYRION zřejmě tou nejvyšší možnou odměnou. Na „Mindshifter“ by rozhodně nic nezměnil, možná jen dynamičtější zvuk bicích by si má zhýčkaná ouška představit dokázala. Jináč v rámci žánru takřka dokonalé album…
ALL