Mají rádi variabilní a promyšlenou hudbu, tvoří přirozeným způsobem a nebojí se zkoušet nové věci. Martin Spacosh (BETWEEN THE PLANETS, MARTIANS) a Standa Jelínek (DYING PASSION) společně postavili na nohy projekt ELBE, který se jim po debutové desce „Sudety“ krásným způsobem „vymkl kontrole“. Postupně následoval přerod ELBE v regulérní kapelu, jejíž tvorba získala na stále aktuálním CD „Eschatology“ další zajímavý rozměr. Jsem moc rád, že jsem po čase mohl na RumZinu znovu přivítat Martina a položit mu něco málo otázek. Nějak tuším, že to úplně „NEJ“ z dílny ELBE teprve vzejde…
Martine, zkus čtenářům přiblížit, co se dělo v mezidobí obou vašich alb? Překvapil vás úspěch „jedničky“?
Nevím, zda se dá mluvit o úspěchu, ale je fakt, že to nějak zarezonovalo. Desce jsme věřili, měli jsme z ní dobrý pocit. Nebyly tam pochybnosti, že pouštíme ven něco, za čím si nestojíme, takže asi nemůžu říct, že by mě reakce až tak překvapily. Spíše bych řekl, že velmi potěšily, za což jsem vděčný.
ELBE jsem zpočátku vnímal jako váš boční projekt, ale velmi záhy se z něho vyklubala takřka legitimní kapela. Je tomu opravdu tak? Kam ve svém žebříčku ELBE nyní řadíš?
Těžko říct, jestli skutečně fungujeme jako regulérní kapela. Spíše je tam záměr fungovat jako normální kapela. A je fakt, že oproti prvnímu albu je ten proces teď trochu jiný. Každý z nás ale bydlíme na jiném konci republiky, máme své další projekty, času kolikrát není tolik, kolik by bylo potřeba. Každopádně hudbu dál skládáme stejným způsobem jako u „Sudet“ – já nebo Standa složíme a nahrajeme celé demo nové skladby. Zpěvák Insomnic navíc píše skvělé texty a dává skladbám příběh. Dost se díky svému pohledu podílí na celkovém vyznění a směru skladby. Jan & Jan, tedy bubeník a basák, zase mají možnost uchopit dané party po svém. To znamená tak, aby se v tom cítili dobře, což také výsledek dále posouvá.
Překvapilo tě, jak rychle se vám podařilo dostat do povědomí posluchačů? A to „Sudety“ nejsou nikterak podbízivou nahrávkou, ba právě naopak!
Částečně jsem na to již odpověděl v první otázce. Deska, zdá se, nějak přirozeně zarezonovala a bylo o ní jeden čas docela slyšet (alespoň v některých kruzích), takže je přirozené, že se i dostala mezi lidi. Popravdě ale vlastně ani úplně netuším, jestli se dostala do povědomí nějakému většímu počtu lidí. A pokud ano, tak jak rychle. Člověk usuzuje hlavně z prodejů, reakcí na sociálních sítích atd. Koncertů jsme měli pár a na nich jsme se samozřejmě s některými fanoušky setkali, případně snad dostali na svou stranu fanoušky nové. Ale těch akcí zas nebylo tak moc a navíc kvůli covidu jsme minulý rok museli rušit několik zajímavých akcí, které by tohle třeba ještě víc podpořily.
Řekni mi, stalo se ti přesně to, že tě práce na „bočním projektu“ začala v té určité době víc bavit? A stále se zdá, že máte v rámci ELBE hodně inspirace… Čím je pro tebe umělecká poloha ELBE specifická?
