Ambientní projekt DAGON jsem už v R.U.M. zinu měli, a to jak ve formě recenze, tak i rozhovoru. Tehdy se vše točilo kolem debutové nahrávky „Cesta do Nawie“, která teprve definovala snažení hlavního protagonisty. Temnota, černé sny, halucinogenní blouznění, pochyby, nejistota… a ještě mnoho dalšího. Pro někoho těžko stravitelná a především monotonní produkce ve stylu těch největších velikánů, které někteří milují a ti druzí v řadě si jen klepou na čelo. Je opravdu zvláštní, kterak brutální black metal dokázal ze své studenější tváře vygenerovat takto znějící horor…

Krátké promo, jež jsem obdržel tentokrát, lze ve zkratce představit jako předvoj oficiálního debutu „Temná rieka“ a nachází se na něm dvě skladby s názvy „Oblaky“ a „Hlasy z…“. Když budu brát hned tu prvně jmenoval, musím zmínit, že svou atmosférou jasně zapadá to světa předchozí nahrávky „Cesta do Nawie“. Depresivní zvuky, minimum variací, pouze tok neviditelného zla. Jako když se člověk dívá do mlhy a dešifruje jaké si pohybu. Po chvilce však sám neví, jestli ty pohyby jsou skutečné, anebo zda jde o čirý výmysl lidské fantazie.

Ve skladbě číslo dvě pak přichází sprška pozitivně laděných zvukových meteoritů, jež jsou posléze podkresleny smutnou klavírní hrou a tím tak dochází na jakýsi emoční zmatek. Ale je možné, že to tak autor sám chtěl. Nicméně z ostrých zvuků by rozhodně měl radost i můj „nojs kolega“ Radek Kopel. Teď už opravdu nezbývá nic jiného, než se těšit na „dlouhohrající nosič“. Jsem skutečně zvědav, kterak DAGON své emoce rozprostře do širší časové stopáže. Nicméně právě track „Hlasy z…“ je docela dobrou pozvánkou k zajímavé kolekci, která by měla vyjít co nevidět. Jinak ještě upozorňuji, že tato produkce není rozhodně pro každého. Pokud v hudbě potřebujete alespoň minimální záchytné body, tady se jich rozhodně nedočkáte!

ALL