Než přejdu k popisu zvukové části, rád bych zmínil svůj pocit z přetištěných infrmací ve skromném, ale zajímavém obalu. Po přečtení všech údajů, jsem nabyl dojmu, že celý titul organizovala parta dobrých kámošů, z nichž většinu znám z dlouhodobé poštovní komunikace: Eric Wood, John Wiese, Scott Nydegger, Bob Belerue, John Sharp, Kamilsky (poslední dva, znám i osobně). Pro úplnost musím ještě uvést Nelsona za Bastard Noise a Beuchampa za Sikharu. I vydání desky se uskutečnilo na kamarádské bázi, za podpory Radonu a Stickfigure.
A nyní už k náplni. Khalkha a Tukano, dvě skladby rozprostřené na ploše třičtvtě hodinky. Že to budou plochy je jasné, otázkou zůstává jaké. Co mě napadlo hned při prvním poslechu, byl soundtrack. A s každým dalším seznamováním, se teorie potvrzovala. Kamilsky (borec z Teplic, aktuálně žijící kdesi v Americe, dříve člen kapely Pseudo Pseudo, nyní vede cirkus Koonda Holaa and the Beetches), který nahrávku a skotačení pěti lidí stříhal, smíchal a masteroval, si s ní opravdu pohrál, hned z několika pohledů. Po stránce kvality je zvuk příjemný, vyvážený, čitelný. Po stránce produkční, sa tato zdá býti zajímavou, nenudící, napínavou. Jak tedy jejich hudbu k filmu popsat? Elektronické, pískavé, hučící, škrundající, šumící ruchy, efektované hlasy, etnické samply. Střídání, kombinování, přelévání, vrstvení. Experimentální etnický ambient. Ambient v uvozovkách. Ambient rušený a vzrušený. Film si představit nedokážu, protože s každým poslechem mě napadá něco jiného. Každopádně je to super poslouchání a dobře strávený čas.
RadeK.K.