Pro pořad Hard And Heavy na rádiu Beat jsem připravoval speciál o tuzemském metalovém undergroundu devadesátých let a ve svých vzpomínkách jsem se dostal až ke kapele CHIMERA. Pamětníci si možná ještě teď vybaví jejích úspěšné tažení českými (nejen českými) fanziny, které nakonec vyústilo v zařazení skladby „Always“ na reprezentativní sampler „Masters Of Czech Metal 2“. Z velkého potenciálu však nakonec sešlo, CHIMERA se ze scény potichu vytratila a dost dlouhou dobu to na žádné výrazné procitnutí nevypadalo. Ovšem! Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl o tom, že tato dříve velmi perspektivní formace stále funguje a ještě v naprosto neočekávaném složení. Kromě dlouholetého člena CHIMERY, Ryszarda Kowalczyka, tvoří kapelu ještě jeho dva synové, Wiktor a Jan. Na mé otázky odpovídal táta Ryszard a v neposlední řadě také syn Wiktor.

Přiznám se, že bylo pro mě velkým překvapením, že CHIMERA stále funguje! Naskýtá se otázka, proč je vaše tvorba pořád tak trochu „pod pokličkou“? Neměli jste někdy chuť vydat legitimní album?
Ryszard: Ahoj, na tom albu právě pracujeme.

Wiktore, co vás vlastně s bráchou přimělo k tomu, že jste se rozhodli hrát s vlastním tátou? Osobně to obdivuji, protože najít společnou hudební řeč s těmi „staršími“, to je někdy skoro nemožné. 🙂
Wiktor: Původně jsem zaskakoval za kytaristu Bohdana Ježka a nakonec jsem zůstal nastálo. Tento styl mě baví a zajímá… a také jsem se chtěl něco nového naučit. Posloucháme podobnou hudbu, i když názory někdy máme odlišné. Rád si však poslechnu jejich rady, protože mají o 20 let víc zkušeností než já.

Ryszarde, dokázal bys čtenářům přiblížit, jakým způsobem se vaše hudba za ta léta vyvíjela?
Ryszard: Fungujeme od roku 1986, tehdy jsme se snažili o thrash metal a od roku 1991 přibyly klávesy, takže nás to nějak hodilo do košíku s nápisem doom metal. Časem se ten náš styl trochu uklidnil a vlastně se už ani nesnažíme držet nějakého konkrétního stylu. Ale máme svoje představy o hudbě, kterou chceme dělat. A která se nám líbí.

Nyní bych se podíval trochu do minulosti. Začátkem devadesátých let jste zrealizovali dvě dema, která sklidila velký ohlas u hudebních publicistů. Jak na tuto dobu vzpomínáš?
Ryszard: Vzpomínám na to s úsměvem, protože jsem tehdy denně rozbaloval několik dopisů od fanoušků, fanzinů a časopisů a taky jsem jim dopisem odpovídal, takže ta komunikace trvala někdy hodně dlouho. Dnes se tomu nechce věřit, žádný e-mail, žádné SMSky.

Wiktore, zajímali jste se nějak o tátovu hudební minulost? Jak se vám líbí nahrávky, které CHIMERA zrealizovala na počátku devadesátých let?
Wiktor: Ano, hodně jsem se ho vyptával, znám staré i nové skladby. Z těch starých je mou nejoblíbenější „Always“ a z nových „Higher“, „Salsa“, „Brána“ a „Way To Hell“, takže vlastně skoro všechny.

Napadlo tě založit si třeba i vlastní kapelu?
Wiktor: Ano, už mám vlastní kapelu skoro dva roky. Zatím hrajeme skladby od skupin jako METALLICA, THREE DAYS GRACE, AVENGED SEVENFOLD a připravujeme vlastní tvorbu.

Jak vás tehdy napadlo uchopit doom metal takovým způsobem, jako se vám to nakonec povedlo? Kde jste např. brali inspiraci? Nechci přehánět, ale v té době byla třeba ANATHEMA na úplném počátku rozletu, a když si člověk poslechne některé vaše skladby, zjistí, že jste byli v podstatě mnohem dál. 🙂
Ryszard: Inspirací byly určitě politické změny, člověk měl dojem, že se ničemu meze nekladou a může zkusit všechno. Jako mladí jsme poslouchali METALLICU, FAITH NO MORE, ale o doom metalu jsme nevěděli nic, když jsme tu hudbu tvořili. Mám dojem, že ten styl vznikl až později, ale nevím, možná se pletu.

Čím tě (vás) doom metal později tolik upoutal? I když je samozřejmě jasné, že se do vaší hudby postupně promítaly i další žánry…
Ryszard: Jak už jsem říkal, nevěděli jsme tehdy o doom metalu, ale chtěli jsme hrát něco, co by bylo tvrdé, agresívní a zároveň melodické a prostorné. Taková hudba se mi vždycky líbila. V dnešní době poslouchám třeba takové skupiny, jako LACUNA COIL, KAMELOT, NIGHTWISH.