S „bočními projekty“ je trochu „potíž“ (s nadsázkou řečeno). 🙂 Začne to jako boční projekt s vidinou toho, že se udělá deska, něco se vytvoří. Pak vznikne deska, práce se povede, a pak už se to celé odvíjí dál a chce to víc energie. Což je zase vlastně krásný, že to mělo nějakej dopad, funguje to, je to životaschopný a posunuje se to. Takhle se to událo s ELBE a děje se to i s mým dalším „projektem“ MARTIANS. Máme teď hotovou krásnou desku, nikdo o nás zatím neví, ale těším se, až to bude venku. 🙂 Tomuhle materiálu prostě věřím. Taky to vzniklo tak nějak lehce a s vidinou toho, že jen něco vytvoříme. A myslím, že se nám to dost povedlo. Takže jinými slovy, projektů už mám dost a žádný jiný už raději začínat nebudu. 🙂 Nemám tedy ani důvod. Každá ta spolupráce je ale něčím specifická a má v sobě něco, co mě hodně baví. U každého projektu (nebo kapely) to začíná už osobní rovinou – přátelstvím. Z radosti se vidět a tvořit. Co se týká hudební stránky, tak u ELBE můžu ventilovat takový ten syrovější způsob vyjádření: špinavější zvuk, post- rock, náladové polohy , přírodnější motivy, atd. Tohle mě baví.
Album „Eschatology“ stále těží ze základů debutu, ale celkově je uchopeno trochu jinak. Osobně mě překvapilo, že je mnohem více metalové, místy hrubě (doom) metalové. Čím si tento vývoj vysvětluješ? Je to primárně záležitost rozšíření sestavy?
Je fakt, že do těch tvrdších rovin to docela začal hnát Standa. První track, se kterým po „Sudetech“ přišel, byl „The Mouintains“. Brzy poté následovaly skladby „Valleys Full Of Milk“ a „The Emperor of Storms“. Nějak to z něj takhle padalo. Zároveň tyhle tracky vznikaly už s vidinou toho, že budou nazpívány Insomnicem. Původně vlastně mělo jít jen o EP, ale po dohodě s Martinem Čechem (Epidemie Records) jsme nakonec vytvořili celé album.
Hodně se mi zamlouvá, kterak jste spojili post-rockové plochy, řekněme místy inovátorsko-experimentální, s téměř starou školou doom metalu. To pro mě osobně bylo hodně velké překvapení. Bylo těžké tyto dvě „tepny“ prolnout tak, aby nebyl zbořen onen působivý základ, který jste postavili na „Sudetech“?
Nad tím my asi nějak účelově nepřemýšlíme. Popravdě já tam až tolik spojnic se „Sudetama“ necítím. Na „Eschatology“ dodal víc věcí Standa, ten je víc doom metalista než já. Takže ten doom je hodně jeho práce. Já tam mám vlastně jen tři tracky – 1, 3 a 7. Nějak jsem v dané době nestíhal víc. 🙂 Každopádně mně nepřijde doom metal od post-rocku až tak vzdálený. Záměr a emoce jsou vlastně podobné, jen za použití trochu jiných výrazových prostředků.
Vidíš mezi oběma počiny nějakou spojitost, nějaký společný znak?
Já tam vidím spojitost v náladě a atmosféře. Tohle od debutu myslím zůstalo, jen je to na druhém albu posunuto do dalších rovin. Mohlo by tam těch společných znaků být možná více. Na druhou stranu, naše rukopisy se asi nezapřou, takže věřím, že posluchači si tam spojitost najdou.
Líbí se mi kompoziční pestrost, se kterou jste na „Eschatology“ vyrukovali. Přiznám se ale, že mi moc nesedí vokály. Především ten čistý a jeho unylost, i ta kostrbatá anglická výslovnost… Je mi však jasné, že určitý smysl tomu všemu dáváte. Bylo ve hře více variant, mezi kterými jste se rozhodovali?
Insomnic nám nazpíval jednu píseň na albu „Sudety“ a tohle je přirozené pokračování naší spolupráce. Prostě jsme začali více spolupracovat na nových věcech, které už vznikaly pro jeho zpěv. Je pravda, že jeho specializace jsou hlavně growly na mnoho způsobů, čemuž se věnuje asi 12 let (např. v kapelách SOMNUS AETERNUS nebo DOOMED). Co se týká melodického zpěvu, tak jeho premiérou byla právě píseň „I vítr je tu jiný“ z alba „Sudety“. Ale vyvíjí se a dělá velké pokroky.
Rok 2020 nabídl doslova smršť nahrávek, a to i v rámci naší scény. Kdo z „konkurence“ vás svým počinem nejvíce překvapil?
Mně osobně se moc líbí nové EP MINDWORK – Cortex. I když to vlastně vyšlo až v lednu 2021. Ale tady mě to až tak nepřekvapilo, protože o Martinovi vím, že je to velmi nadaný muzikant a navíc jsem pár songů měl možnost slyšet už před vydáním.
