Kapela DUSTBORN pochází z Českých Budějovic a personálně je spjata se známějšími DESIRE FOR SORROW, to je vlastně to jediné, co jsem o tomto jménu tušil. Dle náhledu na obal jsem čekal, přiznávám se, nějakou metalcoreovou smršť, ale nakonec z toho všechno vypadl rovněž melodický black, tzn. obdobné „řemeslo“, kterému se borci věnují v DESIRE FOR SORROW. Nebudu Vám tady nic nalhávat, tahle kapela mě nikdy moc nebrala a s DUSTBORN to mám po poslechu „Dethroned“ vyřešeno v podstatě stejně.
Jasně, borci umí hrát, album jistě není žádnou ostudou, za kterou by se měli schovávat, není zvukově nikterak „uťáplé“, ale celkově toho mnoho nového nepřináší. Je mi jasné, že kluci mají zažité určité stereotypy, mají svůj oblíbený rank, své vzory… To všechno je OK, ale každému přece musí být jasné, že pokud se kapely nesnaží být něčím alespoň trochu výjimečné, zapadnou. Na albu nenacházím nic, co by mě nějakým způsobem oslovilo či zvedlo ze židle. Produkce DUSTBURN v podstatě pouze sdílí jakostní základ, jenž byl v minulosti vytvořen někým jiným. V dnešní době je opravdu hodně těžké přijít s něčím neokoukaným, neznámá jména to nemají vůbec snadné, ovšem o to více se musí snažit, aby se co nejdůstojnějším způsobem zapsala do paměti posluchače.
Kdybych byl možná mladší, pravděpodobně by na mě materiál zapůsobil mnohem lépe, ale když hned po první skladbě člověk okusí neuvěřitelně prudérní verzi DIMMU BORGIR, která zářila novotou v roce 1996, je po legraci. Formace sice tu a tam vystrčí drápek nějakým ne úplně standardním postupem, obecně koketuje s mnoha melodickými subžánry v rámci metalu, ale po zamíchání to stejně nějak nefunguje. Symfonický polštářek sice určitou noblesou zavání (klávesy), ale vyplývají z toho úspěchy pouze dílčí. DUSTBORN zkrátka sami sebe nasměrovali do velmi složité role a přiblížení se jejich velkým oblíbencům se nyní jeví jako naprosto nemožné.
No, nic ve zlém. DUSTBORN mají spoustu času na to, aby svoje jméno v příštím čase nasměrovali mnohem výš. Určitě ale budou muset změnit přístup k věci a zakopat šablonovitost někam hluboko do země. Tolerantní posluchači melodického black metalu by sice mohli vzít „Dethroned“ částečně v potaz, ale dovolím si tvrdit, že v tomto punktu dostane přednost spíše konkurence. Zahraničních lákadel je zkrátka nevyčíslitelné množství. Z principu však každé domácí kapele držím palce, takže pokud má prognóza nevyjde, budu svým způsobem rád.
Skladby: River Stained Red, Of All Our Anguish, Parasite, Age Of The Serpent, Monsters Along The Road, Only Memories Survived, Zealot’s Lament, Ethereal.
Sestava: Jan Pavlíček – vokály a klávesy; Karel Vlášek – baskytara; Jan Nirnberg – bicí; Daniel Kališ – vokály, kytary.
Hosté: Marek Ziml – kytary; David Pešák, Martin Kozdera, Václav Chlumecký – vokály; Tomáš Vávra – housle.
ALL