Nejvíce ke zviditelnění vám určitě dopomohla monumentální skladba „Always“, která byla posléze umístněna na sampler „Masters Of Czech Metal 2“! Jak moc vám tato „reklama“ pomohla?
Ryszard: Určitě jsme na to hrdí, že jsme se dostali mezi elitu. V roce 2004 se nám ozval vydavatel z Polska se zájmem o vydání CD a určitě ty naše dosavadní úspěchy na to měly vliv.

V oné době byla na tuzemské metalové scéně opravdu silná doomová základna. Cítili jste se její pevnou součástí? HYPNOTIC SCENERY, LOVE HISTORY, DISSOLVING OF PRODIGY… všechny tyto kapely vycházely původně spíše z death metalu. 
Ryszard: Do doom metalu nás zařadily spíše časopisy než my sami. Osobně nemám rád žádné mantinely, zvlášť v hudbě, takže doufám, že tím nikoho neurazím, ale necítím žádný vztah k jakémukoliv stylu. Může se mi líbit i jazz, pokud je zajímavý a kvalitní.

Co se s CHIMEROU dělo po vydání vašeho dema z roku 1995? Přiznávám se, že od té doby jsem o vás vůbec neslyšel.
Ryszard: Vzpomínám si, že jsme ještě vystoupili na semifinálovém koncertě soutěže New Rock Generation v Rock Café v Praze v roce 1997. Potom jsme otevřeli vlastní nahrávací studio a se skupinou jsme přestali hrát živě. Nicméně ve volném čase jsme se věnovali hraní a natáčení vlastních skladeb.

Na server badzone.cz mohou posluchači nalézt některé z vašich starších skladeb, přičemž umístěny jsou zde i kousky novější. Mám to tedy chápat tak, že se CHIMERA skutečně vrací?
Ryszard: Ano! Od roku 2009 zase hrajeme a připravujeme se na koncerty. Je to hlavně zásluha mých dvou synů Wiktora (16) a Jana (13), kteří mě do toho zatáhli a hrajou s náma. Sám nechápu, jak se to všechno dokázali naučit. Já v tom věku jsem ještě ani nemyslel na zakládání skupiny.

Velkým překvapením pro mě je, že i vaše nové skladby jsou skutečně vysoce kvalitní. A co jsem tak vydedukoval, tak jste dokonce v roce 2004 vydali nový materiál na CD! Je tomu tak?
Ryszard: Ano, v roce 2004 jsme vydali CD v polštině.

Pro tuzemského posluchače bude určitě velkým překvapením, že některé vaše songy jsou nazpívány právě v polštině. Proč jste se rozhodli právě pro tento jazyk? K Polsku máte asi hodně blízko, nemýlím-li se?
Ryszard: Žijeme na Těšínsku, kde je početná polská menšina a my k ní také patříme. Jsme sice Češi, ale Polsko je pro nás jakási druhá vlast, protože doma mluvíme polsky i česky. Rozhodli jsme se to zkusit také v Polsku, tak jsme v roce 2003 natočili skladbu „Gwiazdy we mgle“ a poslali jsme to do polských vydavatelství. Na to se nám ozval vydavatel z Varšavy, že má zájem a chce vydat celou desku v polštině.

Pokoušeli jste nějak šířeji oslovit polské publikum? Jak na vaši hudbu Poláci reagovali?
Ryszard: Plánujeme koncerty v Polsku, takže to teprve uvidíme.

Ještě zpět do minulosti. Myslíš, že by třeba někdy v budoucnu mohla vaše dema vyjít na CD? V dnešní době je vcelku poptávka po reedicích a  nikdy nerealizovaných materiálech…
Ryszard: Nevím, ta kvalita je špatná. Skladba „Always“ ještě ujde, ale ostatní jsou dost mizerné. I když pokud někdo bude mít zájem to vydat, proč ne.

Sleduješ stále dění na naší či světové metalové scéně?
Ryszard: Moc to nesleduju, to spíš můj starší syn se v tom orientuje. Já když mám na to čas, tak se zavřu do studia a snad něco nového vytvořím. Jinak rád poslouchám takové věci jako LACUNA COIL, NIGHTWISH a WITHIN TEMPTATION.

Jaké máte s CHIMEROU další plány? Existuje nějaká kapela, se kterou byste si chtěli v budoucnu zahrát?
Ryszard: Připravujeme se na koncerty, zatím to ješte nemáme domluvené na 100%, takže nechci tady nic slibovat. Určitě se pak objeví informace na našich stránkách http://bandzone.cz/chimera.cz. Taky děláme na novém CD ve spolupráci s firmou TDB z Ostravy.
Wiktor: Určitě by to byl zážitek vystupovat na jednom podiu s jakoukoliv slavnou skupinou.

Díky za rozhovor! Jsem skutečně velice rád, že se mi povedlo vás znovu objevit!
Ryszard: I my děkujeme!

ALL

http://bandzone.cz/chimeracz