Trh je doslova přeplněn „předvídatelnými“ kapelami. Myslím to tak, že většina posluchačů preferuje kapely, které na ně nekladou žádné „pasti“, člověk zkrátka dobře ví, co kupuje. ELBE ovšem do této sorty rozhodně neřadím. Vnímáš toto jako plus? Jako posluchač preferuješ spíše kapely, od kterých do poslední chvíle nevíš, co můžeš očekávat?
Když to tak od tebe slyším, tak to jako plus beru. Ale je třeba uvést, že z naší strany to není nějak plánované, prostě to z nás tak leze. Jde o to, neudělat stejnou desku jako předchozí. Mělo by se to nějak vyvíjet. Každý z nás je navíc ovlivněn širokou škálou vlivů a hudby, takže uzavírat se v jedné škatulce by pro nás bylo dost těsné.
Z pohledu posluchače mám rád asi víc ty progresivnější kapely, u kterých vím (tuším), že každé album bude něčím specifické, a často i dost úkrokem někam jinam než minule. Zároveň si uvědomuji, že u některých kapel zase tohle úplně nepotřebuji. Prostě si čas od času rád poslechnu jejich novou desku, u které je jasné, že to bude další pořádná porce muziky, pro kterou je už nějaký čas mám rád. Nutno ale podotknout, že takových kapel až tolik nemám.
Rok 2021 bude asi stále hodně mizerný na živé akce. Budete se o to víc věnovat studiové práci?
Já se studiové práci věnuju průběžně. Teď zrovna dokončuji třetí album BETWEEN THE PLANETS, donedávna jsme dokončovali debutové album MARTIANS, což je můj projekt s Martinem Schusterem, brzo by měl vyjít. Standa se teď hlavně soustředí na finalizaci další desky pro DYING PASSION. Já už mám doma všechna jejich dema, která průběžně poslouchám, dělám si poznámky k budoucí zvukové podobě. Měl bych se pak podílet na nahrávání, celé album mixovat a částečně i produkovat. Zpěvák Insomnic zase pracuje na zpěvech pro nový materiál jeho kapely SOMNUS AETERNUS a ještě pár měsíců se bude věnovat jenom tomu. Takže na nové věci od ELBE je ještě chvíli čas. Já jsem teď sice jednu novou věc složil a nahrál rovnou i demo, ale ono to chce ještě celé nechat přece jen trochu uzrát, až se to zas celkově nějak spojí, vytříbí se další hudební směřování atd.
Jak současnou krizi hodnotíš? Měl by stát podle tvého soudu povolit pořádání menších kulturních akcí? Kdy jste naposled stáli společně na pódiu?
Na současnou situaci mám svůj názor, který možná úplně nekoresponduje s tím, co se píše v mainstreamových zprávách. Každopádně, tak jako tak, určité riziko tady je, ale restrikce mi přijdou nepřiměřené. Dalo by se o tom asi dlouho polemizovat, ale pokud bych to měl nějak shrnout, bez dalšího komentáře, tak pořádání menších kulturních akcí bych povolil.
S ELBE jsme na pódiu stáli naposled (pokud mne paměť nešálí) 5. 12. 2018 na koncertě v pražském Underdogs, a to s italskými THE CHASING MONSTER a INGRID COLD z Česka. To už je nějaká doba. Pak jsme nějaký koncert i zrušili, ale v minulém roce jsme měli domluveno pět koncertů jako předkapela SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY v rámci jejich turné, z čehož však z důvodu covidu sešlo. Také tam měl být Czech Death Fest, který se z výše uvedeného důvodu zrušil. Tohle všechno nás samozřejmě mrzí a je to velká škoda. Ale snad vše „zlé“ je i k něčemu dobré..
Děkuji za rozhovor, nechť se Ti daří na všech hudebních frontách!
Díky moc za poskytnutý prosto! Přeji, ať se Tobě i fanouškům daří. V blízké budoucnosti nás s ELBE, doufám, čeká natáčení dalšího klipu. Uvidíme, jak se to celé vyvrbí. Také pevně věřím, že se v brzké době konečně uvidíme na nějakém koncertě.
ALL