Po dlouhých deseti letech hlásí albový návrat švýcarský sludge/doom kolos ZATOKREV, jenž se mravenčí prací postupně propracoval mezi top spolky tohoto specifického žánru. Definitivní potvrzení zmíněného statutu přišlo s deskou „Silk Spiders Underwater…“, kterou v roce 2015 vydala uznávaná značka Candlelight Records. Skoro by se dalo říci, že na Švýcary čeká ještě mnohem větší rozlet, jenže… Kapela se z mnohých příčin (na které bych se rád zeptal v rozhovoru) stáhla do ústraní a fanoušci museli hodně dlouho čekat na nástupce. A ten, jak sami vidíte, je venku…
Když se jako ryzí nadšenci do tvorby kapely ponoříte, hravě zjistíte, že novinka navazuje na „pavoučí opus“ nejen hudebně, ale i tematicky. ZATOKREV vybízejí posluchače ke zkoumání vlastní individuality, k nekonečným pohledům do tisíců zrcadel, přičemž i samotná pointa není vůbec snadno k rozklíčování. Těžké téma ovšem není nic proti hudebnímu představení. Jako fakt, tohle člověk hned tak nenaposlouchá… Jestli je to dobře, nebo naopak špatně, to nechám na každém z Vás…
Každopádně mě osobně „hudební bahno“ ZATOKREV vždycky vyhovovalo z hlediska atmosféry. Tohle švýcarský kvartet prostě umí, a naštěstí novinka není v tomto punktu žádnou výjimkou. Je to ale sakra těžká deska. Přiznám se, musel jsem si ji z počátku hodně dávkovat, neboť dlouhé kompozice jsou ve své košatosti totálně vražedné. Ale tuhle černou bestii jsem nakonec zkrotil, pravda, nedala mi nic zadara. Naproti tomu udělali kluci maximum pro to, aby nahrávka byla co možná nejpestřejší, vždyť takřka v každé skladbě vystupuje jiný hlas, nemluvě o hudebních vkladech spřízněných duší.
Výčet hostů je opravdu hodně pestrý – viz popis u jednotlivých tracků. Chtě nechtě se tak na mysl vkrádá otázka, jestli kolekce není spíše takovým samplerem, neboť každá kompozice nabízí trochu jiný pohled na tvorbu ZATOKREV. S tím de facto souvisí i jednoznačné rozšíření žánrových pozic o další vlivy a ingredience. Např. „The Only Voice“ působí jako neskutečná blackmetalová smršť, za níž by se nemusely stydět ani ty nejčernější skandinávské party. Naproti tomu předchozí „Blood“ představuje meditativnější hudební stylistiku, ve které dokonalým způsobem exceluje zpěvačka Inezona. Jediný song, jenž tak trochu vybočuje, se nazývá „Pearl Eyes“ a hned od prvních vteřin na sebe strhává pozornost prostřednictvím úsečných kytarových riffů. Je to jediná skladba fungující na první dobrou. Za nejlepší kus však považuji závěrečnou „Pearl Eyes, Deep Dark Turns Green (feat. MINSK)“, jejíž chladná podstata pluje na vlnách relativně doomových. Dá se říct, že po cestě bahništěm se jedná o takové pohlazení na závěr.
ZATOKREV dali dohromady vskutku interesantní sbírku černých elegií. Není to hudba pro každého, a hlavně není to hudba pro všední den. Abych si dokázal pevně setřídit pocity a dojmy, budu se muset v nejbližší době vrátit k předchozímu CD, neboť místo, na němž byla nit přetržena, je podstatné pro pochopení „…Bring Mirrors to the Surface“. Uhranut a nadšen sice nejsem, ale fascinován rozhodně ano…
Skladby: Red Strom (feat BÖLZER & SCHAMMASCH), Blood (feat. INEZONA), The Only Voice, Unwinding Spirits (feat. Manuel Gagneux), Faint, Changes (feat SCHAMMASCH), Pearl Eyes, Deep Dark Turns Green (feat. MINSK)
Sestava: Frederyk Rotter – kytara, vokály; Steffen Kunkel – kytara; Lucas Löw – baskytara, doprovodné vokály; David Burger – bicí
Hosté: Inezona – zpěv (2); Manuel Gagneux – zpěv (4)